Sprüche 31 | Bible Kralická
1Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.2Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?3Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.4Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,5Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.6Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,7Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.8Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,9Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.10Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.11Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.12Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.13Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.14Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.15Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.16Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.17Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.18Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.19Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.20Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.21Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.22Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.23Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.24Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.25Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.26Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.27Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.28Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,29Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.30Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.31Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Schlachter 2000
Die Worte Lemuels
1Worte des Königs Lemuel; die Lehre, die seine Mutter ihm gab:2Was soll ich dir raten, mein Sohn, was, du Sohn meines Leibes, ja, was, du Sohn meiner Gelübde?3Gib nicht den Frauen deine Kraft, noch deine Wege denen, die Könige verderben!4Es ziemt sich für Könige nicht, Lemuel, es ziemt sich für Könige nicht, Wein zu trinken, noch für Fürsten der Hang zu starkem Getränk!5Sie könnten über dem Trinken das vorgeschriebene Recht vergessen und die Rechtssache aller geringen Leute verdrehen.6Gebt starkes Getränk dem, der zugrunde geht, und Wein den betrübten Seelen!7Sie werden über dem Trinken ihre Armut vergessen und werden nicht mehr an ihr Elend denken.8Tue deinen Mund auf für den Stummen, für das Recht all derer, die dem Untergang geweiht sind!9Tue deinen Mund auf, richte recht und verteidige den Elenden und Armen!
Das Lob der tugendhaften Frau
10Eine tugendhafte Frau — wer findet sie? Sie ist weit mehr wert als [die kostbarsten] Perlen!11Auf sie verlässt sich das Herz ihres Mannes, und an Gewinn mangelt es ihm nicht.12Sie erweist ihm Gutes und nichts Böses alle Tage ihres Lebens.13Sie kümmert sich um Wolle und Flachs und verarbeitet es mit willigen Händen.14Sie gleicht den Handelsschiffen; aus der Ferne bringt sie ihr Brot herbei.15Bevor der Morgen graut, ist sie schon auf; sie gibt Speise aus für ihr Haus und bestimmt das Tagewerk für ihre Mägde.16Sie trachtet nach einem Acker und erwirbt ihn auch; vom Ertrag ihrer Hände pflanzt sie einen Weinberg an.17Sie gürtet ihre Lenden mit Kraft und stärkt ihre Arme.18Sie sieht, dass ihr Erwerb gedeiht; ihr Licht geht auch bei Nacht nicht aus.19Sie greift nach dem Spinnrocken, und ihre Hände fassen die Spindel.20Sie tut ihre Hand dem Unglücklichen auf und reicht ihre Hände dem Armen.21Vor dem Schnee ist ihr nicht bange für ihr Haus, denn ihr ganzes Haus ist in Scharlach gekleidet.22Sie macht sich selbst Decken; Leinen und Purpur ist ihr Gewand.23Ihr Mann ist wohlbekannt in den Toren, wenn er unter den Ältesten des Landes sitzt.24Sie fertigt Hemden und verkauft sie und liefert dem Händler Gürtel.25Kraft und Würde sind ihr Gewand, und sie lacht angesichts des kommenden Tages.26Ihren Mund öffnet sie mit Weisheit, und freundliche Unterweisung ist auf ihrer Zunge.27Sie behält die Vorgänge in ihrem Haus im Auge und isst nie das Brot der Faulheit.28Ihre Söhne wachsen heran und preisen sie glücklich; ihr Mann rühmt sie ebenfalls:29»Viele Töchter haben sich als tugendhaft erwiesen, du aber übertriffst sie alle!«30Anmut ist trügerisch und Schönheit vergeht, aber eine Frau, die den HERRN fürchtet, die wird gelobt werden.31Gebt ihr von den Früchten ihrer Hände, und ihre Werke werden sie rühmen in den Toren!
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.