Psalm 41 | Bible Kralická
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův.2Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.3Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.4Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.5Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.6Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?7A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.8Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:9Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.10Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.11Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;12Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.13Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky. [ (Psalms 41:14) Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen. ]
Schlachter 2000
1Dem Vorsänger. Ein Psalm Davids.2Wohl dem, der sich des Armen annimmt; der HERR wird ihn erretten zur bösen Zeit.3Der HERR wird ihn bewahren und am Leben erhalten, er wird glücklich gepriesen im Land; ja, du wirst ihn nicht der Gier seiner Feinde ausliefern!4Der HERR wird ihn erquicken auf seinem Krankenlager; du machst, dass es ihm besser geht, wenn er krank ist.5Ich sprach: HERR, sei mir gnädig! Heile meine Seele, denn ich habe gegen dich gesündigt!6Meine Feinde wünschen mir Unglück: »Wann wird er sterben, dass sein Name untergeht?«7Und wenn einer kommt, um mich zu besuchen, so redet er Lügen; sein Herz sammelt sich Bosheit, er geht hinaus und spricht davon.8Alle, die mich hassen, flüstern miteinander über mich; sie haben mir Böses zugedacht:9»Ein Belialsspruch haftet ihm an; wenn er daliegt, steht er nicht wieder auf!«10Auch mein Freund, dem ich vertraute, der mein Brot aß,* hat die Ferse gegen mich erhoben.11Du aber, HERR, sei mir gnädig und richte mich auf, so will ich es ihnen vergelten.12Daran erkenne ich, dass du Gefallen an mir hast, dass mein Feind nicht über mich triumphieren darf.13Mich aber hast du in meiner Lauterkeit erhalten und lässt mich vor deinem Angesicht stehen auf ewig.14Gelobt sei der HERR, der Gott Israels, von Ewigkeit zu Ewigkeit! Amen, ja, Amen!
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.