Jeremia 46 | Bible Kralická nuBibeln

Jeremia 46 | Bible Kralická
1 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti národům těmto: 2 O Egyptských. Proti vojsku Faraona Néchy krále Egyptského, (jenž bylo při řece Eufrates u Charkemis, kteréž zbil Nabuchodonozor král Babylonský), léta čtvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského: 3 Připravtež štít a pavézu, a jděte k boji. 4 Zapřáhejte koně, a vsedejte jezdci, postavte se s lebkami, vytírejte kopí, zobláčejte se v pancíře. 5 Proč vidím tyto zděšené, zpět obrácené, a nejsilnější jejich potřené, anobrž prudce utíkající, tak že se ani neohlédnou? Strach jest vůkol, dí Hospodin, 6 Aby neutekl čerstvý, a neušel silný, aby na půlnoci o břeh řeky Eufrates zavadili a padli. 7 Kdo se to valí jako potok, jako řeky, jejichž vody sebou zmítají? 8 Egypt jako potok se valí a jako řeky, když se vody hýbají, tak pravě: Potáhnu, přikryji zemi, zkazím město i přebývající v něm. 9 Křepčtež, ó koni, a běžte s hřmotem, ó vozové; nechť vytáhnou i silní, Mouřenínové a Putští, kteříž užívají pavézy, i Ludimští, kteříž užívají a natahují lučiště. 10 A však ten den Panovníka Hospodina zástupů bude den pomsty, aby uvedl pomstu na nepřátely své, kteréžto zžíře meč a nasytí se, anobrž opojí se krví jejich; nebo obět Panovníka Hospodina zástupů bude v zemi půlnoční u řeky Eufrates. 11 Vyprav se do Galád, a nabeř masti, panno dcero Egyptská, nadarmo však užíváš mnohého lékařství, nebo ty zhojena býti nemůžeš. 12 Slyšíť národové o zlehčení tvém, a naříkání tvého plná jest země, proto že silný na silném se ustrkuje, tak že spolu zaroveň padají. 13 Slovo, kteréž mluvil Hospodin k Jeremiášovi proroku o přitažení Nabuchodonozora krále Babylonského, aby zkazil zemi Egyptskou. 14 Oznamte v Egyptě, a ohlaste v Magdol, rozhlaste také v Nof, i v Tachpanches rcete: Postůj a připrav se, ale však zžíře meč všecko, což vůkol tebe jest. 15 Proč poražen jest každý z nejsilnějších tvých? Nemůže ostáti, proto že Hospodin pudí jej. 16 Mnohoť bude těch, kteříž klesnou a padnou jeden na druhého, a řeknou: Vstaň, a navraťme se k lidu svému, a do země, v níž jsme se zrodili, před mečem toho zhoubce. 17 Budou křičeti tam: Faraona krále Egyptského není než sám chřest, jižť pominul volný jeho čas. 18 Živť jsem já, (dí král ten, jehož jméno Hospodin zástupů), že jakž jest Tábor mezi horami, a jako Karmel při moři, tak toto přijde. 19 Připraviž sobě to, co bys s sebou vystěhovati měla, ó ty, kteráž jsi usadila se, dcero Egyptská; neboť Nof v poušť obrácen a vypálen bude, tak že nebude tam žádného obyvatele. 20 Velmi pěkná jalovice jest Egypt, ale zabití její od půlnoci jistotně přijde. 21 Ano i nájemníci jeho u prostřed něho jsou jako telata vytylá, ale takéť i ti obrátíce se, utekou. Neostojí, když den bídy jejich přijde na ně, v čas navštívení jejich. 22 Hlas jeho jako hadí siptěti bude, když s vojskem přitáhnou, a s sekerami přijdou na něj jako ti, kteříž sekají dříví. 23 Posekají les jeho, dí Hospodin, ačkoli mu konce není; více jest jich než kobylek, aniž mají počtu. 24 Zahanbenať bude dcera Egyptská, vydána bude v ruku lidu půlnočního. 25 Praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já navštívím lidné město No, též Faraona i Egypt s bohy jeho a králíky jeho, Faraona, pravím, a ty, kteříž v něm doufají. 26 A vydám je v ruku těch, kteříž hledají bezživotí jejich, totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, a v ruku služebníků jeho; potom však bydleno bude v něm, jako za dnů starodávních, dí Hospodin. 27 Ale ty neboj se, služebníče můj Jákobe, aniž se strachuj, ó Izraeli; nebo aj, já vysvobodím tě zdaleka, i símě tvé z země zajetí jejich. I navrátí se Jákob, aby odpočíval a pokoj měl, a aby nebylo žádného, kdo by předěsil. 28 Ty, pravím, neboj se, služebníče můj Jákobe, dí Hospodin; neboť jsem s tebou. Učiním zajisté konec všechněm národům, mezi kteréž tě zaženu, tobě pak neučiním konce, ale budu tě trestati v soudu, ačkoli tě naprosto bez trestání nenechám.

Public Domain

nuBibeln
1 Detta är HERRENS ord som kom till profeten Jeremia om andra folk: 2 Om Egypten, mot den egyptiske kungen farao Nekos armé, som stod vid floden Eufrat vid Karkemish, och som Nebukadnessar, kungen av Babylonien, hade besegrat under Jojakims, Josias sons, Juda kungs, fjärde regeringsår: 3 ”Gör i ordning sköldarna, både stora och små, och dra ut i striden! 4 Spänn för hästarna, sitt upp för att rida, ställ upp er, ta på hjälmarna, gör spjuten blanka och dra på pansaret. 5 Men vad är det jag ser? De drabbas av förskräckelse, de drar sig tillbaka. Deras krigare är slagna. De flyr utan att kasta en blick tillbaka. Det är skräck på alla sidor, HERREN. 6 Den snabbaste kan inte fly och hjälten inte komma undan. I norr vid floden Eufrat stapplar de och faller. 7 Vem är det som reser sig som Nilen, likt strömmar av vatten som väller fram? 8 Egypten stiger som Nilfloden, som strömmar av vatten som väller fram. Han säger: ’Jag vill stiga och täcka hela jorden, förgöra städer och dem som bor där.’ 9 Dra ut, ni hästar, storma fram, ni vagnar! Tåga fram, ni hjältar, ni från Kush och Put, rustade med sköldar, och ni ludéer, som kan spänna en båge! 10 För denna dag tillhör Herren, härskarornas HERRE, en hämndens dag då han hämnas sina fiender. Svärdet ska frossa tills det fått nog och släckt sin törst med deras blod. För detta är härskarornas HERRES slaktoffer i landet i norr, vid floden Eufrat. 11 Gå till Gilead efter balsam, du arma jungfru Egypten! Förgäves prövar du många botemedel – det finns ingen läkedom för ditt sår. 12 Folken hör talas om din skam. Jorden fylls av ditt förtvivlans rop. Den ena hjälten snubblar över den andra, och de faller tillsammans.” 13 Detta är vad HERREN talade till profeten Jeremia om den babyloniske kungen Nebukadnessars kommande slag mot Egypten: 14 ”Ropa ut det i Egypten, låt det höras i Migdol, låt det höras i Memfis och Tachpanches! Säg: ’Ställ upp dig, gör dig redo, för svärdet frossar omkring dig.’ 15 Varför har dina kämpar slagits ner? De kunde inte stå, därför har HERREN slagit ner dem.* 16 Gång på gång snubblar de, och den ena faller över den andra. De säger: ’Kom, låt oss återvända till vårt folk och landet där vi föddes, undan förtryckarens svärd.’ 17 Där ska de utropa: ’Farao, Egyptens kung, är bara ett tomt buller. Han har gått miste om sitt tillfälle.’ 18 Så sant jag lever, säger Konungen, härskarornas HERRE är hans namn, som Tabor bland bergen, som Karmel vid havet är han som kommer. 19 Packa ihop, gör er redo för landsflykt, ni dotter Egyptens invånare, för Memfis ska läggas öde och i ruiner, utan invånare. 20 Egypten är en grann kviga, men en broms kommer farande från norr. 21 Också dess legosoldater i dess mitt är som gödkalvar. De vänder om och flyr allesammans, för de kan inte hålla stånd. Det är en olyckans dag för dem, en straffets tid. 22 Hon väser som en flyende orm när deras armé drar fram. De kommer med yxor mot henne, som vedhuggare. 23 De fäller hennes skog säger HERREN. De är oräkneliga,* fler än gräshoppor, de kan inte räknas. 24 Dotter Egypten kommer på skam och överlämnas till folket i norr.” 25 Härskarornas HERRE, Israels Gud, säger: ”Jag ska straffa Amon från No, farao, Egypten och dess gudar och kungar, både farao och alla som litar på honom. 26 Jag ska överlämna dem åt dem som är ute efter deras liv, åt den babyloniske kungen Nebukadnessar och hans män. Men därefter ska landet åter bli bebott som i gångna tider, säger HERREN. 27 Var inte rädd, min tjänare Jakob, var inte förskräckt, Israel! Jag ska rädda dig ur landet långt borta och dina barn från det land där de är fångna. Jakob ska återvända och få ro och inte skrämmas av någon. 28 Frukta inte, min tjänare Jakob, säger HERREN, för jag är med dig. Jag ska förgöra alla de folk som jag har drivit bort dig till. Men jag ska inte utplåna dig. Jag ska straffa dig, men rättvist, för helt ostraffad ska jag inte släppa dig.”