Sprüche 30 | Bible Kralická

1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.

2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,

3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.

4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?

5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.

7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:

8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,

9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.

10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.

11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.

13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

16 Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.

17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:

22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;

23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.

24 Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:

25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;

27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;

28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:

30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;

31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.

Public Domain

Einheitsübersetzung 2016

SECHSTE SAMMLUNG WORTE AGURS

1 Worte Agurs, / des Sohnes des Jake prophetisches Wort; Spruch des Mannes Laïtiël: / Ich mühte mich ab mit Gott und bin am Ende.

2 Denn ich bin zu dumm für einen Menschen, / ich habe keinen Menschenverstand,

3 ich habe keine Weisheit gelernt / und keine Kenntnis des Heiligen erlangt.

4 Wer stieg zum Himmel hinauf und kam wieder herab? / Wer sammelte den Wind in seine Fäuste? / Wer band das Wasser in ein Gewand? / Wer setzte fest alle Enden der Erde? / Wie ist sein Name und wie der Name seines Sohnes, / wenn du es weißt?

5 Jede Rede Gottes ist im Feuer geläutert; / ein Schild ist er für alle, die bei ihm sich bergen.

6 Füg seinen Worten nichts hinzu, / sonst überführt er dich und du stehst als Lügner da.

7 Um zweierlei bitte ich dich, / versag es mir nicht, bevor ich sterbe:

8 Falschheit und Lügenwort halt fern von mir; / gib mir weder Armut noch Reichtum, / nähr mich mit dem Brot, das mir nötig ist,

9 damit ich nicht, satt geworden, dich verleugne / und sage: Wer ist denn der HERR?, damit ich nicht als Armer zum Dieb werde / und mich am Namen meines Gottes vergreife.

10 Verleumde nicht den Knecht bei seinem Herrn, / sonst verflucht er dich und du musst es büßen.

11 Ein Geschlecht, das seinem Vater flucht / und seine Mutter nicht segnet;

12 ein Geschlecht, das rein ist in den eigenen Augen, / doch nicht gewaschen von seinem Schmutz;

13 ein Geschlecht - wie überheblich sind seine Augen / und wie hochmütig seine Wimpern;

14 ein Geschlecht, dessen Zähne Schwerter / und dessen Gebiss Messer sind, / um die Notleidenden aus dem Land wegzufressen / und die Armen weg aus der Menschheit.

15 Der Blutegel hat zwei Töchter: Gib! - Gib!

16 Drei sind es, die nie satt werden, / vier sagen nie: Genug: / Die Unterwelt und der unfruchtbare Mutterschoß, / die Erde, die nicht satt wird an Wasser, / und das Feuer, das nie sagt: Genug!

17 Ein Auge, das den Vater verspottet / und die alte Mutter verachtet, / das hacken die Raben am Bach aus, / die jungen Geier fressen es auf.

18 Drei Dinge sind mir zu wunderbar, / vier vermag ich nicht zu fassen:

19 den Weg des Geiers am Himmel, / den Weg der Schlange über den Felsen, / den Weg des Schiffes auf hoher See, / den Weg des Mannes bei der jungen Frau.

20 So benimmt sich die ehebrecherische Frau: / Sie isst, wischt sich den Mund / und sagt: Ich habe nichts Böses getan.

21 Unter dreien erzittert das Land, / unter vieren wird es ihm unerträglich:

22 unter einem Sklaven, wenn er König wird, / und einem Toren, wenn er satt ist;

23 unter einer Verschmähten, wenn sie geheiratet wird, / und einer Sklavin, wenn sie ihre Herrin verdrängt.

24 Vier sind die Kleinsten auf Erden / und sind doch die Allerklügsten:

25 Die Ameisen sind kein starkes Volk / und besorgen sich doch im Sommer ihr Futter;

26 Klippdachse sind ein Volk ohne Macht / und doch bauen sie ihre Wohnung im Fels;

27 die Heuschrecken haben keinen König / und doch schwärmen sie alle geordnet aus;

28 Eidechsen fängst du mit der Hand / und doch wohnen sie in Königspalästen.

29 Drei sind es, die stolz einherschreiten, / vier haben einen stolzen Gang:

30 der Löwe, der Held unter den Tieren, / der vor keinem umkehrt;

31 der Hahn, der einherstolziert, und der Leitbock / und der König, wenn er vor seinem Volk auftritt wie ein Gott.*

32 Wenn du dich stolz erhoben und dabei blamiert hast / oder wenn du nachdenkst - so leg die Hand auf den Mund!

33 Denn stößt man Milch, so gibt es Butter, / stößt man die Nase, so gibt es Blut, / stößt man den Zorn, so gibt es Streit.

Einheitsübersetzung der Heiligen Schrift © 2016 Katholische Bibelanstalt GmbH, Stuttgart Alle Rechte vorbehalten. Die Herausgeber sind: (Erz-)Bischöfe Deutschlands, Österreichs, der Schweiz u.a. Herausgebender Verlag: Katholische Bibelanstalt GmbH www.bibelwerk.de