Psalm 139 | Bible, překlad 21. století
1Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. Ty mě, Hospodine, zkoumáš, ty mě znáš.2Ty víš, jak sedám a jak vstávám zas, už zdálky rozumíš mým myšlenkám!3Sleduješ, jak chodím i jak uléhám, všemi mými cestami se zabýváš.4Ještě než mi přijde slovo na jazyk, ty už to, Hospodine, všechno víš!5Zezadu i zpředu jsi mě obklopil, svou dlaň jsi na mě položil.6Takové poznání je nad mé chápání – je příliš hluboké, na to nestačím!7Kam bych unikl před Duchem tvým? Před tvojí tváří kam bych se skryl?8Kdybych do nebe vystoupil, tam jsi ty, kdybych si ustlal v podsvětí – i tam jsi!9Kdybych si oblékl křídla jitřenky, kdybych se usadil za mořem dalekým,10i tam by mě vedla ruka tvá, tvá pravice by mě držela!11Kdybych si řekl – Snad pohltí mě tma, až světlo kolem mě noc vystřídá –12tobě nebude temná ani tma, noc jako den ti záři dá, tma bude pro tebe světlu podobná!13Mé nitro zformovals ty sám, v lůně mé matky jsi mě tkal.14Chválím tě za tvá díla ohromná, za to, jak podivuhodně jsem udělán a že mou duši tak dobře znáš!15Jediná z mých kostí ti nebyla ukryta, když jsem byl vskrytu formován, když jsem byl hněten v zemských hlubinách!16Můj zárodek tvé oči viděly, všechno jsi zapsal do knihy – dny, jež mi byly určeny, než začal první z nich.17Jak jsou mi drahé, Bože, tvé myšlenky, je jich tak mnoho, že nejdou vypočíst!18Kdybych je počítal, než písku je jich víc; budu zas s tebou, až se probudím!19Kéž bys už, Bože, zabil ty ničemy – „Odstupte ode mě, vy vrahouni!“ –20Když mluví o tobě, je to rouhání, tvé jméno zneužívají nepřátelé tví!21Nemám snad, Hospodine, k tvým sokům nenávist? Nehnusím si ty, kdo na tebe útočí?22Naprostou nenávistí nenávidím je, mými nepřáteli stali se!23Zkoumej mě, Bože, a poznej srdce mé, poznej mé myšlenky, jen mě vyzkoušej!24Zjisti, zda držím se cesty škodlivé, a cestou věčnosti mě veď!
English Standard Version
Search Me, O God, and Know My Heart
1To the choirmaster. A Psalm of David. O Lord, you have searched me and known me!2You know when I sit down and when I rise up; you discern my thoughts from afar.3You search out my path and my lying down and are acquainted with all my ways.4Even before a word is on my tongue, behold, O Lord, you know it altogether.5You hem me in, behind and before, and lay your hand upon me.6Such knowledge is too wonderful for me; it is high; I cannot attain it.7Where shall I go from your Spirit? Or where shall I flee from your presence?8If I ascend to heaven, you are there! If I make my bed in Sheol, you are there!9If I take the wings of the morning and dwell in the uttermost parts of the sea,10even there your hand shall lead me, and your right hand shall hold me.11If I say, “Surely the darkness shall cover me, and the light about me be night,”12even the darkness is not dark to you; the night is bright as the day, for darkness is as light with you.13For you formed my inward parts; you knitted me together in my mother’s womb.14I praise you, for I am fearfully and wonderfully made.* Wonderful are your works; my soul knows it very well.15My frame was not hidden from you, when I was being made in secret, intricately woven in the depths of the earth.16Your eyes saw my unformed substance; in your book were written, every one of them, the days that were formed for me, when as yet there was none of them.17How precious to me are your thoughts, O God! How vast is the sum of them!18If I would count them, they are more than the sand. I awake, and I am still with you.19Oh that you would slay the wicked, O God! O men of blood, depart from me!20They speak against you with malicious intent; your enemies take your name in vain.*21Do I not hate those who hate you, O Lord? And do I not loathe those who rise up against you?22I hate them with complete hatred; I count them my enemies.23Search me, O God, and know my heart! Try me and know my thoughts!*24And see if there be any grievous way in me, and lead me in the way everlasting!*
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.