Matouš 14 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Herodes zabíjí Jana Křtitele

1 Tehdy slyšel galilejský vládce Herodes Antipas vyprávění o Ježíšovi 2 a řekl svým dvořanům: „To musí být Jan Křtitel! Vstal z mrtvých, a proto dělá takové zázraky!“ 3 Před časem dal tento Herodes Jana zatknout a uvěznit. 4 Jan mu totiž vytýkal, že žije s Herodiadou, manželkou svého bratra Filipa. 5 Herodes by se Jana rád zbavil, ale bál se, protože lidé v něm viděli proroka. 6 Na oslavě Herodových narozenin tančila dcera Herodiady a okouzlila Heroda tak, 7 že jí přísahal splnit každé přání. 8 Herodiada navedla svou dceru a ta požádala: „Chci tady na míse hlavu Jana Křtitele.“ 9 To bylo i na Heroda příliš. Nechtěl se však zostudit před hosty tím, že by zrušil svou přísahu. 10 Poručil proto, aby Jana sťali přímo ve vězení. 11 Jeho hlavu přinesli na míse tanečnici a ta ji donesla své matce. 12 Janovi žáci si vyžádali jeho tělo a pohřbili ho. Pak šli oznámit Ježíšovi, co se stalo.

Ježíš sytí pět tisíců

13 Když to Ježíš slyšel, vstoupil do loďky a odplul na osamělé místo. Jakmile však lidé z okolí zjistili, kam jeho loďka míří, shromáždili se tam. 14 Když Ježíš vystoupil na břeh, čekaly ho již davy lidí. Měl s nimi soucit a uzdravil jejich nemocné. 15 Večer za ním přišli jeho učedníci a řekli: „Už je pozdě a tady v pustině se nedá koupit nic k jídlu. Rozluč se s nimi, ať si mohou po vesnicích něco opatřit.“ 16 Ježíš jim na to řekl: „Kam by chodili, dejte jim najíst vy!“ 17 Namítli: „Vždyť tu máme všeho všudy pět chlebů a dvě ryby!“ 18 „Přineste je sem,“ vybídl je. 19 Potom řekl lidem, aby se usadili na trávě. A vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Pak ulamoval, dával učedníkům a ti rozdávali lidem. 20-21 Najedlo se tam dosyta pět tisíc mužů kromě žen a dětí. A ještě nasbírali plných dvanáct košů zbytků.

Ježíš jde po vodě

22 Hned potom Ježíš přiměl své učedníky, aby přepluli na druhý břeh, zatímco on propustí shromážděné lidi. 23 Když se zástupy rozcházely, vystoupil Ježíš na horu, aby se o samotě modlil. Strávil tam skoro celou noc. 24 Loď s učedníky stále nemohla dosáhnout druhého břehu, protože vítr hnal vlny proti ní. 25 K ránu se Ježíš přiblížil k lodi po hladině jezera. 26 Učedníci ho považovali za přízrak a vyděsili se. 27 Ale Ježíš promluvil a uklidnil je: „Vzchopte se, to jsem já, nebojte se!“ 28 Petr zvolal: „Pane, když máš takovou moc, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě!“ 29 „Tak pojď!“ řekl Ježíš. A tak Petr opustil loď a šel k Ježíšovi. 30 Velké vlny ho však přece poděsily a začal se topit. „Pane, pomoz!“ vykřikl. 31 Ježíš ho rychle zachytil a řekl: „Kde je tvoje víra? Proč jsi pochyboval?“ 32 Vstoupili na loď a vítr se hned utišil. 33 Učedníci před Ježíšem poklekli a vyznávali: „Ty jsi určitě Boží Syn!“

Ježíš uzdravuje všechny, kdo se ho dotýkají

34 Pak přistáli v genezaretském kraji. 35 Jakmile ho tamější lidé poznali, rozneslo se to po širokém okolí a odevšad k němu nosili nemocné. 36 Prosili ho, aby se mohli alespoň dotknout lemu jeho šatu. A kdo se dotkl, byl uzdraven.

Český ekumenický překlad

— Herodes a Jan Křtitel

1 V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi 2 a řekl svým sluhům: „To je Jan Křtitel, který vstal z mrtvých; proto v něm působí mocné síly.“ 3 Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, 4 neboť Jan mu říkal: „Není dovoleno, abys ji měl za ženu.“ 5 Byl by ho rád zbavil života, ale bál se lidu, protože měli Jana za proroka. 6 Na Herodovy narozeniny však dcera té Herodiady tančila uprostřed hostů. Zalíbila se Herodovi, 7 a on jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá. 8 A ona, navedena svou matkou, řekla: „Dej mi sem přinést na míse hlavu Jana Křtitele.“ 9 Král se zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky poručil, aby jí vyhověli, 10 a dal Jana v žaláři stít. 11 Tak přinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce. 12 Janovi učedníci potom přišli, odnesli jeho tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi.

— Nasycení pěti tisíců

13 Když to Ježíš uslyšel, odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ale zástupy o tom uslyšely a pěšky šly z měst za ním. 14 Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné. 15 Když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Toto místo je pusté a je už pozdní hodina. Propusť zástupy, ať si jdou do vesnic koupit jídlo.“ 16 Ale Ježíš jim řekl: „Nemusejí odcházet; dejte vy jim jíst!“ 17 Oni odpověděli: „Máme tu jen pět chlebů a dvě ryby.“ 18 On však řekl: „Přineste mi je sem!“ 19 Poručil, aby se zástupy rozsadily po trávě. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům a učedníci zástupům. 20 I jedli všichni a nasytili se; a sebrali nalámaných chlebů, které zbyly, dvanáct plných košů. 21 A jedlo tam na pět tisíc mužů kromě žen a dětí.

— Ježíš kráčí po moři

22 Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy. 23 Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám. 24 Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní. 25 K ránu šel k nim, kráčeje po moři. 26 Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem. 27 Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“ 28 Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!“ 29 A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi. 30 Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mne!“ 31 Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ 32 Když vstoupili na loď, vítr se utišil. 33 Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: „Jistě jsi Boží Syn.“

— Uzdravování v Genezaretu

34 Když se dostali na druhý břeh, přistáli u Genezaretu. 35 Lidé z toho místa ho poznali a vzkázali do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné 36 a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout třásní jeho roucha. A kdo se dotkli, byli uzdraveni.