Přihlaste se zdarma

2. Makabejská 4

Český ekumenický překlad



1 Zmíněný již Šimeón, který vyzradil poklad a zradil vlast, pomlouval Oniase, že on to byl, kdo navedl Héliodóra a způsobil všechno to zlo. 2 Dobrodince města, zastánce krajanů a horlitele pro zákony se odvážil obvinit z toho, že on je zrádcem státu. 3 Nepřátelství se tak rozmohlo, že jeden z osvědčených stoupenců Šimeónových se dokonce uchýlil k vraždě. 4 Když Onias viděl, že hrozí nebezpečí sváru a že Apollónios, syn Menestheův, správce Koilé Sýrie a Foiníkie, podporuje Šimeónovu nešlechetnost, 5 vypravil se ke králi. Nechtěl na občany žalovat, ale měl na zřeteli prospěch obecný i soukromý všeho lidu. 6 Viděl totiž, že není možné zjednat pokoj bez zásahu králova, protože Šimeón nepřestává ve svém bláznovství.  



7 Když se Seleukos rozloučil se životem a království převzal Antiochos, zvaný Epifanés, získal lstivě velekněžský úřad Jáson, bratr Oniasův. 8 Při setkání s králem slíbil mu ke třem stům ještě šedesát talentů stříbra a z jakéhosi jiného důchodu dalších osmdesát talentů. 9 Kromě toho slíbil upsat ještě sto padesát, bude-li mu dána plná moc zřídit závodiště a hřiště a zapsat jeruzalémské obyvatele jako občany Antiochie. 10 Když to král dovolil a on se zmocnil vlády, začal hned u svých krajanů zavádět řecké obyčeje. 11 Zrušil lidumilná královská nařízení, která židům vymohl Eupolemův otec Jóchanan, když uzavřeli s Římany smlouvu o přátelství a spojenectví; zrušil též zákonná občanská práva a obnovil protizákonné mravy. 12 Úmyslně totiž postavil závodiště přímo pod hradem a cvičil tam nejschopnější jinochy, které navedl nosit Hermův klobouk. 13 Bylo to vinou nezměrné Jásonovy zvrhlosti, že se tak rozmohl helénizmus a nabylo vrchu cizáctví, vždyť to nebyl velekněz, ale bezbožník! 14 Proto ani kněží nebyli horliví v službách u oltáře, ale měli na mysli novoty. Oběti zanedbávali, protože spěchali, aby se mohli na cvičišti účastnit svévolného závodění v hodu diskem. 15 To, čeho si vážili otcové, pokládali za nic, nade všecko jim byly helénské pocty. 16 Jejich vinou je stihlo zlé neštěstí, protože ti, po jejichž způsobu života bažili a jež ve všem napodobovali, stali se jejich nepřáteli a trýzniteli. 17 Vždyť neúcta k Božím zákonům se nevyplácí, jak se v pravý čas ukáže.  18 Na závodní hry v Týru, které se konají každých pět let za účasti samého krále, 19 poslal ten zlosyn Jáson diváky z jeruzalémských ‚Antiochejců‘, aby donesli tři sta drachem stříbra jako oběť Héraklovi. Avšak  ti, kdo peníze přinesli, chápali, že se to nesluší, a žádali, aby nebyly užity na oběť, ale na nějaký jiný účel. 20 Proto i když odesilatel je určil jako oběť Héraklovi, přišly tyto peníze, díky poslům, na vybavení trojveslic.  21 Apollónios, syn Menestheův, byl poslán do Egypta na korunovaci krále Filométóra. Od něho se Antiochos dozvěděl, že král není jeho přítelem, a tak se musel starat o svou bezpečnost. Odtud se odebral do Jafy a pak dorazil do Jeruzaléma. 22 V městě byl velkolepě přijat Jásonem a s jásotem veden v pochodňovém průvodu. Odtud odtáhl do Foiníkie a utábořil se tam.  



23 Po třech letech poslal Jáson Menelaa, bratra zmíněného Šimeóna, ke králi, aby mu donesl peníze a připomenul některé nutné záležitosti. 24 Doporučen ke králi lichotil mu pro jeho moc a získal pro sebe velekněžství. Nabídl mu totiž o tři sta talentů stříbra více než Jáson; 25 od krále přijal jmenovací listinu a vrátil se. Pro velekněžství neměl žádné předpoklady, neboť měl smýšlení krutého tyrana a zuřivost divoké šelmy. 26 A tak Jáson, když sesadil svého vlastního bratra, byl sám od jiného sesazen a vyhnán jako uprchlík do země Amónské. 27 Menelaos se ujal úřadu, ale ze slíbených peněz nedával králi nic, 28 ačkoli jej velitel hradu Sóstratos upomínal – on totiž měl ty peníze vybrat. Dostali oba předvolání ke králi. 29 Menelaos zanechal jako svého zástupce ve velekněžském úřadu svého bratra Lýsimacha, Sóstratos pak velitele Kypřanů Kratéta.  



30 V té době se vzbouřili obyvatelé Tarsu a Malu, protože jejich města byla odevzdána darem králově milostnici Antiochidě. 31 Aby zjednal pořádek, král se tam rychle vypravil a za svého zástupce ustanovil Androníka, jednoho z hodnostářů. 32 Menelaos v tom viděl příhodnou chvíli, ukradl některé zlaté nádoby chrámu a věnoval je Androníkovi, jiné se mu podařilo prodat do Týru a okolních měst. 33 Když se o tom ze spolehlivého zdroje dozvěděl Onias, který se uchýlil na útočištné místo v Dafné při Antiochii, odsoudil ho. 34 Menelaos proto tajně přemluvil Androníka, aby Oniase zabil. Androníkos přišel za Oniasem, lstivě ho přesvědčoval a zapřísahal se i podáním pravice. Ačkoli měl Onias podezření, uposlechl a z útočiště vyšel. Androníkos ho ihned usmrtil bez ohledu na právo. 35 Tato událost pobouřila nejen židy, ale i mnohé jiné národy, které těžce nesly nespravedlivou vraždu toho člověka. 36 Když se potom král vrátil z míst v Kilikii, přišli k němu židé z města i Heléni, kteří rovněž nenávidí zločin, se stížností, že Onias byl bezdůvodně zabit. 37 Antiochos se z hloubi duše zarmoutil, byl pohnut lítostí až k slzám při vzpomínce na umírněnost a velkou sebekázeň zesnulého. 38 Vzplanul hněvem proti Androníkovi, ihned mu dal strhnout purpurový plášť a roztrhnout oděv; dal ho vést celým městem až na to místo, kde se dopustil bezbožnosti na Oniasovi. A zde vraha sprovodil ze světa. Hospodin mu tak odplatil zaslouženým trestem.  



39 S vědomím Menelaovým spáchal Lýsimachos v městě mnohé svatokrádeže. Když se to dostalo na veřejnost, shromáždilo se množství lidu proti Lýsimachovi, neboť tu bylo odcizeno mnoho zlatých předmětů. 40 Proti vzbouřeným a rozhněvaným davům vyzbrojil Lýsimachos na tři tisíce mužů a zločinnýma rukama začal boj. Do čela postavil jakéhosi Aurana, muže pokročilého věkem, a navíc i pošetilostí. 41 Když vzbouřenci viděli, že se Lýsimachos chystá proti nim, jedni se chápali kamení, jiní silných klacků a další házeli na Lýsimachovy lidi hrsti popela. 42 Tak mnohé z nich zranili, některé zabili a ostatní zahnali na útěk. Svatokrádce samého zabili přímo u pokladnice.  



43 Pro tyto věci bylo zavedeno soudní řízení proti Menelaovi. 44 Když král přišel do Týru, tři muži vyslaní staršími podali tam na Menelaa žalobu. 45 Ten,  když viděl, že jeho pře je téměř ztracena, slíbil Dorymenovu synu Ptolemaiovi značný obnos peněz, aby se za něho u krále přimluvil. 46 Ptolemaios vzal krále na procházku sloupořadím, údajně aby se osvěžil na čerstvém vzduchu, a tam jej přemluvil k tomu, 47 že Menelaa, který byl vinen vším tím zlem, zprostil žaloby v plném rozsahu a k smrti odsoudil ty ubohé, kteří by byli uznáni nevinnými, i kdyby se pře projednávala před nějakými Skythy. 48 Tak ti, kdo hájili město, lid a svaté předměty, byli vzápětí postiženi nespravedlivým trestem. 49 Sami Týřané z nenávisti k tomu zločinu velkomyslně přispěli na jejich pohřeb. 50 Menelaos však pro hrabivost vládců zůstal u moci, překonával se v darebáctví jako arcizrádce vlastních spoluobčanů.