1Matatiáš, syn Jana, syna Šimonova, kněz ze synů Joaribových, v těch dnech odešel z Jeruzaléma a usadil se v Modiinu.2Měl pět synů: Jana (přezdívaného Gadi),3Šimona (zvaného Thasi),4Judu (zvaného Makabejský),5Eleazara (zvaného Avaran) a Jonatana (zvaného Apfus).6Když viděl, k jakým rouháním dochází v Judsku a v Jeruzalémě,7zvolal: „Běda mi – proč jsem se narodil?! Abych přihlížel zkáze svého lidu a zkáze svatého města? Musím tu jen sedět, když město padlo do rukou nepřátel a svatyni ovládli cizáci?8Jeho chrám skončil jako muž beze cti,9jeho skvostné nářadí padlo za kořist, jeho nemluvňata pozabíjena v ulicích a jeho mládenci padli nepřátelskou čepelí.10Který národ neuchvátil část jeho království a nezmocnil se jeho kořisti?11Jeruzalém byl obrán o všechny své ozdoby a místo svobody se ocitl v otroctví.12Hle, naše svatá místa – naše krása a sláva – byla zničena! Pohané je znesvětili,13nač máme ještě žít?!“14Matatiáš i jeho synové roztrhli svá roucha, oblékli se do pytloviny a dali se do velikého nářku.
Neopustíme Zákon!
15Královi lidé, kteří nutili k odpadlictví, přišli také do města Modiin, aby místní přinutili obětovat.16Mnozí Izraelci se k nim přidali, ale Matatiáš a jeho synové se drželi pospolu.17Královi lidé se obrátili na Matatiáše a řekli: „Jsi vážený a významný představitel tohoto města a máš podporu svých synů i bratrů.18Pojď tedy hned jako první a splň královo nařízení, jak to udělaly všechny národy i mužové z Judska a ti, co zůstali v Jeruzalémě! Pak budeš i se svými syny patřit mezi královy přátele a budeš i se svými syny poctěn zlatem, stříbrem a mnoha dary.“19Matatiáš jim odpověděl zvučným hlasem: „I když krále poslouchají všechny národy v říši, i když každý odpadl od náboženství svých otců a dal přednost jeho příkazům,20já a mí synové a bratři budeme žít podle smlouvy našich otců.21V žádném případě neopustíme Zákon a ustanovení!22Královy rozkazy neuposlechneme a od svého náboženství se neuchýlíme napravo ani nalevo.“23Sotva to dořekl, jeden Žid před očima všech přistoupil, aby podle králova nařízení obětoval na modiinském oltáři.24Jak to Matatiáš uviděl, rozhorlil se a pohnut v nitru dal průchod spravedlivému hněvu: přiskočil k němu a na tom oltáři ho podřízl.25Zároveň zabil králova posla, který je nutil obětovat, a zbořil ten oltář.26Rozhorlil se pro Zákon jako kdysi Pinchas proti Zimrimu, synu Salovu.[1]27Matatiáš začal ve městě hlasitě provolávat: „Každý, kdo horlí pro Zákon a zůstává ve Smlouvě, ať jde za mnou!“28On i jeho synové pak utekli do hor. Všechno, co měli, nechali ve městě.
Sobotní boj
29Mnozí, kdo hledali spravedlnost a právo, tehdy odešli do pustiny a usadili se tam30i se svými dětmi, ženami a dobytkem, protože na ně všechno to zlo těžce doléhalo.31Královým mužům a jednotkám, které byly v Jeruzalémě, ve Městě Davidově, bylo oznámeno, že lidé, kteří mařili výkon králova rozhodnutí, se uchýlili do úkrytů v pustině.32Vyrazilo za nimi proto množství vojáků, dostihli je a utábořili se proti nim. V sobotu se proti nim sešikovali k boji33a volali na ně: „Už dost! Odejděte odsud, řiďte se královým nařízením a zůstanete naživu.“34„Neodejdeme,“ odpověděli. „Královým nařízením se řídit nebudeme a sobotu neznesvětíme.“35Vojáci je tedy ihned napadli,36oni však na to neodpověděli. Nehodili po nich ani kamenem, ani nezatarasili své úkryty,37ale prohlásili: „Raději všichni zemřeme v nevinnosti. Nebe a země jsou nám svědky, že nás zabíjíte nespravedlivě!“38Zaútočili na ně v sobotu a oni zemřeli i se svými ženami, dětmi a dobytkem – na tisíc lidských životů.39Když se to dozvěděl Matatiáš a jeho synové, velice nad nimi truchlili.40Potom si řekli: „Pokud se všichni zachováme tak jako naši bratři, pokud nebudeme proti pohanům bojovat za svůj život a své zákony, brzy nás ze země vyhladí.“41A tak se onoho dne usnesli: „Napadne-li nás někdo v sobotní den, budeme proti němu bojovat, abychom všichni nezemřeli, jako zemřeli naši bratři ve svých úkrytech.“42Tehdy se k nim přidala skupina chasidů, udatných bojovníků z Izraele, samých oddaných stoupenců Zákona.43Připojili se k nim také všichni, kdo byli na útěku před tím zlem, a posílili jejich řady.44Postavili tedy vojsko a pobili hříšníky ve svém hněvu a bezbožníky ve svém rozlícení. Ti, kdo přežili, utekli, aby se zachránili u pohanů.45Matatiáš a jeho druhové pak obcházeli kolem, bořili všechny oltáře,46násilím obřezávali neobřezané chlapce, které na území Izraele našli,47a vyháněli nadutce. Dílo se jim dařilo.48Uchránili Zákon před rukama pohanů a králů a nenechali hříšníka zvítězit.
Matatiášova smrt
49Když se přiblížil den jeho smrti, promluvil Matatiáš ke svým synům: „Dnes vládne zpupnost a výsměch; je čas zmaru a zuřivého hněvu.50Nuže, chlapci, rozhorlete se pro Zákon a položte životy za smlouvu našich otců!51Vzpomeňte si na skutky otců, které vykonali za svých časů, a přejte si sami velikou slávu a věčné jméno.52Neprokázal snad Abraham věrnost ve zkoušce a nebylo mu to uznáno za spravedlnost?[2]53Josef zachoval přikázání v čase svého soužení a stal se pánem Egypta.[3]54Náš otec Pinchas za svou velikou horlivost získal smlouvu věčného kněžství.[4]55Jozue splnil rozkaz a stal se soudcem Izraele.56Káleb vydal svědectví před shromážděním a získal zemi za dědictví.[5]57David za svou zbožnost získal královský trůn do věčného dědictví.[6]58Eliáš byl za svou velkou horlivost pro Zákon vzat do nebe.[7]59Chananiáš, Azariáš a Mišael byli pro svou víru zachráněni z plamenů.[8]60Daniel byl pro svou nevinnost vysvobozen ze lvích tlam.[9]61Vězte, že kdokoli ve všech těch pokoleních spoléhal na Boha, nikdy nepadl.62Nelekejte se řečí hříšníka, protože jeho sláva skončí v hnoji a červech.63Dnes se naparuje, zítra se ale po něm slehne zem; obrátí se v prach a z jeho plánů nic nezbude.64Vy, chlapci, ale buďte stateční a silní v Zákoně, neboť skrze něj dosáhnete slávy!65Zde je váš bratr Šimon – vím, že je to rozvážný muž. Vždy ho poslouchejte, on vám bude místo otce.66A Juda Makabejský, udatný bojovník už od mládí, bude vaším vojevůdcem a povede boj proti pohanům.67Shromážděte k sobě všechny, kdo zachovávají Zákon, a vykonejte pomstu za svůj lid.68Dejte pohanům plnou odplatu a držte se předpisů Zákona.“69Pak jim požehnal a byl připojen ke svým otcům.70Zemřel v roce 146.[10] Byl pohřben do hrobu svých otců v Modiinu a celý Izrael ho oplakával s hlubokým zármutkem.