Jóel 3 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

DEN HOSPODINŮV - — Věk Hospodinova ducha - Bůh zaslibuje dar ducha a útočiště v Jeruzalémě.

1 I stane se potom: Vyleji svého ducha na každé tělo. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny, vaši jinoši budou mít prorocká vidění. 2 Rovněž na otroky a otrokyně vyleji v oněch dnech svého ducha. 3 Způsobím, že budou na nebi i na zemi divné úkazy: krev a oheň a sloupy dýmu. 4 Slunce se zastře tmou a měsíc krví, dříve než přijde den Hospodinův, veliký a hrozný. 5 Avšak každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, se zachrání. Na hoře Sijónu a v Jeruzalémě budou ti, kdo vyvázli, jak řekl Hospodin, spolu s těmi, kdo přežili, jež Hospodin povolá.

Bible, překlad 21. století

Déšť Ducha

1 Na všechny lidi pak vyliji svého Ducha^[1] a vaši synové i dcery budou prorokovat; vaši starci budou mívat sny a vaši mladíci vídat vidění. 2 Ano, i na otroky a otrokyně vyliji svého Ducha v oněch dnech. 3 Ukážu zázraky na nebi i na zemi, krev, oheň a stoupající dým. 4 Slunce zakryje tma a měsíc krev, než přijde veliký a hrozný Hospodinův den. 5 Každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, však bude zachráněn. Na hoře Sion, v Jeruzalémě vyvázne, jak Hospodin slíbil, hrstka přeživších, které povolal Hospodin.^[2]

Bible Kralická

1 Nebo aj, v těch dnech a v ten čas, když zase přivedu zajatý lid Judský a Jeruzalémský, 2 Shromáždím také všecky národy, a svedu je do údolí Jozafat, abych se tam soudil s nimi o lid svůj a dědictví své, Izraele, jejž rozptýlili mezi pohany a zemi mou rozdělili. 3 Také o lid můj metali los, a dávali mládence za nevěstku, mladice pak prodávali za víno, aby pili. 4 Anobrž, co vy máte proti mně, ó Tyrští a Sidonští, i všecky končiny Filistinské? Zdaliž se mi odplacujete? Jestliže mi se odplacujete, snadněť a vnáhleť i já obrátím odplatu vaši na hlavu vaši, 5 Kteříž stříbro mé i zlato mé béřete, a klénoty mé výborné vnášíte do chrámů svých, 6 A syny Judské i syny Jeruzalémské prodáváte synům Javanovým, aby je pryč zavodili od pomezí jejich. 7 Aj, já vzbudím je z toho místa, kamž jste je prodali, a obrátím odplatu vaši na hlavu vaši. 8 Prodám zajisté syny i dcery vaše v moc synů Judských, i prodadí je Sabejským, do národu dalekého; neboť jest Hospodin mluvil. 9 Provolejte to mezi národy, vyhlaste boj, probuďte reků, nechť přitáhnou, a dadí se najíti všickni muži váleční. 10 Skujte motyky své v meče, a srpy své v oštípy; ten, kterýž jest mdlý, nechť řekne: Udatný jsem. 11 Shromažďte se a přitáhněte všickni národové okolní, a shlukněte se; způsobiž to, ať tam sstoupí, ó Hospodine, rekové tvoji. 12 Probudíť se a přitáhnou národové ti do údolé Jozafat; nebo tam se posadím, abych soudil všecky ty národy okolní. 13 Přičiňte srp, nebo uzralo obilé; poďte, sstupte, nebo plný jest pres, oplývají kádě; mnohá zajisté jest zlost jejich. 14 Ale více hromad, hromad v údolí posekání; nebo blízký jest den Hospodinův, v údolí posekání. 15 Slunce a měsíc zatmí se, a hvězdy potratí blesk svůj. 16 A Hospodin řváti bude z Siona, a z Jeruzaléma vydá hlas svůj, tak že se třásti budou nebesa i země; nebo Hospodin jest útočiště lidu svého, a síla synů Izraelských. 17 I zvíte, že já Hospodin jsem Bohem vaším, kterýž bydlím na Sionu, hoře svatosti své, a tak Jeruzalém bude svatý, a cizí nepůjdou přes něj více. 18 I stane se v ten čas, že hory dštíti budou mstem, a pahrbkové oplývati mlékem, a všickni potokové Judští budou plní vody, a studnice z domu Hospodinova vyjde, kteráž zapojí údolé Setim. 19 Egypt na zpuštění přijde, a země Idumejská hrozně zpuštěna bude pro násilí synům Judským činěné; nebo vylévali krev nevinnou v zemi jejich. 20 Juda pak na věky trvati bude, a Jeruzalém od národu do pronárodu. 21 A očistím ty, jejichž jsem krve neočistil; nebo Hospodin přebývá na Sionu.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

The nations judged

1 ^[1] ‘In those days and at that time, when I restore the fortunes of Judah and Jerusalem, 2 I will gather all nations and bring them down to the Valley of Jehoshaphat.^[2] There I will put them on trial for what they did to my inheritance, my people Israel, because they scattered my people among the nations and divided up my land. 3 They cast lots for my people and traded boys for prostitutes; they sold girls for wine to drink. 4 ‘Now what have you against me, Tyre and Sidon and all you regions of Philistia? Are you repaying me for something I have done? If you are paying me back, I will swiftly and speedily return on your own heads what you have done. 5 For you took my silver and my gold and carried off my finest treasures to your temples.^[3] 6 You sold the people of Judah and Jerusalem to the Greeks, that you might send them far from their homeland. 7 ‘See, I am going to rouse them out of the places to which you sold them, and I will return on your own heads what you have done. 8 I will sell your sons and daughters to the people of Judah, and they will sell them to the Sabeans, a nation far away.’ The Lord has spoken. 9 Proclaim this among the nations: Prepare for war! Rouse the warriors! Let all the fighting men draw near and attack. 10 Beat your ploughshares into swords and your pruning hooks into spears. Let the weakling say, ‘I am strong!’ 11 Come quickly, all you nations from every side, and assemble there. Bring down your warriors, Lord! 12 ‘Let the nations be roused; let them advance into the Valley of Jehoshaphat, for there I will sit to judge all the nations on every side. 13 Swing the sickle, for the harvest is ripe. Come, trample the grapes, for the winepress is full and the vats overflow – so great is their wickedness!’ 14 Multitudes, multitudes in the valley of decision! For the day of the Lord is near in the valley of decision. 15 The sun and moon will be darkened, and the stars no longer shine. 16 The Lord will roar from Zion and thunder from Jerusalem; the earth and the heavens will tremble. But the Lord will be a refuge for his people, a stronghold for the people of Israel.

Blessings for God’s people

17 ‘Then you will know that I, the Lord your God, dwell in Zion, my holy hill. Jerusalem will be holy; never again will foreigners invade her. 18 ‘In that day the mountains will drip new wine, and the hills will flow with milk; all the ravines of Judah will run with water. A fountain will flow out of the Lord’s house and will water the valley of acacias.^[4] 19 But Egypt will be desolate, Edom a desert waste, because of violence done to the people of Judah, in whose land they shed innocent blood. 20 Judah will be inhabited for ever and Jerusalem through all generations. 21 Shall I leave their innocent blood unavenged? No, I will not.’ The Lord dwells in Zion!