1Milujte spravedlnost, vládcové země, smýšlejte o Hospodinu dobře a hledejte ho upřímným srdcem.2On se dá najít těm, kdo ho nepokoušejí, a ukazuje se těm, kdo mu nejsou nevěrní.3Křivé myšlenky ale od Boha odlučují a pokoušená Moc usvědčuje hlupáky.4Do lstivé duše moudrost nevstoupí, neusadí se v těle, jemuž vládne hřích.5Svatý duch poučení prchá před každou lstí, vyhýbá se nerozumným myšlenkám a pod tlakem nespravedlnosti umlká.6Moudrost je lidumilný duch, rouhače však za jeho slova potrestá, Bůh je totiž svědkem skrytých myšlenek, skutečným strážcem srdce člověka a posluchačem jeho jazyka.7Hospodinův duch naplňuje svět, obepíná vše a žádný hlas mu neujde.8Proto neunikne nikdo, kdo mluví ničemně, trestající spravedlnost ho nemine!9Úvahy bezbožníka vyjdou najevo: k Hospodinu dojde zvuk jeho slov, aby byla odsouzena jeho nepravost.10Boží žárlivé ucho slyší vše, ani reptání šeptem mu neujde.11Proto dejte pozor na marné reptání a chraňte svůj jazyk od pomluvy, neboť ani tajné slovo není bez odezvy a prolhaná ústa zabíjejí duši.12Nechoďte smrti naproti svým bludným životem a svými skutky se nevystavujte záhubě.13Bůh totiž neučinil smrt a záhuba živých ho netěší.14Vše stvořil k bytí: tvorové světa se zrodili ke spáse a není v nich žádný zhoubný jed. Podsvětí světu nevládne,15vždyť spravedlnost nikdy nezemře!
Smrtelný omyl bezbožných
16Bezbožníci ale přivolávají smrt svými skutky i slovy; mají ji za přítelkyni, a tak prahnou po ní. I smlouvu s ní už uzavřeli,[1] a tak jí propadnou, jak si zaslouží.