Matouš 19 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Ježíš učí o manželství a rozvodu

1 Po tomto hovoru Ježíš odešel do Judska za Jordánem. 2 Mnoho lidí šlo za ním a on uzdravoval nemocné. 3 Přišli za ním i farizejové a chtěli ho vyprovokovat k nějakému výroku, který by mohli použít proti němu. „Může se člověk rozvést z jakéhokoliv důvodu?“ zeptali se. 4-6 On odpověděl: „Nečetli jste v Písmu, že když na počátku Bůh stvořil muže a ženu, ustanovil: Muž opustí své rodiče, připojí se ke své ženě a stanou se jednou bytostí? Nikdo nemá právo rozdělit to, co Bůh spojil.“ 7 Oni však namítali: „Proč tedy Mojžíš řekl, že muž může propustit manželku jednoduše tím, že jí dá rozlukový lístek?“ 8 Ježíš odpověděl: „Toto ustanovení Mojžíšova zákona je ústupkem vaší tvrdosti a nesnášenlivosti. Původní Boží úmysl to však nikdy nebyl. 9 Já vám říkám, že kdo se rozvádí z jiného důvodu, než je cizoložství jeho partnera, a uzavírá nový sňatek, dopouští se sám cizoložství.“ 10 Učedníci mu řekli: „Když mohou nastat takové těžkosti mezi mužem a ženou, pak je lepší se neženit.“ 11 On odpověděl: „Tak jednoduché to není. Je zde nutné porozumět Boží vůli. 12 Jsou tři důvody proto, aby člověk zůstal svobodný: když je k manželství od narození nezpůsobilý, když mu v uzavření sňatku zabránili lidé, nebo když se manželství zřekne dobrovolně pro plnou službu Boží věci. Rozumíte tomu?“

Ježíš žehná malým dětem

13 Potom k Ježíšovi nosili malé děti, aby jim žehnal a modlil se za ně. Učedníci však domlouvali těm, kteří děti přivedli, aby Ježíše neobtěžovali. 14 On jim ale řekl: „Nechte je, ať jdou ke mně, a nebraňte jim. Jejich místo je u mne.“ 15 Kladl na ně ruce a žehnal jim. Pak odtud odešel.

Ježíš mluví s bohatým mužem

16 Za Ježíšem přišel jeden mladý člověk a ptal se ho: „Mistře, jakými dobrými skutky mohu získat věčný život?“ 17 Ježíš mu na to řekl: „Snažíš se být dobrý? To se chceš vyrovnat Bohu, který jediný je skutečně dobrý! Plň jeho přikázání a budeš věčně živ.“ 18 „Která to jsou?“ zeptal se mladý muž. Ježíš odpověděl: „Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, lhát, 19 budeš ctít svoje rodiče, své bližní budeš milovat jako sebe!“ 20 Mladík na to řekl: „To všechno jsem vždycky dodržoval. Co mi ještě chybí?“ 21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi a prodej celý svůj majetek a peníze rozdej chudým, a tak budeš mít poklad v nebi. Pak se vrať a staň se mým učedníkem.“ 22 Mladík zesmutněl a zklamaně odešel. Měl totiž velký majetek. 23 Ježíš pak řekl svým učedníkům: „Pro zámožného člověka je velmi nesnadné postavit se na Boží stranu. 24 Kdybych to měl k něčemu přirovnat, pak snáze projde velbloud uchem jehly, nežli bohatý branou Božího království.“ 25 Učedníky to překvapilo a ptali se: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“ 26 Ježíš se na ně zadíval a řekl: „V lidských silách to není, ale Bůh dokáže všechno.“ 27 Petr se ozval a řekl: „My jsme se vzdali všeho a jdeme za tebou. Co nás čeká?“ 28 Ježíš odpověděl: „Ujišťuji vás, že až přijdu, abych stvořil nový svět, nad kterým budu panovat v plné slávě, pak vás dvanáct, kteří mne následujete, posadím po svém boku jako soudce celého Izraele. 29 A každému, kdo se vzdá domova, bratrů, sester, otce, matky, manželky, dětí nebo majetku proto, aby šel za mnou, všechno mu mnohokrát vynahradím a bude mít podíl na věčném životě. 30 Mnozí první budou poslední a poslední budou první.

Český ekumenický překlad

— O rozluce

1 Když Ježíš dokončil tato slova, odebral se z Galileje do krajin judských za Jordán. 2 Velké zástupy šly za ním, a on je tam uzdravil. 3 Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: „Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?“ 4 Odpověděl jim: „Nečetli jste, že Stvořitel od počátku ‚muže a ženu učinil je‘? 5 A řekl: ‚Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo;‘ 6 takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ 7 Namítnou mu: „Proč tedy Mojžíš ustanovil, že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?“ 8 Odpoví jim: „Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku. Od počátku to však nebylo. 9 Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží.“ 10 Učedníci mu řekli: „Jestliže je to s mužem a ženou takové, pak je lépe se neženit.“ 11 On jim odpověděl: „Ne všichni pochopí to slovo; jen ti, kterým je to dáno. 12 Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.“

— Ježíš a děti

13 Tehdy k němu přinášeli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se; ale učedníci jim to zakazovali. 14 Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské.“ 15 Požehnal jim a šel dál.

— Bohatý mladík

16 A hle, kdosi k němu přišel a zeptal se ho: „Mistře, co dobrého mám dělat, abych získal věčný život?“ 17 On mu řekl: „Proč se mě ptáš na dobré? Jediný je dobrý! A chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání!“ 18 Otázal se ho: „Která?“ Ježíš odpověděl: „Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit, 19 cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe.“ 20 Mladík mu řekl: „To jsem všechno dodržoval! Co mi ještě schází?“ 21 Ježíš mu odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.“ 22 Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.

— O majetku

23 Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského. 24 Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království.“ 25 Když to učedníci slyšeli, velice se zhrozili a řekli: „Kdo potom může být spasen?“ 26 Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko.“ 27 Na to mu řekl Petr: „Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou! Co tedy budeme mít?“ 28 Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, až se Syn člověka při obnovení všeho posadí na trůn své slávy, tehdy i vy, kteří jste mě následovali, usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct pokolení Izraele. 29 A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na věčném životě. 30 Mnozí první budou poslední a poslední první.“