1Ty, Bože náš, jsi dobrotivý a věrný, shovívavý a všechno spravující milosrdenstvím. 2Neboť i když zhřešíme, jsme tvoji a uznáváme tvou moc; nebudeme však hřešit, protože víme, že patříme tobě. 3V poznání tebe je celá spravedlnost a zvědět o tvé moci je kořen nesmrtelnosti. 4Nás neomámil neblahý lidský výmysl ani neužitečná námaha malířů stínů, postava pomalovaná pestrými barvami. 5Pohled na ně vzněcuje žádostivost pošetilců, že zatouží po bezduché postavě mrtvého obrazu. 6Milují zlo a takových nadějí hodni jsou ti, kdo modly vyrábějí, i ti, kdo po nich dychtí a je uctívají.
Kdo zhotovuje modly, nepoznal Stvořitele
7Také hrnčíř hněte pracně měkkou hlínu a vytváří pro naši potřebu různé nádoby. Ze stejné hlíny dal se do vytváření nádob k počestným účelům, ale i opačným, vše jedno. K čemu má ta která nádoba sloužit, určuje hrnčíř. 8S daremnou námahou vytváří ze stejné hlíny bůžka, který není k ničemu. Sám nedávno vznikl ze země a zanedlouho se vrátí tam, odkud byl vzat, až bude požádán, aby odevzdal svou duši. 9On se však nestará o to, že jednou zchřadne a že má kratičký život. Závodí se zlatníky a stříbrotepci, napodobuje kovolitce a vidí slávu v tom, že vyrábí podvrhy. 10Jeho srdce je popel, jeho naděje bezcennější než prach země a jeho život bezvýznamnější než bláto, 11protože nepoznal toho, který jej vytvořil, vdechl mu činorodou duši a vložil do něho životodárný dech, 12nýbrž usoudil, že je život pouhá zábava a žití že je výnosný trh. Na všem prý je třeba vydělávat, i na špinavosti. 13Ovšem on ví lépe než kdokoli jiný, že hřeší, když vyrábí z hlíny země rozbitelné nádoby i sochy bůžků. 14Nadmíru pošetilí a bláhovější než duše děcka jsou všichni nepřátelé tvého lidu, kteří si jej podrobili. 15Uznali za bohy i všechny modly pohanů, které neužívají zraku, aby viděly, ani chřípí, aby vdechovaly vzduch, ani uší, aby slyšely, ani prstů na rukou, aby hmataly, a jejichž nohy jsou neschopné chůze. 16Udělal si je jen člověk, vytvořil je ten, kterému byl duch jen propůjčen, neboť žádný člověk nedokáže vytvořit boha ani jen sobě podobného. 17Sám je smrtelný a zlovolnou rukou dělá neživou věc, sám je znamenitější než předměty, které uctívá; on přece dostal život, ony však nikoli. 18Lidé uctívají i zvířata, dokonce ta nejodpornější, jež jsou v porovnání s jinými nejtupější, 19a nejsou ani hezká, aby po nich někdo toužil, jak se to při pohledu na zvířata někdy stává, a nadto se jim nedostalo Boží chvály ani jeho požehnání.