Skutky apoštolů 9

Český ekumenický překlad

1  Saul nepřestával vyhrožovat učedníkům Páně a chtěl je vyhladit. Šel proto k veleknězi2  a vyžádal si od něho doporučující listy pro synagógy v Damašku, aby tam mohl vyhledávat muže i ženy, kteří se hlásí k tomu směru, a přivést je v poutech do Jeruzaléma.3  Na cestě, když už byl blízko Damašku, zazářilo kolem něho náhle světlo z nebe.4  Padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?“5  Saul řekl: „Kdo jsi, Pane?“ On odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.6  Vstaň, jdi do města a tam se dovíš, co máš dělat.“7  Muži, kteří ho doprovázeli, zůstali stát a nebyli schopni slova; slyšeli sice hlas, ale nespatřili nikoho.8  Saul vstal ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Museli ho vzít za ruce a dovést do Damašku.9  Po tři dny neviděl, nic nejedl a nepil. 10  V Damašku žil jeden učedník, jménem Ananiáš. Toho Pán ve vidění zavolal: „Ananiáši!“ On odpověděl: „Zde jsem, Pane.“11  Pán mu řekl: „Jdi hned do ulice, která se jmenuje Přímá, a v domě Judově vyhledej Saula z Tarsu. Právě se modlí12  a dostalo se mu vidění, jak k němu vchází muž jménem Ananiáš a vkládá na něj ruce, aby opět viděl.“13  Ananiáš odpověděl: „Pane, mnoho lidí mi vyprávělo o tom člověku, kolik zla způsobil bratřím v Jeruzalémě.14  Také zde má od velekněží plnou moc zatknout každého, kdo vzývá tvé jméno.“15  Pán mu však řekl: „Jdi, neboť on je mým nástrojem, který jsem si zvolil, aby nesl mé jméno národům i králům a synům izraelským.16  Ukáži mu, co všechno musí podstoupit pro mé jméno.“17  Ananiáš šel, vstoupil do toho domu, vložil na Saula ruce a řekl: „Saule, můj bratře, posílá mě k tobě Pán – ten Ježíš, který se ti zjevil na tvé cestě; chce, abys opět viděl a byl naplněn Duchem svatým.“18  Tu jako by mu z očí spadly šupiny, zase viděl a hned se dal pokřtít.19  Pak přijal pokrm a síla se mu vrátila. S damašskými učedníky zůstal Saul několik dní20  a hned začal v synagógách kázat, že Ježíš je Syn Boží.21  Všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: „To je přece ten, který se snažil v Jeruzalémě vyhladit všechny vyznavače tohoto jména. I sem přišel jen proto, aby je v poutech odvedl k velekněžím.“22  Ale Saul působil čím dál tím mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, přiváděl do úzkých damašské židy. 23  Po nějaké době se židé uradili, že Saula zabijí,24  ale on se o jejich úkladech dověděl. Protože ve dne v noci hlídali i brány, aby ho mohli zahubit,25  spustili ho učedníci dolů z hradeb v koši po provazech.26  Když přišel do Jeruzaléma, chtěl se připojit k učedníkům; ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že k nim patří.27  Tu se ho ujal Barnabáš, uvedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak Saul na cestě do Damašku uviděl Pána, uslyšel jeho hlas a jak tam potom neohroženě kázal v Ježíšově jménu.28  Saul se nyní mohl v Jeruzalémě na všem podílet s apoštoly a všude směle mluvil ve jménu Páně.29  Kázal také řecky mluvícím židům a přel se s nimi, takže se ho pokoušeli zabít.30  Když se to bratří dověděli, doprovodili ho do Cesareje a poslali do Tarsu. 31  A tak církev v celém Judsku, Galileji a Samaří měla klid, vnitřně i navenek rostla, žila v bázni Páně a vzrůstala počtem, protože ji Duch svatý posiloval. 32  Když Petr procházel všechna ta místa, přišel také k bratřím, kteří žili v Lyddě.33  Tam se setkal s jedním člověkem, jménem Eneáš, který byl už osm let upoután na lůžko, poněvadž byl ochrnutý.34  Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel své lůžko!“ A Eneáš hned vstal.35  Všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu, kteří to viděli, obrátili se k Pánu. 36  V Joppe žila učednice jménem Tabita, řecky Dorkas. Konala mnoho dobrých skutků a štědře rozdávala almužny.37  Ale právě tehdy onemocněla a zemřela. Umyli ji a položili do horního pokoje.38  Poněvadž Lydda je blízko Joppe, dověděli se učedníci, že je tam Petr, a poslali k němu dva muže s naléhavou prosbou: „Přijď rychle k nám!“39  Petr se hned s nimi vydal na cestu. Když přišli do Joppe, zavedli jej do horního pokoje, kde ho s pláčem obklopily všechny vdovy a ukazovaly mu košile a pláště, které jim Tabita šila, dokud byla naživu.40  Petr poslal všechny z místnosti; pak poklekl, pomodlil se, obrátil se k mrtvé a řekl: „Tabito, vstaň!“ Ona otevřela oči, a když spatřila Petra, zvedla se na lůžku.41  Podal jí ruku a pomohl jí vstát. Pak všechny zavolal, i vdovy, a vrátil jim ji živou.42  Zpráva o tom se rozšířila po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána.43  Petr zůstal ještě delší čas v Joppe v domě Šimona koželuha. 

Skutky apoštolů 9

Bible, překlad 21. století

1 Saul stále ještě chrlil smrtelné výhrůžky proti Pánovým učedníkům.[1] Šel za veleknězem2 a vyžádal si od něj listy pro synagogy v Damašku, aby tam mohl vyhledat přívržence té Cesty – jak muže, tak ženy – a přivést je v poutech do Jeruzaléma.3 Když už se cestou blížil k Damašku, náhle ho obklopilo světlo z nebe.4 Padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“5 Zeptal se: „Kdo jsi, Pane?“ Ten odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.6 Vstaň a jdi do města; tam se dozvíš, co máš dělat.“7 Muži v Saulově doprovodu zůstali stát bez hlesu; slyšeli totiž hlas, ale nikoho neviděli.8 Když se Saul zvedl ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Museli ho do Damašku odvést za ruku.9 Po tři dny neviděl, nejedl ani nepil.10 V Damašku žil jeden učedník jménem Ananiáš. Pán ho ve vidění oslovil: „Ananiáši!“ Odpověděl: „Zde jsem, Pane.“11 Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do ulice zvané Přímá. V Judově domě najdeš Saula z Tarsu – hle, právě se modlí12 a ve vidění spatřil muže jménem Ananiáš, jak jde k němu a vkládá na něj ruku, aby prohlédl.“13 Ananiáš namítl: „Pane, slyšel jsem od mnoha lidí, kolik zla ten muž napáchal tvým svatým v Jeruzalémě!14 A teď má i zde od vrchních kněží pověření, aby spoutal všechny, kdo vzývají tvé jméno!“15 Pán mu však řekl: „Jdi, neboť je to má vyvolená nádoba – bude přinášet mé jméno národům, králům i synům Izraele16 a já mu ukážu, kolik musí vytrpět pro mé jméno.“17 Ananiáš tedy šel do určeného domu. Vešel dovnitř, vložil na něj ruce a řekl: „Bratře Saule, Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě, po níž jsi šel, mě poslal, abys prohlédl a byl naplněn Duchem svatým.“18 Saul náhle prohlédl, jako by mu z očí spadly šupiny. Potom vstal a dal se pokřtít.19 Přijal pokrm a posilnil se. Saul pak strávil několik dní s damašskými učedníky20 a hned začal v synagogách kázat, že Ježíš je Boží Syn.21 Všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: „Vždyť to je ten, který v Jeruzalémě hubil vyznavače toho jména! Copak sem nepřišel, aby je v poutech odvedl k vrchním kněžím?“22 Saul ale kázal stále mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, popouzel damašské Židy.23 Když už to trvalo dost dlouho, Židé se dohodli, že ho zabijí.24 Saul se ale o jejich úkladech dozvěděl. Brány byly hlídány dnem i nocí, protože ho chtěli zabít,25 a tak ho učedníci v noci vzali a spustili ho v koši přes hradbu.26 Saul se tedy vrátil do Jeruzaléma. Pokoušel se připojit k učedníkům, ale všichni se ho báli. Nevěřili totiž, že je učedník.27 Barnabáš se ho však ujal. Přivedl ho k apoštolům a vyprávěl jim, jak Saul uviděl na cestě Pána a mluvil s ním a také jak v Damašku směle mluvil v Ježíšově jménu.28 A tak s nimi zůstal v Jeruzalémě.29 Hovořil a přel se také s pořečtěnými Židy a ti mu začali ukládat o život.30 Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho do Cesareje a poslali do Tarsu.31 Církve po celém Judsku, Galileji i Samaří pak zakoušely klid a sílily; žily v Hospodinově bázni a povzbuzovány Duchem svatým se rozrůstaly.32 Petr obcházel všechny církve a cestou přišel také ke svatým v Lyddě.33 Tam nalezl člověka jménem Eneáš, který byl ochrnutý a už osm let byl upoután na lůžko.34 Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a ustel si!“ On hned vstal35 a všichni obyvatelé Lyddy a Šáronu, kteří ho viděli, se obrátili k Pánu.36 V Joppě pak žila jedna učednice jménem Tabita (což je v překladu Dorkas),[2] která oplývala dobrými skutky a almužnami.37 V těch dnech však onemocněla a zemřela. Omyli ji a položili do horní místnosti.38 Lydda je blízko Joppy, a když se učedníci doslechli, že Petr je v Lyddě, poslali k němu dva muže s prosbou, aby k nim bez meškání přišel.39 Petr vstal a šel s nimi. Když přišel, zavedli ho do horní místnosti, kde ho s pláčem obstoupily všechny vdovy a ukazovaly košile a pláště, které jim Dorkas dělala, dokud byla s nimi.40 Petr poslal všechny ven, poklekl a modlil se. Potom se obrátil k jejímu tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“[3] Otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se.41 On jí podal ruku a pomohl jí vstát. Potom zavolal svaté i vdovy a ukázal jim ji živou.42 Rozneslo se to po celé Joppě a mnozí uvěřili v Pána.43 Petr pak v Joppě bydlel delší čas u jistého Šimona koželuha.

Skutky apoštolů 9

Bible Kralická

1 Saul pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně, šel k nejvyššímu knězi,2 A vyžádal od něho listy do Damašku do škol, nalezl-li by tam té cesty které muže nebo ženy, aby svázané přivedl do Jeruzaléma.3 A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe.4 A padna na zem, uslyšel hlas řkoucí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?5 A on řekl: I kdo jsi, Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jemuž ty se protivíš. Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.6 A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti.7 Ti pak muži, kteříž šli za ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce.8 I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku.9 I byl tu za tři dni nevida, a nejedl nic, ani nepil.10 Byl pak jeden učedlník apoštolský v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl k němu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane.11 A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove Přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se,12 A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby zrak přijal.13 I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě.14 A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé.15 I řekl jemu Pán: Jdi, neboť on jest má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské.16 Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé.17 I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Saule bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys zrak přijal a naplněn byl Duchem svatým.18 A hned spadly s očí jeho jako lupiny, a on prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest.19 A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několiko dní.20 A hned v školách kázal Krista, pravě, že on jest Syn Boží.21 I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?22 Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy, kteříž byli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus.23 A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili.24 Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili.25 Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši.26 Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem.27 Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše.28 I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě,29 A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti.30 To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu.31 A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého.32 Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě.33 I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený.34 I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal.35 I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu.36 Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila.37 I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní.38 A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim.39 Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas.40 I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se.41 A podav jí ruky Petr, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou.42 I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen, a uvěřili mnozí v Pána.43 I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha.

Skutky apoštolů 9

Slovo na cestu

1 Saul se však snažil Ježíšovy následovníky zastrašit a zlikvidovat.2 Vyžádal si od velekněze pověřující listiny pro židovské synagogy v Damašku. Chtěl tam pátrat po křesťanech, mužích i ženách, zatknout je a přivést do Jeruzaléma před soud.3 Vydal se tam se svým doprovodem a byl již před branami Damašku, když ho obklopilo zvláštní světlo z nebe.4 V úleku padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?“5 Zeptal se: „Ale kdo jsi, pane?“ Pán mu odpověděl: „Já jsem Ježíš a ty mne pronásleduješ v mých učednících. Je to stejné, jako bys chtěl hlavou rozbít zeď.“ Saul zlomený hrůzou řekl: „Pane, čekám na tvoje rozkazy.“6 A Pán k němu: „Vstaň, jdi do města a tam se dozvíš další.“7 Muži ze Saulova doprovodu stáli v úžasu; něco slyšeli, ale nevěděli, s kým jejich velitel mluví.8 Saul se zvedl ze země, protíral si oči, ale neviděl nic; oslepl. Uchopili ho za ruce, a tak ho odvedli do Damašku.9 Tři dny trvala jeho slepota a po celou tu dobu nic nejedl ani nepil.10 V Damašku žil věřící muž jménem Ananiáš. Tomu se zjevil Pán Ježíš a oslovil ho jménem. Ananiáš se zeptal: „Pane, co si přeješ?“11 Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do Přímé ulice. Tam v Judově domě najdeš Saula, který pochází z Tarsu.12 Při modlitbě tě uviděl, jak k němu jdeš, kladeš na něj ruce a on znovu dostává zrak. Zjevil jsem mu i tvoje jméno.“13 Ale Ananiáš namítl: „Pane, o tom muži kdekdo vypráví, jak mnoho zla způsobil mezi tvými věrnými v Jeruzalémě.14 I sem prý přišel s pověřením předních kněží, aby pozatýkal všechny, kdo vyznávají tvoje jméno.“15 Pán mu však řekl: „Přesto jdi. Já jsem si ho vybral za svůj zvláštní nástroj, který bude šířit zvuk mého jména nejen mezi židy, ale i mezi pohany a donese ho až před panovníky.16 A ukáži mu, že pro moje jméno hodně vytrpí.“17 Ananiáš šel a v určeném domě nalezl Saula. Položil na něj ruce a řekl: „Saule, bratře, posílá mě k tobě Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě k nám. Máš zase prohlédnout a být naplněn svatým Duchem.“18 A tu jako by se protrhla tma a Saul okamžitě prohlédl. Povstal a dal se pokřtít.19 Potom se posilnil jídlem. Připojil se k damašským následovníkům Krista a byl s nimi několik dní.20 Brzy však začal chodit také do synagog a veřejně hlásal, že Ježíš je Boží Syn.21 Všichni posluchači se divili a říkali: „Cožpak to není ten, kdo tak tvrdě v Jeruzalémě pronásledoval Ježíšovy vyznavače? I sem přece přišel, aby je pochytal a předvedl před veleradu.“22 Avšak Saula tím neumlčeli. Naopak on umlčoval damašské židy a dokazoval jim, že Ježíš je Mesiáš.23 Když už to trvalo dlouho, domluvili se někteří z nich, že ho zabijí.24 Saul se dozvěděl o těch úkladech, ale oni dali hlídat ve dne i v noci městské brány, aby jim neunikl.25 Tak ho křesťané nakonec spustili v koši přes hradby.26 Saul přišel zpět do Jeruzaléma a pokoušel se připojit k Ježíšovým následovníkům, ale všichni se ho báli; nevěřili, že by se mohl tak změnit.27 Tu se ho ujal Barnabáš, přivedl ho k apoštolům a všechno jim vyprávěl: Jak se Pán na cestě ukázal Saulovi a mluvil s ním a jak potom Saul v Damašku bez bázně hlásal Ježíše.28 A tak ho věřící v Jeruzalémě přijali mezi sebe a také zde směle mluvil o Pánu Ježíši.29 Zvláště rád diskutoval s řecky mluvícími židy. Ti mu nakonec také ukládali o život.30 Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho tajně do Césareje a odtud ho poslali do rodného Tarsu.31 Saulovým obrácením nastala pro sbory v Judsku, Galileji i v Samařsku pokojná doba vnitřního budování a života v oddanosti Bohu. Duch svatý mezi nimi působil, takže rostly i počtem.32 Petr podnikl okružní cestu po všech sborech a přišel tak i k věřícím v Lyddě.33 Navštívil tam jakéhosi Eneáše, který byl už osm let ochrnutý upoután na lůžko.34 Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a skliď si své lůžko!“ A on hned vstal.35 Když to viděli obyvatelé Lyddy a Sáronu, uvěřili v Pána Ježíše.36 Nedaleko Lyddy, v Joppe, žila věřící žena jménem Tabita, řecky Dorkas. Byla známá tím, jak z lásky podporovala chudé.37 Právě v těch dnech však onemocněla a zemřela. Připravili ji k pohřbu a zatím uložili do místnosti v patře.38 Věřící se doslechli, že Petr je v Lyddě, a poslali k němu s prosbou, aby k nim hned přišel.39 Petr šel s posly a ti ho vedli přímo nahoru do domu. Tam byl zástup plačících vdov, ty ho obklopily a ukazovaly mu šaty, které jim ušila jejich milá Dorkas.40 Petr požádal, aby všichni odešli, poklekl a modlil se. Po chvíli se obrátil k mrtvému tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“ Ona otevřela oči, uviděla Petra a posadila se.41 Petr jí podal ruku a pomohl jí vstát. Pak zase zavolal všechny nahoru a odevzdal jim Tabitu živou.42 To se rychle rozkřiklo po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána Ježíše.43 Petr pak bydlel dlouho v Joppe v domě koželuha Šimona.

Skutky apoštolů 9

New International Version

1 Meanwhile, Saul was still breathing out murderous threats against the Lord’s disciples. He went to the high priest2 and asked him for letters to the synagogues in Damascus, so that if he found any there who belonged to the Way, whether men or women, he might take them as prisoners to Jerusalem.3 As he neared Damascus on his journey, suddenly a light from heaven flashed around him.4 He fell to the ground and heard a voice say to him, ‘Saul, Saul, why do you persecute me?’5 ‘Who are you, Lord?’ Saul asked. ‘I am Jesus, whom you are persecuting,’ he replied.6 ‘Now get up and go into the city, and you will be told what you must do.’7 The men travelling with Saul stood there speechless; they heard the sound but did not see anyone.8 Saul got up from the ground, but when he opened his eyes he could see nothing. So they led him by the hand into Damascus.9 For three days he was blind, and did not eat or drink anything.10 In Damascus there was a disciple named Ananias. The Lord called to him in a vision, ‘Ananias!’ ‘Yes, Lord,’ he answered.11 The Lord told him, ‘Go to the house of Judas on Straight Street and ask for a man from Tarsus named Saul, for he is praying.12 In a vision he has seen a man named Ananias come and place his hands on him to restore his sight.’13 ‘Lord,’ Ananias answered, ‘I have heard many reports about this man and all the harm he has done to your holy people in Jerusalem.14 And he has come here with authority from the chief priests to arrest all who call on your name.’15 But the Lord said to Ananias, ‘Go! This man is my chosen instrument to proclaim my name to the Gentiles and their kings and to the people of Israel.16 I will show him how much he must suffer for my name.’17 Then Ananias went to the house and entered it. Placing his hands on Saul, he said, ‘Brother Saul, the Lord – Jesus, who appeared to you on the road as you were coming here – has sent me so that you may see again and be filled with the Holy Spirit.’18 Immediately, something like scales fell from Saul’s eyes, and he could see again. He got up and was baptised,19 and after taking some food, he regained his strength. Saul spent several days with the disciples in Damascus.20 At once he began to preach in the synagogues that Jesus is the Son of God.21 All those who heard him were astonished and asked, ‘Isn’t he the man who caused havoc in Jerusalem among those who call on this name? And hasn’t he come here to take them as prisoners to the chief priests?’22 Yet Saul grew more and more powerful and baffled the Jews living in Damascus by proving that Jesus is the Messiah.23 After many days had gone by, there was a conspiracy among the Jews to kill him,24 but Saul learned of their plan. Day and night they kept close watch on the city gates in order to kill him.25 But his followers took him by night and lowered him in a basket through an opening in the wall.26 When he came to Jerusalem, he tried to join the disciples, but they were all afraid of him, not believing that he really was a disciple.27 But Barnabas took him and brought him to the apostles. He told them how Saul on his journey had seen the Lord and that the Lord had spoken to him, and how in Damascus he had preached fearlessly in the name of Jesus.28 So Saul stayed with them and moved about freely in Jerusalem, speaking boldly in the name of the Lord.29 He talked and debated with the Hellenistic Jews,[1] but they tried to kill him.30 When the believers learned of this, they took him down to Caesarea and sent him off to Tarsus.31 Then the church throughout Judea, Galilee and Samaria enjoyed a time of peace and was strengthened. Living in the fear of the Lord and encouraged by the Holy Spirit, it increased in numbers.32 As Peter travelled about the country, he went to visit the Lord’s people who lived in Lydda.33 There he found a man named Aeneas, who was paralysed and had been bedridden for eight years.34 ‘Aeneas,’ Peter said to him, ‘Jesus Christ heals you. Get up and roll up your mat.’ Immediately Aeneas got up.35 All those who lived in Lydda and Sharon saw him and turned to the Lord.36 In Joppa there was a disciple named Tabitha (in Greek her name is Dorcas); she was always doing good and helping the poor.37 About that time she became ill and died, and her body was washed and placed in an upstairs room.38 Lydda was near Joppa; so when the disciples heard that Peter was in Lydda, they sent two men to him and urged him, ‘Please come at once!’39 Peter went with them, and when he arrived he was taken upstairs to the room. All the widows stood round him, crying and showing him the robes and other clothing that Dorcas had made while she was still with them.40 Peter sent them all out of the room; then he got down on his knees and prayed. Turning towards the dead woman, he said, ‘Tabitha, get up.’ She opened her eyes, and seeing Peter she sat up.41 He took her by the hand and helped her to her feet. Then he called for the believers, especially the widows, and presented her to them alive.42 This became known all over Joppa, and many people believed in the Lord.43 Peter stayed in Joppa for some time with a tanner named Simon.