1Řekl také Hospodin Mojžíšovi: Mluv kněžím synům Aronovým a rci jim: Při mrtvém nepoškvrní se žádný z vás v lidu svém.2Toliko při krevním příteli svém, mateři neb otci svém, synu neb dceři své a bratru svém,3Též při sestře své, panně sobě nejbližší, kteráž neměla muže, při té poškvrní se.4Nepoškvrní se při knížeti lidu svého, tak aby nečistý byl.5Nebudou dělati sobě lysiny na hlavě své, vytrhávajíce sobě vlasy. A brady své nebudou holiti, ani těla svého řezati.6Budou svatí Bohu svému, aniž poškvrní jména Boha svého; nebo oběti ohnivé Hospodinovy, chléb Boha svého obětují, protož svatí budou.7Ženy nevěstky aneb poškvrněné nevezmou sobě, a ženy zahnané od muže jejího nepojmou; nebo svatý jest jeden každý z nich Bohu svému.8Ty také, lide, za svatého budeš jej míti, nebo chléb Boha tvého obětuje. Protož svatý bude tobě, nebo já svatý jsem Hospodin, kterýž posvěcuji vás.9Dcera pak některého kněze, když by se smilství dopustila, otce svého poškvrnila. Ohněm spálena buď.10Kněz pak nejvyšší mezi bratřími svými, na jehožto hlavu vylit jest olej pomazání, a posvětil rukou svých, aby obláčel se v roucho svaté, hlavy své neodkryje a roucha svého neroztrhne.11Aniž k kterému tělu mrtvému přistoupí, a aniž při otci aneb mateři své poškvrní se.12Nevyjde z svatyně a nepoškvrní svatyně Boha svého; nebo koruna oleje pomazání Boha jeho jest na něm: Já jsem Hospodin.13On také ženu v panenstvím jejím za manželku sobě pojme.14Vdovy, aneb zahnané, aneb poškvrněné, nevěstky, žádné z těch nebude sobě bráti, ale pannu z lidu svého vezme sobě za manželku.15A nepoškvrní semene svého v rodu svém, nebo já jsem Hospodin posvětitel jeho.16Mluvil opět Hospodin Mojžíšovi, řka:17Mluv k Aronovi a rci: Kdožkoli z semene tvého po všech rodech svých bude míti na sobě vadu, nechť nepřistupuje, aby obětoval chléb Boha svého.18Nebo žádný muž, kterýž by měl na sobě vadu, nemá přistupovati: Muž slepý, aneb kulhavý, aneb mající oud některý příliš malý, aneb příliš veliký,19Aneb muž, kterýž by měl zlámanou nohu, aneb zlámanou ruku,20Aneb hrbovatý, aneb krhavý, aneb kterýž má bělmo na oku svém, aneb prašivost ustavičnou, neb lišeje, aneb stlačené lůno.21Nižádný muž, kterýž by měl na sobě nějakou vadu, z semene Arona kněze, nepřistoupí, aby obětoval oběti ohnivé Hospodinu; nebo vada na něm jest. Nepřistoupíť, aby obětoval chléb Boha svého.22Chléb však Boha svého z věcí svatosvatých a z věcí svatých jísti bude.23Ale za oponu nebude vcházeti a k oltáři nebude přistupovati, nebo vada jest na něm, aby nepoškvrnil svatyně mé; nebo já jsem Hospodin posvětitel jejich.24Ta slova mluvil Mojžíš k Aronovi a k synům jeho, i ke všechněm synům Izraelským.
Leviticus 21
Český ekumenický překlad
— Řád kněžské svatosti - Dotyk mrtvoly, styk se znesvěcenou nebo nevhodnou ženou a různé tělesné vady činí nezpůsobilým ke službě ve svatyni.
1 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Mluv ke kněžím, Áronovcům, a řekni jim: Žádný kněz se neposkvrní při někom mrtvém ze svého lidu2 s výjimkou svého nejbližšího příbuzného: matky, otce, syna, dcery, bratra3 a svobodné sestry; byla mu blízká, protože se neprovdala; při ní se smí poskvrnit.4 Neposkvrní se ve svém lidu ani jako manžel, aby nebyl znesvěcen.5 Kněží si nebudou vyholovat na hlavě lysinu ani zastřihovat okraj svého vousu ani své tělo zjizvovat.6 Mají být svatí pro svého Boha; neznesvětí jeho jméno, neboť přinášejí ohnivé oběti Hospodinovy, chléb svého Boha. Proto budou svatí.7 Nevezmou si za ženu nevěstku nebo zneuctěnou ženu, ani se neožení se ženou zapuzenou od muže, neboť kněz je svatý pro svého Boha.8 Měj ho tedy za svatého, neboť přináší na oltář chléb tvého Boha. Bude pro tebe svatý, protože svatý jsem já Hospodin; já vás posvěcuji.9 Když se dcera některého kněze znesvětí smilstvem, znesvětila svého otce; bude upálena. 10 Kněz, přední mezi svými bratry, na jehož hlavu byl vylit olej pomazání a který byl uveden v úřad, aby oblékal kněžské roucho, nebude mít vlasy na hlavě neupravené a neroztrhne své roucho.11Nepřistoupí k nikomu mrtvému, neposkvrní se ani při svém otci ani při své matce.12 Nevyjde ze svatyně a neznesvětí svatyni svého Boha, neboť byl zasvěcen olejem pomazání svého Boha. Já jsem Hospodin.13 Za ženu si vezme jen pannu.14 S vdovou nebo zapuzenou nebo zneuctěnou či s nevěstkou, se žádnou takovou se neožení. Vezme si za ženu pannu ze svého lidu,15 aby neznesvětil své potomstvo ve svém lidu. Já jsem Hospodin, já ho posvěcuji.“ 16 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:17 „Mluv k Áronovi: Když se v pokoleních tvého potomstva vyskytne muž, který by měl nějakou vadu, nepřiblíží se, aby přinášel chléb svého Boha.18 Nepřiblíží se žádný muž s vadou: nikdo slepý nebo kulhavý nebo se znetvořenou tváří nebo s některým údem příliš dlouhým,19 nebo kdo by měl zlomenou nohu nebo zlomenou ruku,20 nebo hrbatý nebo zakrnělý nebo se skvrnou na oku nebo postižený svrabem nebo lišejem nebo s rozdrcenými varlaty.21 Nikdo z potomstva kněze Árona, kdo by měl nějakou vadu, se nepřiblíží, aby přinášel ohnivé oběti Hospodinovy. Má vadu, nepřiblíží se, aby přinášel chléb svého Boha.22 Chléb svého Boha z velesvatých i svatých darů smí jíst.23 Ale nesmí přistupovat k oponě a nepřiblíží se k oltáři, neboť má vadu, aby neznesvětil prostory mé svatyně. Já jsem Hospodin, já je posvěcuji.“24Mojžíš to vyhlásil Áronovi, jeho synům a všem Izraelcům.