1Tedy požehnal Bůh Noé i synům jeho a řekl jim: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi.2Strach váš a hrůza vaše buď na všeliký živočich země, a na všecko ptactvo nebeské. Všecko, což se hýbe na zemi, a všecky ryby mořské v ruce vaše dány jsou.3Všecko, což se hýbe a jest živo, bude vám za pokrm; jako i bylinu zelenou, dal jsem vám to všecko.4A však masa s duší jeho, kteráž jest krev jeho, nebudete jísti.5A zajisté krve vaší, duší vašich vyhledávati budu; z rukou každého hovada vyhledávati jí budu, i z ruky člověka, ano i z ruky každého bratra jeho budu vyhledávati duše člověka.6Kdo by koli vylil krev člověka, skrze člověka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svému učinil Bůh člověka.7Vy pak ploďte a množte se; v hojnosti se rozploďte na zemi, a rozmnoženi buďte na ní.8I mluvil Bůh k Noé a synům jeho s ním, řka:9Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás,10A se všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, z ptactva, z hovad a ze všech živočichů zemských, kteříž jsou s vámi, ode všech, kteříž vyšli z korábu, až do všelikého živočicha zemského.11Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země.12I řekl Bůh: Totoť bude znamení smlouvy, kteréž já dávám, mezi mnou a mezi vámi, a mezi všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, po všecky věky.13Duhu svou postavil jsem na oblaku, a bude na znamení smlouvy mezi mnou a mezi zemí.14A budeť, když uvedu mračný oblak nad zemí, a ukáže se duha na oblaku,15Že se rozpomenu na smlouvu svou, kteráž jest mezi mnou a mezi vámi a mezi všelikou duší živou v každém těle; a nebudou více vody ku potopě, aby zahladily všeliké tělo.16Nebo když bude duha ta na oblaku, popatřím na ni, abych se rozpomenul na smlouvu věčnou mezi Bohem a mezi všelikou duší živou v každém těle, kteréž jest na zemi.17I řekl Bůh k Noé: Toť jest znamení smlouvy, kterouž jsem utvrdil mezi sebou a mezi všelikým tělem, kteréž jest na zemi.18Byli pak synové Noé, kteříž vyšli z korábu: Sem, Cham a Jáfet; a Cham byl otec Kanánův.19Ti tři jsou synové Noé, a ti se rozprostřeli po vší zemi.20Noé pak obíraje se s zemí, začal dělati vinice.21A pije víno, opil se, a obnažil se u prostřed stanu svého.22Viděl pak Cham, otec Kanánův, hanbu otce svého, a pověděl oběma bratřím svým vně.23Tedy vzali Sem a Jáfet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tváři pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého neviděli.24Procítiv pak Noé po svém víně, zvěděl, co mu učinil syn jeho mladší.25I řekl: Zlořečený Kanán, služebník služebníků bude bratřím svým.26Řekl také: Požehnaný Hospodin, Bůh Semův, a buď Kanán služebníkem jejich.27Rozšiřiž Bůh milostivě Jáfeta, aby bydlil v stáncích Semových, a buď Kanán služebníkem jejich.28Živ pak byl Noé po potopě tři sta a padesáte let.29A tak bylo všech dnů Noé devět set a padesáte let; i umřel jest.
Genesis 9
Český ekumenický překlad
— Zabezpečení života - Bůh člověku žehná. Vydává mu za pokrm i živé tvorstvo. K ochraně lidského života vyhlašuje trest smrti.
1 Bůh Noemu a jeho synům požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi.2 Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř i na všechno nebeské ptactvo; se vším, co se hýbe na zemi, i se všemi mořskými rybami jsou vám vydáni do rukou.3 Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno.4 Jen maso oživené krví nesmíte jíst.5 A krev, která vás oživuje, budu vyhledávat. Budu za ni volat k odpovědnosti každé zvíře i člověka; za život člověka budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra. 6 Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť člověka Bůh učinil, aby byl obrazem Božím. 7 Vy pak se ploďte a množte, hemžete se na zemi a množte se na ní.“
— Smlouva a její znamení - Bůh uzavírá smlouvu s člověkem i se vším stvořením. Zpečeťuje ji znamením duhy.
8 Bůh řekl Noemu a jeho synům:9 „Hle, já ustavuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem10 i s každým živým tvorem, který je s vámi, s ptactvem, s dobytkem i s veškerou zemskou zvěří, která je s vámi, se všemi, kdo vyšli z archy, včetně zemské zvěře.11 Ustavuji s vámi svou smlouvu. Už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo vodami potopy a nedojde již k potopě, která by zahladila zemi.“12 Dále Bůh řekl: „Toto je znamení smlouvy, jež kladu mezi sebe a vás i každého živého tvora, který je s vámi, pro pokolení všech věků: 13 Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. 14 Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, 15 rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva. 16 Ukáže-li se na oblaku duha, pohlédnu na ni a rozpomenu se na věčnou smlouvu mezi Bohem a veškerým živým tvorstvem, které je na zemi.“ 17 Řekl pak Bůh Noemu: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem ustavil mezi sebou a veškerým tvorstvem, které je na zemi.“
— Prokletí a požehnání - Lidstvo se rozdělilo podle tří synů Noeho. Cesta Chámova je prokleta, cesta Šémova je požehnána i pro Jefeta.
18 Synové Noeho, kteří vyšli z archy, byli Šém, Chám a Jefet; Chám je otec Kenaanův.19 Tito tři jsou synové Noeho; podle nich se rozdělila celá země.20 I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici.21 Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu.22 Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku oběma svým bratřím.23 Ale Šém a Jefet vzali plášť, vložili si jej na ramena a jdouce pozpátku přikryli nahotu svého otce. Tvář měli odvrácenou, takže nahotu svého otce nespatřili.24 Když Noe procitl z opojení a zvěděl, co mu provedl jeho nejmladší syn,25 řekl: „Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!“ 26 Dále řekl: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem! 27 Kéž Bůh Jefetovi dopřeje bydlet ve stanech Šémových. Ať je Kenaan jejich otrokem!“ 28 Po potopě žil Noe tři sta padesát let.29 Všech dnů Noeho bylo devět set padesát let, a umřel.