1Onoho dne si Tobit vzpomněl na peníze, které si uložil u Gabaela v médských Ragách,2a řekl si: „Modlil jsem se, ať zemřu. Měl bych ale před smrtí ještě zavolat svého syna Tobiáše a říci mu o těch penězích.“3Zavolal si tedy svého syna Tobiáše, a když za ním přišel, řekl mu: „Pohřbi mě, jak se patří. Matku cti[1] a neopouštěj ji po všechny dny jejího života. Dělej jí radost a nikdy ji nezarmucuj.4Pamatuj, chlapče, co všechno jí hrozilo, když tě ještě nosila v lůně. Až umře, pohřbi ji vedle mě ve stejném hrobě.5Po všechny své dny pamatuj, chlapče, na Hospodina: nehřeš a nepřestupuj jeho přikázání. Po všechny dny svého života jednej spravedlivě a nevydávej se cestami nepravosti.6Vždyť ti, kteří se řídí pravdou, budou mít úspěch v tom, co dělají.[2]7Všem, kteří jednají spravedlivě, dávej ze svého majetku almužny. A když dáváš almužnu, nebuď lakomý. Neodvracej svou tvář od žádného chudáka – Bůh pak jistě neodvrátí svou tvář od tebe.8Když máš nadbytek, dávej almužnu podle toho, a máš-li málo, neboj se dávat almužnu i z toho mála.9Ukládáš si tím výborný poklad pro den nouze,[3]10neboť almužna vysvobozuje ze smrti a nenechá člověka vejít do temnot.11Pro všechny, kdo ji dávají, je almužna výborným darem před tváří Nejvyššího.12Dávej si, chlapče, pozor na veškeré smilstvo. Hlavně si vezmi manželku z rodu svých otců; neber si za ženu cizinku, která není z tvého otcovského kmene. Jsme přece synové proroků – Noe, Abraham, Izák a Jákob jsou od věků naši otcové. Pamatuj, chlapče, že ti všichni si brali manželky ze svého příbuzenstva. Byli pak požehnáni ve svých dětech a jejich potomstvo dostane zemi za dědictví.[4]13Miluj své bratry, chlapče. Nepovyšuj se v srdci nad své příbuzné – nad syny a dcery svého lidu – tím, že by sis u nich nevybral manželku. Vždyť: ‚Povýšenost plodí zkázu a mnoho neklidu, lenost pak nedostatek a velkou chudobu. Lenost je totiž matkou hladu.‘[5]14Nikomu, kdo pro tebe bude pracovat, nezadržuj mzdu přes noc, ale vyplať mu ji hned.[6] Budeš-li sloužit Bohu, dostaneš i ty svou odměnu. Dávej si, chlapče, pozor při všem, co děláš, a chovej se vždy zdvořile.15Nikomu nedělej, co sám nemáš rád.[7] Nepij víno tak, že by ses opil; ať tě na tvé cestě neprovází opilství.16O svůj chléb se rozděl s hladovým a své šaty dávej nahým.[8] Čehokoli máš nadbytek, rozdej v almužnách. A když dáváš almužnu, neměj nepřející oko.17Nad hrobem spravedlivých nešetři chlebem, hříšníkům ale nedávej.[9]18Od každého moudrého si nech poradit a žádnou užitečnou radou nepohrdej.19V každý čas dobrořeč Hospodinu Bohu a pros ho, ať se tvé cesty vyrovnají a všechny tvé počiny i záměry ať se podaří. Žádný národ si totiž sám neví rady, ale Hospodin jim dobře poradí. Hospodin ponižuje, kohokoli chce, až do nejhlubšího pekla. Pamatuj tedy, chlapče, na tato přikázání, ať ti nevymizí ze srdce.“
Vyzvedni peníze
20„A teď ti, chlapče, něco prozradím. V médských Ragách jsem si u Gabaela, syna Gabriova, uložil deset talentů stříbra.[10]21Neboj se, chlapče, že jsme zchudli. Budeš-li ctít Boha, vyhýbat se každému hříchu a dělat, co se líbí Hospodinu, tvému Bohu, budeš mít veliké bohatství.“