Lukáš 14

Bible, překlad 21. století

1 Jednou, když v sobotu přišel jíst do domu jednoho z předních farizeů, pečlivě ho sledovali.2 A hle, přímo před ním seděl člověk postižený vodnatelností.3 Ježíš se přítomných znalců Zákona a farizeů zeptal: „Smí se v sobotu uzdravovat, nebo ne?“4 Mlčeli, a tak ho vzal, uzdravil a propustil.5 Potom se jich zeptal: „Kdyby někomu z vás v sobotní den spadl syn[1] anebo vůl do studny, copak byste ho hned nevytáhli?“6 Nezmohli se na žádnou odpověď.7 Když si všiml, jak si hosté vybírají čestná místa, vyprávěl jim toto podobenství:8 „Když jsi pozván na svatbu, nesedej si na čestné místo, neboť mohl být pozván někdo váženější než ty.9 Tehdy by přišel váš hostitel a řekl ti: ‚Uvolni mu místo.‘ S ostudou by sis pak sedl úplně vzadu.10 Když jsi pozván, raději si jdi sednout někam dozadu. Tvůj hostitel pak může přijít a říci ti: ‚Pojď dopředu, příteli.‘ Tak budeš poctěn před očima všech hostů.11 Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“12 Potom se obrátil ke svému hostiteli: „Když pořádáš oběd nebo večeři, nezvi své přátele, bratry, příbuzné ani bohaté sousedy. Mohli by totiž na oplátku zase pozvat tebe.13 Když pořádáš hostinu, raději pozvi chudé, chromé, zmrzačené a slepé.14 Blaze tobě, neboť ti nemají čím odplatit, ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“15 Když to uslyšel jeden z hostů, řekl mu: „Blaze tomu, kdo bude hodovat v Božím království.“16 Ježíš odpověděl: „Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnoho hostů.17 V čas večeře pak poslal svého sluhu, aby pozvaným řekl: ‚Pojďte, vše už je připraveno.‘18 Všichni se ale jeden jako druhý začali vymlouvat. První řekl: ‚Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, omluv mě.‘19 Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘20 Další řekl: ‚Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.‘21 Sluha se tedy vrátil a vyřídil to svému pánovi. Hospodář se rozhněval. ‚Vyjdi rychle do ulic a uliček,‘ řekl sluhovi. ‚Přiveď sem chudé, chromé, zmrzačené a slepé.‘22 Sluha se vrátil se slovy: ‚Pane, stalo se, jak jsi přikázal, a ještě je místo.‘23 Pán tehdy sluhovi poručil: ‚Vyjdi na cesty a mezi ploty a přinuť lidi přijít, ať je můj dům plný.24 Říkám vám, že nikdo z původně pozvaných neokusí mou večeři!‘“25 Šly s ním veliké zástupy lidí. Ježíš se obrátil a řekl jim:26 „Kdo chce přijít ke mně, ale nepřestane lpět na svém otci a matce, ženě a dětech, bratrech a sestrách, a dokonce na vlastním životě, nemůže být mým učedníkem.27 Kdo není ochoten nést svůj kříž a jít za mnou, nemůže být mým učedníkem.28 Když někdo z vás bude chtít postavit věž, nesedne si nejdříve, aby spočítal náklad, zda má na její dokončení?29 Jinak, kdyby položil základy, ale nemohl stavbu dokončit, všichni okolo by se mu posmívali:30 ‚Tenhle člověk začal stavět a nemohl to dokončit!‘31 Anebo když nějaký král potáhne do boje proti jinému, nesedne si nejdříve, aby se poradil, zda může s deseti tisíci čelit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci?32 Jinak totiž k němu pošle poselstvo, dokud bude ještě daleko, a bude vyjednávat o míru.33 Tak tedy žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.34 Sůl je dobrá. Kdyby však i sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí?35 Nehodí se do země ani do hnoje; musí se vyhodit. Kdo má uši k slyšení, slyš.“