Sírachovec 49

Bible, překlad 21. století

1 Jošiášova památka je jako vonná směs, kterou připravil zručný voňavkář. Všem ústům je libá jako med, jak hudba, když se koná hodokvas.2 Trápil se naším odpadlictvím[1] a hnusné ohavnosti odstranil.3 Přilnul k Hospodinu celým srdcem a prosadil zbožnost v bezbožných časech.[2]4 Kromě Davida, Ezechiáše a Jošiáše všichni hřešili a hřešili. Protože opustili Zákon Nejvyššího, judští králové skončili;5 svou moc nakonec předali jiným, svou slávu dali cizákům.6 Ti vypálili svaté, vyvolené město a vyprázdnili jeho ulice,7 jak to Jeremiáš pověděl. Trápili ho, a přitom byl prorok zasvěcený už v lůně matčině, aby vyvracel, ničil a bořil, ale i stavěl a sázel.[3]8 Ezechiel spatřil vidění Boží slávy, jež mu byla ukázána nad vozem s cheruby.9 Zmínil se také o Jobovi,[4] který vždy chodil spravedlivými cestami.[5]10 Kéž také kosti dvanácti proroků znovu vzklíčí z hrobů, neboť utěšovali Jákobův lid a zachraňovali ho pevnou nadějí!11 Jak máme vychválit Zerubábela? Byl jako pečetní prsten na pravici,12 stejně jako Jošua, syn Jocadakův. Ti dva za svých dnů vystavěli Boží dům a vztyčili Hospodinu svatý chrám, vystrojený k jeho věčné slávě.13 Také Nehemiášova památka je slavná: on vztyčil naše stržené hradby, vystavěl brány a závory a znovu postavil naše domy.14 Nikdo na světě nebyl jako Enoch – ten byl přece vzat vzhůru ze země!15 Nenarodil se také muž jako Josef[6] – i jeho kostem byla projevena čest.16 Sem, Set a Enoš[7] byli slavní, Adam však vévodí všem živým stvořením.

Sírachovec 49

Český ekumenický překlad

1 Památka Jóšijášova je jako vonná směs, umně připravená mastičkářem. V ústech každého bude sladká jako med, jako hudba při popíjení vína. 2 Jeho úmyslem bylo obrátit lid a vymýtit svévolné ohavnosti. 3 Celým srdcem byl oddán Hospodinu a v čase svévole upevňoval zbožnost. 4 Kromě Davida, Chizkijáše a Jóšijáše všichni se těžce provinili, opustili zákon Nejvyššího. Králové judští zanikli. 5 Svou moc odevzdali jiným, svou slávu přenechali cizímu pronárodu. 6 Cizáci zapálili vyvolené město, sídlo svatyně, a zpustošili cesty k němu. 7 Nakládali s ním zle, jak předpověděl Jeremjáš; ten byl za proroka posvěcen už v životě matky, aby podvracel, hubil a ničil, ale i stavěl a sázel. 8 Ezechiel měl vidění slávy, kterou mu Bůh ukázal na voze cherubů; 9 vzpomněl si na nepřátele a seslal na ně bouři s přívalem deště a dobře činil těm, kdo šli přímými cestami. 10 Kosti dvanácti proroků ať ožijí tam, kde odpočívají. Neboť oni potěšovali lid Jákobův a vykupovali je vírou a nadějí. 11 A jak oslavíme Zerubábela? On je jako pečetní prsten na pravé ruce. 12 Stejně i Jóšuu, syna Jósadakova. Oni oba za svých dnů zbudovali Boží dům, vztyčili svatý chrám Hospodinu, připravený k věčné slávě. 13 I Nehemjášova památka je velká. Opravil nám zřícené hradby, zhotovil brány a závory a obnovil nám domy. 14 Nikdo na zemi nebyl stvořen, kdo by se vyrovnal Henochovi; neboť byl ze země vzat vzhůru. 15 Ani jako Josef se nikdo nenarodil. Byl předním mezi bratry, oporou lidu; pečovali o jeho kosti. 16 Šém i Šét byli slavní mezi lidmi, ale nade vším živým ve stvoření ční Adam.