1V tu dobu uslyšel zprávu o Ježíši i tetrarcha Herodes.[1]2„To je Jan Křtitel!“ řekl svým služebníkům. „Vstal z mrtvých, a proto se skrze něj dějí zázraky.“3Herodes totiž Jana zatkl, spoutal a uvěznil kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa,4protože Jan mu říkal: „Tvůj sňatek s ní je nezákonný!“[2]5Herodes ho tedy chtěl zabít, ale bál se zástupu, protože ho měli za proroka.6Dcera té Herodiady pak na oslavě Herodových narozenin tančila uprostřed hodovníků a Herodovi se tak zalíbila,7že jí přísahal splnit jakékoli přání.8Předem navedena svou matkou mu tedy řekla: „Přines mi na téhle míse hlavu Jana Křtitele!“9Králi se to nelíbilo, ale kvůli přísaze a kvůli svým hostům poručil, ať jí to splní.10Poslal tedy kata, aby Jana ve vězení sťal.11Když na míse přinesli jeho hlavu, dali ji té dívce a ta ji odnesla matce.12Později přišli Janovi učedníci, vzali tělo a pochovali je. Potom šli a pověděli to Ježíšovi.
Pět chlebů a dvě ryby
13Když to Ježíš uslyšel, odplavil se odtud o samotě na pusté místo. Jakmile se to doslechly zástupy, vypravily se za ním pěšky z měst.14Když vystoupil z loďky a uviděl veliký zástup lidí, byl naplněn soucitem k nim a uzdravoval jejich nemocné.15Večer pak k němu přišli učedníci a řekli: „Tohle místo je pusté a už je dost pozdě. Propusť zástupy, ať si jdou do vesnic koupit něco k jídlu.“16„Nemusejí odcházet,“ odpověděl jim Ježíš. „Vy jim dejte najíst.“17„Nic tu nemáme,“ namítli, „jen pět chlebů a dvě ryby.“18„Přineste mi je,“ řekl jim.19Nechal zástup posadit na trávě, vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal a dával ty chleby učedníkům a učedníci zástupům.20A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: dvanáct plných košů.21Jedlo tam tehdy kolem pěti tisíc mužů kromě žen a dětí.
To jsem já!
22Hned potom přiměl učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu, než on propustí zástupy.23Když zástupy propustil, vystoupil o samotě na horu, aby se modlil. Pozdě večer tam zůstal sám.24Loď už byla daleko od břehu, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní.25Krátce před svítáním[3] se k nim Ježíš vydal pěšky po hladině.26Když ho učedníci uviděli kráčet po jezeře, vyděsili se a křičeli strachy: „To je přízrak!“27„Vzchopte se, to jsem já!“ promluvil na ně hned Ježíš. „Nebojte se.“28„Pane, jestli jsi to ty,“ odpověděl mu Petr, „přikaž, ať k tobě přijdu po vodě.“29„Pojď!“ řekl mu. A Petr vystoupil z lodi a kráčel po vodě, aby přišel k Ježíši.30Když ale viděl, jak silný je vítr, dostal strach a začal se topit. „Pane, zachraň mě!“ vykřikl.31Ježíš ihned vztáhl ruku a chytil ho. „Proč jsi pochyboval, malověrný?“ řekl mu.32Jakmile pak nastoupili na loď, vítr se utišil.33Ti, kdo byli na lodi, se mu začali klanět a říkali: „Ty jsi opravdu Boží Syn!“34Když se přeplavili, přistáli u Genezaretu.35Místní ho poznali a rozeslali posly po celém okolí. Přinesli k němu všechny nemocné36a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven.
Matouš 14
Český ekumenický překlad
— Herodes a Jan Křtitel
1 V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi2 a řekl svým sluhům: „To je Jan Křtitel, který vstal z mrtvých; proto v něm působí mocné síly.“ 3 Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa,4 neboť Jan mu říkal: „Není dovoleno, abys ji měl za ženu.“5 Byl by ho rád zbavil života, ale bál se lidu, protože měli Jana za proroka.6 Na Herodovy narozeniny však dcera té Herodiady tančila uprostřed hostů. Zalíbila se Herodovi,7 a on jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá.8 A ona, navedena svou matkou, řekla: „Dej mi sem přinést na míse hlavu Jana Křtitele.“9 Král se zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky poručil, aby jí vyhověli,10 a dal Jana v žaláři stít.11 Tak přinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce.12 Janovi učedníci potom přišli, odnesli jeho tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi.
— Nasycení pěti tisíců
13 Když to Ježíš uslyšel, odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ale zástupy o tom uslyšely a pěšky šly z měst za ním.14 Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné. 15 Když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Toto místo je pusté a je už pozdní hodina. Propusť zástupy, ať si jdou do vesnic koupit jídlo.“16 Ale Ježíš jim řekl: „Nemusejí odcházet; dejte vy jim jíst!“17 Oni odpověděli: „Máme tu jen pět chlebů a dvě ryby.“18 On však řekl: „Přineste mi je sem!“19 Poručil, aby se zástupy rozsadily po trávě. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům a učedníci zástupům.20 I jedli všichni a nasytili se; a sebrali nalámaných chlebů, které zbyly, dvanáct plných košů.21 A jedlo tam na pět tisíc mužů kromě žen a dětí.
— Ježíš kráčí po moři
22 Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy.23 Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám.24 Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní.25 K ránu šel k nim, kráčeje po moři.26 Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem.27 Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“ 28 Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!“29 A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi.30 Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mne!“31 Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ 32 Když vstoupili na loď, vítr se utišil.33 Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: „Jistě jsi Boží Syn.“
— Uzdravování v Genezaretu
34 Když se dostali na druhý břeh, přistáli u Genezaretu.35 Lidé z toho místa ho poznali a vzkázali do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné36 a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout třásní jeho roucha. A kdo se dotkli, byli uzdraveni.