1Lepší je nemít děti, a mít ctnost, vždyť v její památce je nesmrtelnost. Ctnost má uznání u Boha i u lidí:2je-li přítomna, lidé ji napodobují a touží po ní, když je pryč. Triumfálně kráčí věky ozdobená věncem jako vítěz v závodě o neposkvrněnou trofej.3Bezbožným je spousta dětí k ničemu: jejich plané výhonky nezapustí hluboké kořeny a neuchytí se na pevném základu.4I kdyby načas vypustili větve, stojí nejistě, vítr jimi kýve a vichřice je vyrve z kořene.5Ratolesti se polámou, ještě než dorostou, a jejich plody přijdou vniveč – neuzrají k jídlu a budou k ničemu.6Ano, děti zplozené z hříšného styku na soudu svědčí o špatnosti rodičů.
Konec spravedlivých a hříšníků
7Spravedlivý však, i kdyby zemřel předčasně, v klidu spočine.8Ctihodnost stáří přece není v dlouhověkosti a neměří se počtem let.9Za šediny se počítá rozumnost a život bez poskvrny vydá za stáří.10Boží oblíbenec se stal jeho miláčkem; žil mezi hříšníky, ale byl přenesen.[1]11Bůh ho vzal, aby se v mysli nenakazil zlem a v duši se nedal svést žádným úskokem.12Vždyť svůdnost neřesti dokáže dobro zastínit a nevinnou mysl kazí vír žádosti.13Zakrátko došel zralosti, jako by prožil dlouhé roky.14Hospodin si oblíbil jeho duši, proto ho rychle vzal zprostřed špatnosti. Lidé to uviděli, ale nepochopili, toto poučení si k srdci nevzali:15Pro své vyvolené má Bůh milost a slitování, on sám bdí nad svými svatými.16Mrtvý spravedlivý odsoudí živé bezbožníky a rychle ukončené mládí usvědčí stáří ničemných.17Uvidí totiž, jak umírá moudrý, ale nepochopí, jaký záměr s ním měl Hospodin a proč ho odvedl do bezpečí.18Uvidí ho a opovrhnou jím, Hospodin se jim však vysměje.19Zbudou z nich jen zohavené mrtvoly k věčné potupě mezi mrtvými. Zůstanou bez hlesu, sraženi tváří k zemi a vyvráceni v základech. Navždy zůstanou suchým úhorem, budou trpět v bolestech a vzpomínka na ně pomine.20Až se budou počítat jejich hříchy, přijdou zděšeni a jejich nepravosti je usvědčí z očí do očí.
Kniha Moudrosti 4
Český ekumenický překlad
1Lepší je bezdětnost při ctnostném žití; památka na ctnost je nesmrtelná a dochází uznání u Boha i u lidí. 2Kde je přítomna, tam její příklad táhne, a když pomine, probouzí aspoň po sobě touhu. I na věčnosti se skví ověnčená jako vítěz v čestně vedeném boji. 3Zato množství potomstva svévolníků není k ničemu; co vzešlo z neřesti, nezapustí hluboké kořeny a nezpevní svůj základ. 4I když to na čas rozbují do větví, co stojí nepevně, vítr vyviklá a nápor vichrů vyvrátí z kořene. 5Nedorostlé větve budou olámány, jejich ovoce nebude k užitku a jako nezralé ani k jídlu, k ničemu se nebude hodit. 6Děti zrozené z nezákonného spojení jsou při výslechu svědky nepravosti rodičů.
Plnost života nespočívá v dlouhověkosti
7Umře-li spravedlivý třeba předčasně, dojde odpočinutí, 8neboť ctihodné stáří nezáleží v dlouhém věku ani se neměří počtem let. 9Ty pravé šediny pro člověka je rozumnost a život bez poskvrny je ten pravý dlouhý věk. 10Protože se líbil Bohu, Bůh jej miloval, a protože žil mezi hříšníky, byl přenesen. 11Byl vzat, aby špatnost nezměnila jeho smýšlení a lest nesvedla jeho duši. 12Neboť kouzlo neřesti zastírá dobro a vír vášně převrací nezkaženou mysl. 13Kdo se ukázal dokonalým v krátkosti, dosáhl plnosti dlouhého věku. 14Jeho duše byla milá Hospodinu, a proto pospíšil vyvést ji z prostředí nepravosti. Lidé tomu přihlíželi, ale nepochopili to, ani si nevzali k srdci, 15že milost a milosrdenství patří jeho vyvoleným a že ochraňuje své svaté. 16Spravedlivý svou smrtí odsuzuje žijící svévolníky, mládí pak, jež došlo rychlého konce, letité stáří nespravedlivého. 17Budou vidět jen skonání moudrého, ale nepochopí, jak o něm Hospodin rozhodl a k čemu ho zachoval. 18Uvidí to a pohrdnou jím, ale Hospodin se jim vysměje. 19A budou zneuctěnou mrtvolou, navěky pohrdáni i mezi mrtvými. Neboť on je srazí po hlavě, že ani nehlesnou, vyvrátí je do základů a až do konce zůstanou úhorem, ocitnou se v mukách a jejich památka zanikne. 20Při zúčtování svých hříchů přijdou zlomeni strachem, a jejich nepravosti je usvědčí tváří v tvář.