1Hle, v tom čase a v ty dny, kdy úděl Judy a Jeruzaléma obrátím,2shromáždím všechny národy do Jošafatského[1] údolí a budu se tam s nimi soudit o Izrael, můj lid a mé dědictví, které rozptýlili mezi pohany. Rozdělili si moji zemi3a losovali o můj lid. Chlapce za nevěstku nabízeli a za víno platili dívkami, aby se napili.4Co vůbec máte proti mně, Týre a Sidone a všechny filištínské kraje? Za co se mi to mstíte? Jestliže se mi chcete mstít, rychle a rázně vám to oplatím!5Pobrali jste mé stříbro a zlato, mé vzácné poklady jste odnesli do svých chrámů.6Judský a jeruzalémský lid jste prodali Řekům, aby je zahnali daleko od vlasti.7Hle, já je probudím, aby se vrátili z míst, kam jste je prodali, a vaše činy vám odplatím.8Vaše syny a dcery vydám napospas synům Judy a ti je prodají Sabejským, daleko mezi pohany. Tak praví Hospodin.9Provolejte to mezi národy: Vyhlaste boj! Probuďte hrdiny! Do útoku, všichni vojáci!10Ukujte ze svých pluhů meče a ze svých srpů oštěpy;[2] i slaboch ať řekne: „Jsem udatný!“11Rychle sem, všechny národy! Shromážděte se z okolí! Přiveď tam, Hospodine, svoje hrdiny!12Jen ať se národy probudí a přitáhnou do Jošafatského[3] údolí, neboť se tam posadím, abych soudil všechny národy v okolí.13Uchopte srp, sklizeň dozrála! Šlapejte hrozny, lis už je plný, káď už přetéká;[4] jejich hanebnost je veliká!14Davy a davy jsou v Údolí rozsudku! Hospodinův den blízko je, v Údolí rozsudku![5]15Slunce a měsíc zatmí se a zmizí záře hvězd.16Hospodin bude ze Sionu řvát, burácet bude z Jeruzaléma – nebe i země se budou třást![6] Hospodin bude útočištěm pro svůj lid, pro syny Izraele bude pevností.
Požehnaný Sion
17A tehdy poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh, jenž bydlí na své svaté hoře Sionu. Jeruzalém pak znovu bude svatý a nevpadnou už do něj cizáci.18V ten den budou hory oplývat vínem, kopce přetékat budou mlékem a každou judskou roklí voda poteče. Z Hospodinova domu pramen vyrazí a zavlaží Akátové údolí.[7]19Egypt se stane pustinou, z Edomu bude pustá poušť kvůli násilí, jež páchali na synech Judy, když vraždili nevinné v jejich zemi.20Juda však bude trvat navěky a Jeruzalém po všechna pokolení.21Pomstím jejich krev, kterou jsem nepomstil. Na Sionu bydlí Hospodin!
Jóel 4
Český ekumenický překlad
— Ohlášení soudu nad pronárody - Sám Bůh odplatí svým nepřátelům za to, čím tupili jeho lid.
1 Hle, v oněch dnech a v onom čase, kdy změním úděl Judy a Jeruzaléma, 2 shromáždím všechny pronárody, svedu je do Doliny Jóšafatu (to je Hospodin bude soudit) a budu je tam soudit kvůli svému lidu, kvůli svému dědictví, kvůli Izraeli, kterého rozehnali mezi pronárody. Mou zemi rozdělili 3 a o můj lid losovali. Dávali chlapce za nevěstku a děvče prodávali za víno – a pili. 4 Co jste vy proti mně, Týre a Sidóne i všechny pelištejské kraje? Chystáte proti mně odvetu? Přikročíte-li k odvetě, rychle a bez meškání vám to vrátím na vaši hlavu.5 Pobrali jste mé stříbro a zlato, mé nejkrásnější skvosty jste zanesli do svých chrámů.6 Syny judské a jeruzalémské jste prodávali synům Jávanců, aby je zavlekli daleko od jejich území.7 Hle, já je probudím k návratu z místa, kam jste je prodali, a co jste spáchali, vám vrátím na vaši hlavu:8 Vydám vaše syny a vaše dcery napospas synům judským a oni je prodají Šebajcům, dalekému pronárodu. Tak promluvil Hospodin.
— Soud v Dolině Jóšafatu - Bůh soudí a trestá protivníky. Svému lidu vrací svatost a požehnání.
9 Provolejte mezi pronárody toto: Vyhlaste svatý boj, probuďte bohatýry! Ať nastoupí, ať přitáhnou všichni bojovníci! 10 Překujte své radlice v meče, vinařské nože v oštěpy! Slaboch ať zvolá: „Jsem bohatýr!“ 11 Pospěšte na pomoc, všechny okolní pronárody, a shromážděte se! – Přiveď sem, Hospodine, své bohatýry! – 12 Ať se pronárody probudí a přitáhnou do Doliny Jóšafatu, zasednu tam a budu soudit všechny pronárody vůkol. 13 Chopte se srpu, již dozrála žeň, pojďte, šlapejte, lis je už plný, kádě přetékají. Jejich zlovůle je velká. 14 Davy a davy jsou v Dolině rozhodnutí a den Hospodinův v Dolině rozhodnutí je blízko. 15 Slunce a měsíc se zachmuří a hvězdy ztratí svou zář. 16 Hospodin vydá řev ze Sijónu, vydá hlas z Jeruzaléma, zachvějí se nebesa i země. Hospodin je útočiště svého lidu a záštita synů Izraele. 17 I poznáte, že jsem Hospodin, váš Bůh, že přebývám na Sijónu, na své svaté hoře. Jeruzalém bude opět svatý a nebudou jím už procházet cizáci. 18 A stane se v onen den, že z hor bude kanout mladé víno, z pahorků poteče mléko, všemi judskými potoky bude proudit voda, z Hospodinova domu vytryskne pramen a napojí Úval akácií. 19 Z Egypta bude zpustošený kraj, z Edómu zpustošená step za násilí na synech judských, za to, že v jejich vlastní zemi prolévali nevinnou krev. 20 Ale Judsko bude osídleno navěky, Jeruzalém od pokolení do pokolení. 21 Jejich krev prohlásím za nevinnou, nikoho nenechám bez trestu. Hospodin přebývá na Sijónu.