Genesis 15

Bible, překlad 21. století

1 Po nějaké době měl Abram vidění, ve kterém dostal Hospodinovo slovo: „Neboj se, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá nesmírná odměna.“2 Abram odpověděl: „Hospodine, Pane můj, co mi chceš dát? Chodím životem bezdětný a svůj dům zanechám Eliezerovi z Damašku.3 Pohleď, nedal jsi mi potomka,“ pokračoval Abram, „a tak mým dědicem bude můj čeledín!“4 Vtom dostal Hospodinovo slovo: „Ten tvým dědicem nebude; tvůj dědic vyjde z tvých vlastních beder!“5 Vyvedl jej ven a řekl: „Pohlédni k nebi a spočítej hvězdy, budeš-li je moci spočítat.“ Pak dodal: „Tolik bude tvého semene.“6 Abram tehdy uvěřil Hospodinu a ten mu to počítal za spravedlnost.7 Řekl mu také: „Já jsem Hospodin, jenž tě vyvedl z chaldejského Uru, abych ti dal za dědictví tuto zem.“8 Abram se zeptal: „Hospodine, Pane můj, podle čeho poznám, že ji zdědím?“9 On mu odpověděl: „Přines mi tříletou jalovici, tříletou kozu, tříletého berana, také hrdličku a holoubě.“10 Abram mu všechna ta zvířata přinesl, rozťal je napůl a položil jednu část proti druhé; ptáky však neroztínal.11 K mrtvým tělům se snášeli dravci, ale Abram je odháněl.12 Když pak slunce začalo zapadat, přišel na Abrama hluboký spánek. Náhle jej sevřela hluboká, děsivá tma.13 Tehdy Hospodin Abramovi řekl: „Buď si jist, že tví potomci budou přistěhovalci v zemi, jež nebude jejich; tam budou zotročeni a utiskováni po čtyři sta let.14 Já však také budu soudit národ, jemuž budou otročit, a tak odtud potom vyjdou s velikým jměním.15 Ty sám se odebereš ke svým otcům v pokoji a budeš pohřben ve šťastném stáří.16 Sem se ale vrátí až čtvrté pokolení, neboť nepravost Emorejců ještě není dovršena.“17 Když slunce zapadlo a nastala tma, objevila se kouřící pec a mezi těmi díly zvířat prošla ohnivá pochodeň.18 V ten den Hospodin vstoupil s Abramem do smlouvy. Řekl: „Tuto zem dávám tvému semeni; od Egyptské řeky až po tu velikou řeku, řeku Eufrat:19 Kenijce, Kenizejce a Kadmonce,20 Chetejce, Perizejce, Refajce,21 Emorejce, Kanaánce, Girgašejce a Jebusejce.“

Genesis 15

Český ekumenický překlad

1  Po těchto událostech se stalo k Abramovi ve vidění slovo Hospodinovo: „Nic se neboj, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna.“ 2  Abram však řekl: „Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer.“3  Abram dále řekl: „Ach, nedopřáls mi potomka. To má být mým dědicem správce mého domu?“4  Hospodin však prohlásil: „Ten tvým dědicem nebude. Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna.“5  Vyvedl ho ven a pravil: „Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat.“ A dodal: „Tak tomu bude s tvým potomstvem.“6  Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost.7  A řekl mu: „Já jsem Hospodin, já jsem tě vyvedl z Kaldejského Uru, abych ti dal do vlastnictví tuto zemi.“8  Abram odvětil: „Panovníku Hospodine, podle čeho poznám, že ji obdržím?“9  I řekl mu: „Vezmi pro mne tříletou krávu a tříletou kozu a tříletého berana, hrdličku a holoubě.“10  Vzal tedy pro něho to všechno, rozpůlil a dal vždy jednu půlku proti druhé; ptáky však nepůlil.11  Tu se na ta mrtvá těla slétli dravci a Abram je odháněl.12  Když se slunce chýlilo k západu, padly na Abrama mrákoty. A hle, padl na něho přístrach a veliká temnota.13  Tu Hospodin Abramovi řekl: „Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let.14  Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním.15  Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří.16  Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Emorejcovy nepravosti.“17  Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň.18  V ten den uzavřel Hospodin s Abramem smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu, 19  zemi Kénijců, Kenazejců a Kadmónců,20  Chetejců, Perizejců a Refájců,21  Emorejců, Kenaanců, Girgašejců a Jebúsejců.“