1Potom Jošafat ulehl ke svým otcům, a když byl pochován ke svým předkům ve Městě Davidově, na jeho místě začal kralovat jeho syn Jehoram.2Jeho bratři, synové Jošafatovi, byli: Azariáš, Jechiel, Zachariáš, Azarjáh, Michael a Šefatiáš. Ti všichni byli synové izraelského[1] krále Jošafata.3Jejich otec je bohatě obdaroval stříbrem, zlatem a cennostmi. Svěřil jim judská opevněná města, ale království svěřil Jehoramovi, svému prvorozenému.
Jehoram, král judský
4Jehoram se tedy ujal království svého otce. Jakmile upevnil svou moc, povraždil mečem všechny své bratry i některé z izraelských vůdců.5Jehoram se stal králem ve dvaatřiceti letech a kraloval v Jeruzalémě osm let.6Řídil se ale způsoby izraelských králů, jako to dělali v domě Achabově,[2] neboť se oženil s Achabovou dcerou. Páchal, co je v Hospodinových očích zlé.7Kvůli smlouvě, kterou s Davidem uzavřel, ale Hospodin nechtěl zničit dům Davidův, neboť slíbil, že Davidovi i jeho synům po všechny dny nechá zářit svíci.[3]8V jeho dobách se Edom vzbouřil proti judské nadvládě a ustanovil si krále.9Jehoram proto vytáhl se svými veliteli a se všemi svými vozy do boje. Edomci ho i s jeho veliteli vozů obklopili ze všech stran, ale on v noci vstal a obklíčení prolomil.10Edom tedy zůstává ve vzpouře proti Judovi až dodnes. V téže době se vzbouřila i Libna. Jehoram totiž opustil Hospodina, Boha svých otců,11a nadělal na judských horách obětní výšiny. Tak svedl ke smilstvu obyvatele Jeruzaléma a spolu s nimi strhl i Judu.12Od proroka Eliáše mu proto přišel dopis: „Tak praví Hospodin, Bůh tvého otce Davida: Nekráčel jsi cestami svého otce Jošafata ani cestami judského krále Asy,13ale vydal ses cestou králů izraelských. Judu i obyvatele Jeruzaléma jsi svedl ke smilstvu, tak jako to dělal dům Achabův. Dokonce jsi povraždil vlastní rodinu – své bratry, kteří byli lepší než ty.14Nuže, pohleď: Hospodin zasáhne tvůj lid, tvé syny, ženy i všechno tvé jmění velikou ranou.15Ty sám těžce onemocníš střevní chorobou – bude se zhoršovat den ode dne, až ti nakonec střeva vyhřeznou!“16Hospodin proti Jehoramovi podnítil Filištíny i Araby sousedící s Habešany.17Vytáhli proti Judsku, pronikli obranou a pobrali všechno jmění, které našli v králově paláci, stejně jako jeho syny a ženy. Jediný, kdo mu zůstal, byl nejmladší syn Achaziáš.[4]18Po tom všem ho ještě Hospodin ranil nevyléčitelnou střevní chorobou.19Po dlouhé době, téměř po dvou letech, mu kvůli té nemoci vyhřezla střeva, takže zemřel v hrozných bolestech. Jeho lid k jeho poctě ani nezažehl pohřební oheň, jako to udělal jeho otci.20Stal se králem ve dvaatřiceti letech a kraloval v Jeruzalémě osm let. Když odešel, nikdo ho nelitoval. Pochovali ho ve Městě Davidově, ale ne na královském pohřebišti.
2. Paralipomenon 21
Český ekumenický překlad
— Jóramova neblahá vláda - Jóram vyvraždí své bratry, Edóm se vymaní z judského područí, král těžce onemocní.
1 I ulehl Jóšafat ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Jóram. 2 Jóram měl bratry, další syny Jóšafatovy: Azarjáše a Jechíela, Zekarjáše a Azarjáše, Míkaela a Šefatjáše. Ti všichni jsou synové Jóšafata, krále izraelského.3 Jejich otec jim dal mnoho darů, stříbro, zlato a jiné výtečné věci, též opevněná města v Judsku; království dal Jóramovi, protože ten byl prvorozený. 4 Když se Jóram ujal království svého otce a pevně vládl, vyvraždil mečem všechny své bratry i některé izraelské velitele.5 Jóramovi bylo dvaatřicet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě osm let.6 Chodil po cestě králů izraelských, jak to činil dům Achabův; jeho ženou byla totiž dcera Achabova. Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích.7 Ale Hospodin nechtěl na dům Davidův uvést zkázu, a to kvůli smlouvě, kterou s Davidem uzavřel, jak mu přislíbil, že dá jemu i jeho synům planoucí světlo po všechny dny. 8 Za jeho dnů se Edómci vymanili z područí Judy a ustanovili nad sebou krále.9 Jóram vytáhl se svými veliteli i s celou vozbou. Vstal v noci a udeřil na Edómce, kteří ho obklíčili, a na velitele vozby.10Edóm se však vymanil z područí Judy, jak je tomu dodnes. Tehdy, v onen čas, se vymanila z jeho područí i Libna, protože opustil Hospodina, Boha svých otců.11 Dělal také na judských horách posvátná návrší a sváděl k modloslužbě obyvatele Jeruzaléma a zaváděl Judu na scestí. 12 Byl mu doručen list od proroka Elijáše: „Toto praví Hospodin, Bůh Davida, tvého otce: ‚Za to, že jsi nechodil cestami svého otce Jóšafata ani cestami Ásy, krále judského,13 ale chodil jsi po cestě králů izraelských a sváděl jsi k modloslužbě Judu a obyvatele Jeruzaléma – jako sváděl k modloslužbě dům Achabův –, a dokonce jsi vyvraždil své bratry, dům svého otce, kteří byli lepší než ty,14 hle, Hospodin tvrdě napadne velikou pohromou tvůj lid, tvé syny i ženy i všechno tvé jmění.15 Těžce onemocníš střevní chorobou, až ti vyhřeznou střeva pro nemoc zhoršující se den ze dne.‘“ 16 Hospodin popudil proti Jóramovi Pelištejce a Araby, kteří sousedili s Kúšijci.17 Ti přitáhli, vtrhli do Judska a odvlekli do zajetí s veškerým jměním, které našli v královském domě, i jeho syny a ženy; nezůstal mu žádný syn než Jóachaz, nejmladší ze synů.18 Po tom všem jej Hospodin tvrdě napadl nevyléčitelnou střevní chorobou.19Po určité době, asi do dvou let, vyhřezla mu v důsledku jeho choroby střeva a on za strašných bolestí zemřel. Lid pro něho nespaloval vonné látky jako pro jeho otce.20 Bylo mu dvaatřicet let, když začal kralovat a kraloval v Jeruzalémě osm let. Odešel a nikomu se nezastesklo. Pohřbili ho v Městě Davidově, avšak nikoli v hrobech královských.