1Jako jeho spolupracovníci vás však také vyzýváme, abyste nepromarnili milost, kterou vám Bůh dává.2Říká přece: „V čas milosti jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl.“[1] Hle, čas milosti je tu, ten spásný den je teď!
Srdce dokořán
3Nikomu nechceme klást do cesty žádnou překážku, aby naší službě nebylo co vytknout.4Naopak, ve všem se osvědčujeme jako Boží služebníci: ve veliké vytrvalosti, v souženích, nedostatcích a úzkostech,5v ranách, vězeních a zmatcích, ve vyčerpáních, bděních a hladověních,6v čistotě, porozumění, trpělivosti a laskavosti, v Duchu svatém, v upřímné lásce,7ve slově pravdy a v Boží moci, s výzbrojí spravedlnosti napravo i nalevo,8se slávou i pohanou, se špatnou i dobrou pověstí, jako bludaři, a přitom pravdomluvní,9jako neznámí, a přitom dobře známí, jako umírající, a hle, žijeme, jako trestaní, smrti však unikající,10jako zarmoucení, stále se však radující, jako chudí, avšak mnohé obohacující, jako nic nemající, a přitom všechno vlastnící.11Mluvíme k vám otevřeně, drazí Korintští, naše srdce je dokořán!12Nebyli jste námi nijak utlačováni – jste to vy, kdo potlačuje své city k nám.13Řeknu vám to jako vlastním dětem: Na oplátku se teď otevřete vy.
Chrám živého Boha
14Nespřahejte se s nevěřícími. Jaký může být spolek spravedlnosti se špatností? Jaký může mít vztah světlo s temnotou?15Jaká je shoda Krista s Beliálem? Co mají věřící a nevěřící společné?16Jaká je jednota Božího chrámu s modlami? My jsme přece chrám živého Boha, jak řekl sám Bůh: „Budu v nich přebývat a chodit mezi nimi. Budu jejich Bohem a oni budou můj lid.“[2]17Proto: „Vyjděte z jejich středu a oddělte se, praví Hospodin. Nesahejte po ničem nečistém, a přijmu vás.“[3]18„Já pak budu váš Otec a vy mí synové a dcery, praví Všemohoucí Pán.“[4]
2. Korintským 6
Český ekumenický překlad
1 Jako spolupracovníci na tomto díle vás napomínáme, abyste milost Boží nepřijímali naprázdno,2 vždyť je psáno: ‚V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přispěl na pomoc.‘ Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy!3 Nikomu nedáváme v ničem příležitost k pohoršení, aby tato služba nebyla uvedena v potupu,4 ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci, v mnohé vytrvalosti, v souženích, tísni, úzkostech,5 pod ranami, v žalářích, nepokojích, vyčerpanosti, v bezesných nocích, v hladovění;6 prokazujeme se bezúhonností, poznáním, trpělivostí, dobrotivostí, Duchem svatým, nepředstíranou láskou,7 slovem pravdy, mocí Boží. Jsme vyzbrojeni spravedlností k útoku i k obraně,8 procházíme slávou i pohanou, zlou i dobrou pověstí; mají nás za svůdce, a přece mluvíme pravdu;9 jsme neznámí, a přece o nás všichni vědí; umíráme – a hle, jsme naživu; jsme týráni, a přece nejsme vydáni smrti;10 máme proč se rmoutit, a přece se stále radujeme; jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše.
— Obnova vzájemné lásky
11 Nic jsem vám nezatajil, Korinťané, naše srdce se vám otevřelo.12 V našem srdci nemáte nedostatek místa, ale vy sami se nám uzavíráte.13 Na oplátku – mluvím k vám jako k svým dětem – udělejte nám i vy místo ve svém srdci! 14 Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou?15 Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím?16 Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: ‚Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘ 17 A proto ‚vyjděte z jejich středu a oddělte se‘, praví Hospodin a ‚ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu‘18 a ‚budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů ‘.