1Juda se doslechl o slávě Římanů a o jejich veliké moci, o přízni, kterou prokazují všem, kdo se k nim chtějí připojit, a o přátelství, které uzavírají se všemi, kdo k nim přijdou.2Vyprávěli mu o jejich válkách a statečných činech, které vykonali proti Galům, a jak si je podrobili a přinutili odvádět daně.3Slyšel i o všem, co vykonali v Hispánii – jak se zmocnili tamních stříbrných a zlatých dolů4a jak se celé té země zmocnili svou rozvahou a vytrvalostí, i když to byla země od nich velmi vzdálená. Přemohli též krále, kteří na ně zaútočili až od konce světa; drtivě je porazili a ti, kdo přežili, jim musejí odvádět roční daň.5Porazili v boji také makedonské krále Filipa a Persea[1] i další, kteří proti nim povstali, a podrobili si je.6Stejně tak porazili Antiocha Velikého,[2] krále Sýrie,[3] který proti nim vytáhl do války se sto dvaceti slony, s jízdou a vozy a s obrovskou armádou.7Chytili ho živého a uložili mu i jeho nástupcům platit vysokou daň, dávat rukojmí a postoupit8své nejlepší provincie – Indii, Médii a Lýdii. Ty mu odebrali a svěřili je králi Eumenovi.[4]9Řekové měli v úmyslu Římany zničit,10ale oni se o tom plánu dozvěděli, poslali proti nim jednoho vojevůdce a zaútočili na ně. Mnoho jich pobili a jejich ženy a děti odvedli do zajetí, jejich zemi vydrancovali a ovládli, jejich pevnosti zbořili a vzali je do otroctví až dodnes.11Rozdrtili a zotročili také všechna ostatní království i ostrovy, které se jim kdy postavily na odpor. Ke svým spojencům a k těm, kdo se jim svěřili pod ochranu, však zachovali přátelství.12Podrobili si krále blízké i vzdálené, takže všichni, kteří se o nich doslechli, se před nimi třásli.13Komu chtějí pomoci k vládě, ten vládne, a koho chtějí, toho sesadí. Stali se obrovskou velmocí.14Přes to všechno se žádný z nich nenechal korunovat ani nechodí v královském purpuru, aby se tím pyšnil,15ale ustanovili si senát, kde tři sta dvacet senátorů denně rokuje o tom, jak nejlépe spravovat záležitosti lidu.16Jednomu z nich dávají vždy na rok důvěru, aby je vedl a vládl celé jejich zemi, a toho jednoho pak všichni poslouchají bez jakékoli závisti a žárlivosti.
Spojenecká smlouva
17Juda vybral Eupolema, syna Janova z rodu Akosova, a Jásona, syna Eleazarova, a poslal je do Říma. Měli tam dojednat přátelství a spojenectví,18díky němuž by se zbavili svého jha. Viděli totiž, jak řecká říše Izrael zotročuje.19Po předlouhé cestě dorazili do Říma, vešli do senátu, a když dostali slovo, řekli:20„Juda Makabejský, jeho bratři a židovský lid nás vyslali k vám, abychom s vámi uzavřeli spojenectví a mír a byli započteni mezi vaše spojence a přátele.“21Senát návrh schválil.22Zde je znění listiny, kterou Římané vyryli na bronzové tabulky a poslali do Jeruzaléma, aby byla Izraelcům dokladem jejich přátelství a spojenectví:23Kéž se Římanům a Židům navěky daří na moři i na souši! Kéž se jim vyhne meč a nepřítel!24Začne-li válka proti Římu nebo proti komukoli z jeho spojenců po celé jeho říši,25poskytnou jim Židé ochotnou pomoc, jak budou okolnosti požadovat.26Nebudou nepřátelům dodávat ani opatřovat obilí, zbraně, peníze, ani lodě. Tak rozhodl Řím. Tyto závazky se budou zachovávat bez dalších nároků.27Stejně tak začne-li válka proti Židům, poskytnou Římané všemožnou pomoc jim, jak budou okolnosti požadovat.28a nebudou dodávat nepřátelům obilí, zbraně, peníze ani lodě. Tak rozhodl Řím. Tyto závazky se budou zachovávat beze lsti.29Za těchto podmínek uzavírají Římané smlouvu s židovským lidem.30Jestliže se obě strany dodatečně rozhodnou cokoli přidat nebo ubrat, učiní tak podle své vůle a toto přidání či ubrání bude závazné.31Ohledně křivd, kterých se vůči Židům dopustil král Demetrios, jsme mu napsali následovně: Proč jsi obtížil Židy, naše spojence a přátele, svým jhem?32Přijdou-li si na tebe znovu stěžovat, zjednáme jim právo a vyhlásíme ti válku na souši i na moři!
1. Makabejská 8
Český ekumenický překlad
Chvála Římanů
1Tehdy uslyšel Juda o slávě Římanů, o jejich vojenské moci a o tom, že jednají blahovolně se všemi, kdo se k nim přidají; s těmi, kdo by k nim přišli, uzavírají přátelství, ačkoli sami jsou vojensky mocní.2Líčili mu jejich války a statečnost, kterou se vyznamenali při dobývání země Galů, jak je ovládli a učinili poplatnými,3i co udělali v Hispánii, jak se zmocnili tamějších dolů na stříbro a na zlato,4jak svou chytrostí a vytrvalostí ovládli celé toto území, ačkoli bylo od nich velmi vzdáleno. Jak zničili krále, kteří na ně vytáhli ze vzdálených končin země, a způsobili jim těžké porážky, a jak ti zbývající jim platí každoročně poplatky,5jak i Filipa a Persea, krále Kitejců, a všechny, kdo se proti nim postavili, potřeli v bitvě a podmanili si je.6I Antiochos Veliký, král Asie, byl jimi poražen, když proti nim vytáhl do boje, přestože měl sto dvacet slonů, jízdu a válečné vozy i obrovské vojsko.7Zajali ho živého a uložili mu, aby on i jeho nástupci odváděli veliké poplatky, dávali rukojmí a odstoupili8území Indie, Médie a Lýdie, která byla nejlepší z jejich zemí, a dali je králi Eumenovi.9Také obyvatelé Řecka prý chtěli proti nim táhnout a zničit je.10Ale jakmile se to oni dozvěděli, poslali proti nim jednoho ze svých vojevůdců. V bitvě mnoho Řeků padlo nebo bylo zraněno, Římané vzali do zajetí jejich ženy a děti, zemi vyplenili a ovládli, zbořili jejich pevnosti a mají je podrobené do dnešního dne.11Připravili zkázu a porobu i ostatním královstvím a ostrovům, které se proti nim postavily, ale se svými přáteli a těmi, kdo se jim dali v ochranu, udržují přátelství.12Tak se zmocnili království blízkých i vzdálených, jejich jméno budí strach u každého, kdo o nich uslyší.13Za krále ustanovují, komu sami chtějí pomoci na trůn, a sesazují, koho chtějí; tak veliké moci dosáhli.14Při tom všem si však ani jeden z nich nenasadí diadém a neoblékne se do purpuru, aby si jím dodal lesku.15Ustavili si senát a každý den se tři sta dvacet jeho členů radí o všem, co se týká správného chodu věcí a záležitostí všeho lidu.16Každý rok svěřují vládu jednomu člověku. Ten panuje nad celou zemí a všichni ho poslouchají bez závisti nebo žárlivosti.
Spojenectví s Římany
17Juda vybral Eupolema, syna Jóchananova, vnuka Kósova, a Jásona, syna Eleazarova, a vyslal je do Říma, aby tam uzavřeli smlouvu o přátelství a spojenectví.18Chtěli se zbavit svého jha, neboť pozorovali, že království Helénů chce Izraele zotročit.19Poslové se vydali na cestu a po dlouhém putování přišli do Říma. Vešli do senátu, a když jim bylo uděleno slovo, promluvili:20„Juda, zvaný Makabejský, jeho bratři a židovský lid nás posílají k vám, abychom s vámi sjednali spojenectví v boji i míru, abyste nás zapsali mezi své spojence a přátele.“21Toto prohlášení se Římanům zalíbilo.22A toto je opis usnesení, jež bylo vyryto na bronzové desky a odesláno do Jeruzaléma, aby jim tam bylo připomínkou míru a spojenectví v boji:23„Zdar Římanům a národu židovskému na moři i na souši na věčné časy! Ať je od nich vzdálen meč i nepřítel!24Kdyby však hrozila válka nejprve Římu nebo komukoli ze spojenců v celém jejich impériu,25pak se zúčastní boje celým srdcem i židovský národ podle příkazu chvíle.26Nepřátelům nebudou dodávat a poskytovat potravu, zbraně, peníze, lodě. Tak rozhodl Řím. Tyto závazky budou plnit a nic neopomenou.27Stejně tak když zprvu bude hrozit válka židovskému národu, zúčastní se celou duší boje i Římané podle příkazu chvíle.28Nepřátelům ani jejich spojencům nebudou dodávat potravu, zbraně, peníze ani lodě. Tak rozhodl Řím. Tyto závazky budou zachovávat nezištně.29Podle těchto slov zaujali Římané postoj k židovskému lidu.30Kdyby v tomto prohlášení chtěla jedna nebo druhá strana něco přidat nebo ubrat, mohou to učinit podle společného uvážení, a cokoli přidají nebo zruší, ať je platné.31Pokud jde o příkoří, kterých se král Démétrios na židech dopustil, napsali jsme mu: ‚Proč jsi vložil jho na naše přátele a spojence židy?32Budou-li od této chvíle na tebe žalovat, zjednáme jim právo a budeme s tebou válčit na moři i na souši!‘“