1Pro Boží milosrdenství vás vyzývám, bratři, abyste vydávali své životy[1] Bohu jako živou, svatou a příjemnou oběť; to bude vaše pravá bohoslužba.2Nenechte se formovat tímto světem – raději se nechte proměňovat obnovou své mysli, abyste dokázali poznat, co je Boží vůle – co je dobré, náležité a dokonalé.3Pro milost, jíž se mi dostalo, říkám každému z vás, ať si o sobě nemyslí více, než by měl. Každý ať smýšlí střízlivě, v souladu s mírou víry, kterou mu Bůh udělil.4Jako máme v jednom těle mnoho údů, ale všechny údy nemají stejný úkol,5tak i nás je mnoho, ale v Kristu jsme jedno tělo a jako jednotlivé údy patříme k sobě navzájem.6Podle milosti, jíž se nám dostalo, máme rozdílné dary: kdo má proroctví, ať je užívá v souladu s vírou;7kdo má službu, ať slouží; kdo je učitel, ať učí;8kdo umí povzbuzovat, ať povzbuzuje; kdo rozdává, ať je štědrý; kdo vede druhé, ať je pilný; kdo pomáhá potřebným, ať to dělá s radostí.
Přemáhej zlo dobrem
9Láska ať je bez přetvářky. Mějte odpor ke zlu, tíhněte k dobru.10Milujte se navzájem bratrskou láskou, projevujte si navzájem uctivost.11V pilnosti buďte vytrvalí, ve službě Pánu horliví,12v naději radostní, v soužení trpěliví, v modlitbě vytrvalí,13přispívejte svatým v nouzi, věnujte se pohostinnosti.14Dobrořečte těm, kdo vás pronásledují – nezlořečte, ale dobrořečte.15Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.16Berte na sebe navzájem ohled, nebuďte domýšliví, ale mějte sounáležitost s obyčejnými. Nespoléhejte na vlastní moudrost.17Nikomu neodplácejte zlo zlem. Ať všichni vidí, že vám jde o dobro.18Pokud záleží na vás, mějte se všemi lidmi pokoj.19Nemstěte se sami, milovaní, ale dejte místo Božímu hněvu – je přece psáno: „Má je pomsta, já zjednám odplatu, praví Hospodin.“[2]20Právě naopak: „Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu jíst, a pokud žízní, dej mu pít. Tím, že to učiníš, shrneš mu na hlavu žhavé uhlí.“[3]21Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
Římanům 12
Český ekumenický překlad
— Služba Bohu v denním životě
1 Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. 3 Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.4 Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol,5 tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy. 6 Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou.7 Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí.8 Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rozdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí. 9 Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému.10 Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.11 V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu.12 Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.13 Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství.14 Svolávejte dobro na ty, kteří vás pronásledují, dobro, a ne zlo.15 Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.16 Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost. 17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré.18 Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji.19 Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘20 Ale také: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.‘21 Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.