1Běda těm, kdo mají na Sionu klid, běda sebejistým na hoře Samaří! Máte se za výkvět prvního mezi národy, celý dům Izraele chodí za vámi.2Na Kalne se jděte podívat a odtud na Veliký Chamát a pak dolů na filištínský Gat. Jste lepší než tato království? Mají snad větší území než vy?3Zlý den byste chtěli odvrátit, nastolujete však násilí.4Vyleháváte na lůžkách slonových, povalujete se na svých polštářích. Cpete se výběrovým skopovým a nejšťavnatějším telecím.5Vyjete u loutny, jako byste byli David, loudíte tóny na hudebních nástrojích.6Pijete víno plnými miskami, mažete se nejjemnějšími oleji a zkáza Josefa vás vůbec netrápí.7Proto budete vyhnáni mezi prvními, bude konec vašim hostinám i válení!
Jákobova pýcha
8Panovník Hospodin přísahá sám při sobě – Hospodin, Bůh zástupů, prohlašuje: Z Jákobovy pýchy se mi dělá špatně, jeho paláce jsou mi odporné. Proto to město vydám v plen i se vším, co je v něm!9Zbude-li v jediném domě jen deset lidí, zemřou i ti.10Přijde-li příbuzný, aby vynesl a spálil jejich ostatky, a najde někoho, kdo se tam v koutku skryl, zeptá se: „Je s tebou ještě někdo?“ „Nikdo,“ hlesne on. A tehdy řekne: „Tiše! Ať ani nezmíníme Hospodinovo jméno!“11Hle, Hospodin dává rozkazy – rozbije veliký dům na kusy a malý domek na třísky!12Dokážou koně běžet po skále? Dá se snad s voly orat moře? Vy jste však dokázali obrátit právo v jed a ovoce spravedlnosti v pelyněk –13vy, kdo jásáte radostí nad Lo-debarem nicotným a říkáte: „Nedobyli jsme svými silami ten mocný Karnajim?“14Hle, dome Izraele, jsem to já, praví Hospodin, Bůh zástupů, kdo vzbudí proti vám národ, který vás bude utlačovat od Lebo-chamátu až po údolí Arava!
Ámos 6
Český ekumenický překlad
— Obvinění bezstarostných - Falešná sebejistota vede k pýše a končí pádem.
1 Běda bezstarostným na Sijónu i těm, kdo doufají v Samařskou horu, běda vůdcům nejpřednějšího pronároda, k nimž přichází dům izraelský! 2 Projděte Kalné a podívejte se. Odtud jděte do velkého Chamátu a sestupte do pelištejského Gatu. Jste lepší než tato království? Je teď jejich území větší než vaše? 3 Zažehnáváte zlý den, ale nastolujete násilí. 4 Běda těm, kdo lehají na ložích ze slonoviny, povalují se na pohovkách, jídají jehňata ze stáda a telata z chléva, 5 blábolí za zvuku harfy, vymýšlejí si hudební nástroje jako David, 6 pijí víno z obětních misek, nejlepšími oleji se maží, ale nad Josefovou těžkou ranou se netrápí. 7 Proto nyní budou přestěhováni v čele přesídlenců, ustane hodokvas povalečů.
— Hrozby proti pyšnému Izraeli - Pohané se stanou nástrojem k pokoření Božího lidu.
8 Přísahal Panovník Hospodin při sobě samém, je výrok Hospodina, Boha zástupů: Hnusí se mi Jákobova pýcha, jeho paláce mám v nenávisti. V plen vydám město se vším, co je v něm. 9 Zbude-li pak deset mužů v jednom domě, i ti zemřou. 10 Někoho vezme jeho strýc, spalovač mrtvol, aby vynesl kosti z domu, a zeptá se toho, kdo se skryl v odlehlém koutě domu: „Je tu ještě někdo s tebou?“ On odpoví: „Už nikdo.“ A dodá: „Tiše! Jen nepřipomínat jméno Hospodinovo.“ 11 Neboť hle, Hospodin vydá příkaz a velký dům rozbije na padrť a malý dům na třísky. 12 Mohou běhat koně po skalisku? Může být zoráno dobytkem? A přece jste učinili z práva jed, z ovoce spravedlnosti pelyněk. 13 Radujete se, a nemáte z čeho, říkáte: “Což jsme vlastní silou nezískali pro sebe moc?“ 14 Já však proti vám postavím pronárod, dome izraelský, je výrok Hospodina, Boha zástupů, a ten vás bude utlačovat od cesty do Chamátu až po Úval pustiny.