Nápověda

Slovo na cestu

1 Když opět přišel Ježíš do synagogy, spatřil tam člověka, který měl bezvládnou ruku. Protože byla právě sobota,
2 Ježíšovi nepřátelé napjatě sledovali, co učiní. Jestliže ho uzdraví, bude to vítaná příležitost, jak jej obžalovat z rušení předepsaného svátečního klidu.
3 A opravdu, Ježíš vyzval postiženého, aby předstoupil před celé shromáždění,
4 a pak položil ostatním otázku: "Co se smí v sobotu? Mohou se konat dobré skutky, nebo se má páchat zlo? Je možné zachránit život, nebo jej zničit?" Na tyto otázky se nikdo neodvážil odpovědět.
5 Jejich mlčení Ježíše naplnilo spravedlivým hněvem, jejich lhostejnost k lidskému utrpení ho roztrpčila. Přeměřil si je přísným pohledem a potom se obrátil k postiženému."Natáhni tu ruku!" řekl mu. On to učinil, a ejhle - ruka byla zdravá.
6 Farizejové opustili synagogu a šli se domlouvat s přívrženci krále Heroda na tom, jak Ježíše odstranit.
7 Ježíš se opět se svými učedníky uchýlil k jezeru. Znovu jej následovaly zástupy lidí z celé Galileje, Judska,
8 Jeruzaléma, Idumeje a Zajordání, ba dokonce přišli i lidé z okolních pohanských měst Týru a Sidónu. Široko daleko se roznesly zprávy o jeho zázracích a velmi mnoho lidí se o nich chtělo přesvědčit na vlastní oči.
9 Ježíš požádal své učedníky, aby pro něj měli připravenu loďku, na kterou by se mohl uchýlit, kdyby ho dav příliš tísnil.
10 Mnoho nemocných už totiž uzdravil a další se k němu přímo vrhali, jen aby se ho mohli dotknout.
11 A když ho spatřili ti, kdo byli posedlí démonem, padali před ním na zem a křičeli: "Ty jsi Boží Syn!"
12 On je však rázně umlčoval, protože nestál o jejich svědectví.
13 Potom k sobě zavolal ty, které si vybral pro zvláštní svědecké poslání, a vystoupil s nimi na horu.
14 Z nich pak ustanovil dvanáct, kteří ho měli všude doprovázet a které bude posílat samostatně kázat
15 a uzdravovat.
16 Byli to: Šimon, kterému přidal jméno Petr,
17 Jakub a Jan - synové Zebedeovi, kterým někdy říkával"synové hromu",
18 Ondřej, Filip, Bartoloměj, Matouš, Tomáš, Jakub Alfeův, Tadeáš, Šimon Kenaanský a
19 Jidáš Iškariotský, který ho později zradil.
20 Když se Ježíš vrátil domů, lidé se k němu začali znovu scházet a brzy jich bylo tolik, že se ani neměl kde najíst.
21 Jeho příbuzní uslyšeli, co se děje, a tak se vypravili za ním, aby ho přinutili k návratu domů; domnívali se, že ztratil zdravý rozum.
22 Židovští náboženští učitelé, kteří přišli z Jeruzaléma, dokonce tvrdili, že Ježíš je posedlý Belzebubem, králem všech démonů. Jen proto prý ho ďáblové poslouchají, když je vyhání.
23 Ježíš je pozval k sobě a vyvracel tyto pomluvy. Aby mu všichni rozuměli, použil příklad: "Jak může satan vyhnat satana?
24 Království, které je vnitřně rozdělené, se musí zhroutit.
25 Také rodina, kde je svár a nejednota, se nakonec rozpadne.
26 A jestliže satan bojuje sám proti sobě, jak může něco dokázat? Nutně musí přijít jeho konec.
27 Chce-li někdo vniknout do domu siláka a zmocnit se jeho věcí, musí ho nejprve spoutat. Tak i démony může vyhánět jen ten, kdo přemohl satana.
28 Ujišťuji vás o jednom: všechno může být lidem odpuštěno, i když se v nevědomosti Bohu rouhají a hrubě ho urážejí slovy i skutky.
29 Když ovšem někdo v zatvrzelosti odmítá Boží záchrannou moc a přitom ví, co odmítá, takový člověk se rouhá Duchu svatému. A to je hřích, který nemůže být odpuštěn."
30 To jim Ježíš řekl proto, že jeho činy úmyslně připisovali satanově moci, místo aby přiznali, že uzdravuje mocí Ducha svatého.
31 Tehdy přišli k přeplněnému stavení, kde Ježíš učil, také jeho bratři s matkou a vzkázali mu, že s ním potřebují mluvit.
32 Sedělo kolem něj plno lidí, když mu kdosi oznámil: "Tvoje matka a tvoji bratři jsou venku a hledají tě."
33 Ježíš věděl, s jakým záměrem rodina přichází, a proto řekl: "Kdo je má matka? A kdo jsou moji bratři?"
34 Rozhlédl se po těch, kteří mu dychtivě naslouchali, a řekl: "Hle, tady je má matka a tady jsou moji bratři.
35 Každý, kdo jedná podle Boží vůle, je můj bratr, moje sestra i moje matka."
© 2017 ERF Medien