Nápověda

Slovo na cestu

1 Judovu kmeni bylo losem přiděleno následující území:
2-3 Jeho jižní hranice začínala na severním konci Mrtvého moře, pokračovala na jih ke Svahu štírů. Odtud pak vedla dále k poušti Sinu a táhla se na jih od Kádeš-barneje k Chesrónu, Adáru a stáčela se ke Karce.
4 Potom pokračovala k Asmónu a podél Egyptského potoka se táhla až k moři.
5 Východní hranici pak až k ústí Jordánu tvořilo Mrtvé moře. Na severu začínala hranice u moře v zálivu při ústí Jordánu,
6 odtud stoupala k Bét-chogle a pokračovala severně od Bét-araby ke kameni Rúbenova syna Bohana.
7 Dále stoupala od údolí Akóru k Debíru a obracela se na sever ke Gilgálu, který leží naproti Adumímskému svahu jižně od potoka. Hranice pak pokračovala podél Slunečního pramene až k prameni Rogelu.
8 Odtud stoupala k Hinómovu údolí jižně od jebúsejského skalního hřebenu, na němž se nachází město Jeruzalém. Západně od Hinómova údolí dále vystupovala na vrcholek hory, ležící na severním konci údolí Refájců.
9 Od vrcholu hory se hranice stáčela k prameni Neftóachu a vedla k městům Efrónského pohoří. Poté zabočila k Baale (známé rovněž pod názvem Kirjat-jearím) a
10 zde pak pokračovala na západ až k hoře Seíru. Podél severního svahu Lesní hory (jinak Kesalónu) pak sestupovala do Bét-šemeše a pokračovala směrem k Timně.
11 Odtud vedla ke skalnímu hřebenu Ekrónu, ležícího na sever od města, stáčela se k Šikerónu a pokračovala k Baalské hoře. Táhla se dále podél Jabneelu a končila u Středozemního moře.
12 Pobřeží Středozemního moře pak tvořilo hranici západní a celé území, které připadlo Judovu kmeni, uzavíralo.
13 Podle Hospodinova příkazu potom Jozue z území Judovců vyčlenil město Kirjat-arbu a dal je Jefunovu synu Kálebovi. (Město, známé rovněž pod jménem Chebrón, bylo nazváno podle Anákova otce Arby.)
14 Káleb na město zaútočil a jeho obyvatele, dynastie tří Anákových synů - Šešaje, Achímana a Talmaje, z něj vyhnal.
15-16 Po dobytí Chebrónu táhl Káleb dále proti městu Debír (známému také jako Kirjat-sefer) a přitom vyhlásil: "Tomu, kdo přepadne a dobude Kirjat-sefer, dám za manželku svou dceru Aksu".
17 To se podařilo Kenazovu synu Otníelovi, jenž byl Kálebovým mladším bratrem. Ten město dobyl a získal tak Kálebovu dceru Aksu za manželku.
18 Když Aksa přišla k Otníelovi, vybídla ho, aby si od jejího otce vyžádal pole. Káleb viděl, že Aksa sestoupila z osla, a tak se jí zeptal: "Co je ti? Co si ještě přeješ?"
19 Odpověděla mu: "Vyhov mému přání a dej mi ještě dar. Dostala jsem od tebe suchou zemi na jihu. Dej mi k ní alespoň prameny vod." Káleb jí tedy vyhověl a horní i dolní prameny jí dal.
20 Veškeré výše uvedené oblasti tedy získal do trvalého vlastnictví Judův kmen.
21-32 Podél edómské hranice v Negebu patřila Judovcům rovněž následující města: Kabseel, Eder, Jagúr, Kína, Dimóna, Adeáda, Kedeš, Chasór, Jitnán, Zíf, Telem, Bealót, Chasór-chadata, Kerijót-chesrón (což je Chasór), Amám, Šema, Mólada, Chasar-gada. Chešmón, Bét-pelet, Chasar-šúal, Beer-šeba, Bizjótja, Baala, Ijím, Esem, Eltólad, Kesíl, Chorma, Siklag, Madmana, Sansana, Lebaót, Šilchím, Ajin a Rimón, tedy celkem dvacet devět měst a jejich okolní vesnice.
33-36 V Přímořské nížině to pak byla města: Eštaól, Sorea, Ašna, Zanóach, Én-ganím, Tapúach, Énam, Jarmút, Adulám, Sóko, Azeka, Šaarajim, Adítajim, Gedera a Gederótajim, tedy dohromady čtrnáct měst a všechny vesnice, které je obklopovaly.
37-44 K tomu pak Judovci dostali navíc dalších pětadvacet měst i s jejich okolními vesnicemi. Jsou to: Senan, Chadaša, Migdal-gad, Dilean, Mispe, Jokteel, Lakíš, Boskat, Eglón, Kabón, Lachmas, Kitlíš, Gederót, Bét-dágon, Naama, Makeda, Libna, Eter, Ašan, Jiftách, Ašna, Nesíb, Keíla, Akzíb a Maréša.
45-46 Dále pak Ekrón a všechny vesnice od Ekrónu až ke Středozemnímu moři,
47 Ašdód a všechny jeho okolní vesnice a také Gázu se všemi vesnicemi až k Egyptskému potoku a pobřeží Středozemního moře.
48-60 V pohoří pak ještě Judovcům připadlo následujících osmatřicet měst včetně jejich okolních vesnic: Šamír, Jatír, Sóko, Dana, Kirjat-sana (jinak Debír), Anab, Eštemo, Aním, Gošen, Cholón, Gílo, Arab, Dúma, Ešeán, Janím, Bét-tapúach, Afeka, Chumta, Kirjat-arba (jinak Chebrón), Síor, Maón, Karmel, Zíf, Júta, Jizreel, Jokdeám, Zanóach, Kajin, Gibea, Timna, Chalchúl, Bét-súr, Gedór, Maarat, Bét-anót, Eltekón, Kirjat-baal (jinak Kirjat-jearím) a Raba.
61-62 Nakonec ještě získali šest měst a jejich okolních vesnic v poušti: Bét-araba, Midín, Sekaka, Nibšán, Ír-melach a Én-gedí.
63 Jebúsejce sídlící v Jeruzalémě se však Judovcům vyhnat nepodařilo, a proto spolu oba národy žijí v Jeruzalémě až dodnes.
© 2018 ERF Medien