Nápověda

Slovo na cestu

Jozue útočí na severní krále

1 Když se chasórský král Jabín doslechl o Jozuově slavném vítězném tažení, zformuloval naléhavou výzvu ke spojenectví proti Izraeli a poslal ji k následujícím králům: madónskému králi Jóbabovi, šimrónskému králi, akšáfskému králi,
2 všem ostatním králům z pohoří na severu, králům z Jordánského úvalu jižně od Kinarótu, králům z Přímořské nížiny, králům z Dórské pahorkatiny na západě,
3 oběma kenaanským králům na západě i na východě, emorejskému králi, chetejskému králi, perizejskému králi i jebúsejskému králi, kteří vládli v pohoří a nakonec chivejskému králi z Mispy pod horou Chermón.
4 Ti všichni jeho výzvu přijali a zmobilizovali obrovskou společnou armádu s množstvím koní a vozů. Bylo jich tolik, že stejně jako písek na mořském břehu by je bylo marné počítat.
5 Celá tato ohromná armáda se pak utábořila u pramenů v Merómu a připravovala se na útok proti Izraeli.
6 Mezitím však promluvil k Jozuovi Hospodin a řekl mu: "Ničeho se neboj, neboť zítra touto dobou už budou všichni tvoji nepřátelé mrtvi. Po boji všem jejich koňům přeřízneš šlachy na nohou a veškeré jejich válečné vozy spálíš."
7 Jozue tedy svolal všechny bojeschopné muže a nečekaně s nimi na nepřátelské ležení u pramenů v Merómu zaútočil.
8 Hospodin vydal celou tu obrovskou nepřátelskou armádu do rukou Izraelců, kteří je začali nekompromisně pobíjet. Ty, kdo se snažili uprchnout, pak Jozuovi bojovníci pronásledovali až k velkému Sidónu, k Misrefót-majimu a na východě až k planině Mispě a všechny cestou pobili.
9 Když z nepřátel nezůstal naživu ani jeden muž, splnil Jozue Hospodinův příkaz, ochromil všechny jejich koně a spálil veškeré jejich válečné vozy.
10 Potom Jozue s celou svou armádou přitáhl k Chasóru, dobyl jej a krále Jabína, který byl iniciátorem a vůdcem sjednocení všech těchto království, bez milosti zabil.
11 Vyhladil rovněž veškeré chasórské obyvatele a samotné město nakonec podpálil.
12 Odtud se pak vydal dále a postupně dobyl města všech sjednocených králů. Podle příkazu, který dal už kdysi Hospodin svému služebníku Mojžíšovi, dal Jozue všechny krále popravit a jako nenapravitelně zkažené vyhladil také všechny obyvatele.
13 Kromě Chasóru však Jozue už žádné město nevypálil.
14 Ze všech dobytých měst si Izraelci odnesli bohatou kořist a množství dobytka, avšak z lidí nenechali naživu ani jediného.
15 Jozue tak nevynechal ani jeden z příkazů, které dal Hospodin jeho předchůdci Mojžíšovi, ale všechny až do posledního vykonal.
16 Zde je uveden výčet všech území, která Jozue obsadil: Negeb, celá země Gošen, Přímořská nížina i Jordánská pustina. Dále pak izraelské pohoří včetně přilehlých nížin
17 od Lysé hory, zvedající se k Seíru, až k Baal-gádu na Libanónské planině rozprostírající se pod Chermónským pohořím. Vládce a panovníky všech těchto území Jozue zajal a popravil.
18-19 Trvalo mu však několik let, než všechna tato území dobyl. Kromě Chivejců sídlících v Gibeónu už totiž ani jeden z okolních národů s Izraelem žádnou mírovou ani jinou smlouvu neuzavřel. Veškerá tato území tedy Izraelci museli získat bojem.
20 V pozadí zatvrzelého rozhodnutí všech nepřátelských národů bojovat proti Jozuovi však stál sám Hospodin. Jejich zatvrzelostí tak Izraelcům umožnil splnit příkaz, který už dříve dal svému služebníku Mojžíši - vyhladit všechny okolní národy jednou pro vždy jako nenapravitelně zkažené.
21 V průběhu válečných tažení Izraele Jozue vyhladil rovněž národ Anákovců, (jehož příslušníci dorůstali nadlidské velikosti). Obsadil pak veškerá jejich sídliště v Chebrónu, Debíru, Anábu i ve všech ostatních koutech izraelského a judského pohoří a všechna jejich města srovnal se zemí. Nemnoho Anákovců sice ještě zůstalo v Gáze, v Gatu a v Ašdódu, ale
22 na území získaném Izraelci se už nenašel ani jeden.
23 Jozue tedy úkol udělený Mojžíšovi Hospodinem splnil a obsadil celou zemi, kterou Izrael od Boha dostal do trvalého vlastnictví. Rozdělil pak spravedlivě území jednotlivým izraelským kmenům a celá země si tak konečně odpočinula od válek a žila v míru.
© 2017 ERF Medien