Nápověda

Slovo na cestu

1 Ten hlas, který patřil Hospodinu, mi řekl: "Povstaň, Ezechieli, pomíjivý člověče, chci ti něco oznámit."
2 Když hlas promluvil, vstoupil do mě Hospodinův duch a postavil mě na nohy.
3 Pak jsem slyšel, jak Hospodin řekl: "Posílám tě, pomíjivý člověče, ke vzbouřenému izraelskému národu, který se proti mně postavil. Oni sami i jejich předci se mi neustále stavěli na odpor a dodnes na tom nic nezměnili.
4 Lidé, ke kterým tě posílám, jsou neústupní a zatvrzelí. Vyřiď jim, že to, co uslyší, jim vzkazuji já, Panovník Hospodin.
5 Ať už na tvá slova dají nebo ne - protože je to národ rebelů, alespoň budou jasně vědět, že mezi ně přišel prorok.
6 Nedej se zastrašit jejich slovy, Ezechieli, ani se neboj jich samotných. Neztrácej odvahu, ačkoliv si budeš připadat jako v trní a bodláčí nebo dokonce jako mezi škorpióny. Přestože ti budu zarytě odporovat, nedej se tím odradit ani vyvést z míry.
7 Musíš jim předat mé poselství, ať už tě budou poslouchat nebo ne, vždyť jsou to vzbouřenci.
8 Proto Ezechieli dobře poslouchej, co ti říkám. Nesnaž se vzdorovat stejně jako ti vzbouření Izraelci. Otevři ústa a přijmi, co ti dávám."
9 Když jsem se podíval pozorněji, uviděl jsem nataženou ruku, která mi podávala svitek.
10 Hospodin ho přede mnou rozvinul a já jsem viděl, že svitek je po obou stranách popsaný smutečními písněmi, nářky a bědováním.
© 2017 ERF Medien