Nápověda

Slovo na cestu

Symbolické znázornění zajetí

1 Jindy mi Hospodin řekl:
2 "Ezechieli, žiješ uprostřed národa vzbouřenců. Ačkoliv mají oči i uši, nic nevidí ani neslyší, protože se mi postavili na odpor.
3 Proto si sbal své věci, jako kdybys měl odejít do vyhnanství, a za bílého dne se před jejich zraky přestěhuj z místa, kde pobýváš, na místo jiné. Snad jim navzdory jejich zatvrzelosti dojde, co to znamená.
4 Ve dne si všechny své věci připrav a sbal, a to tak, aby to všichni jasně viděli, a večer se opět před jejich očima vydej na cestu jako lidé, kteří odcházejí do vyhnanství.
5 Zatímco tě budou pozorovat, probourej stěnu a otvorem za sebou protáhni také všechny věci, které ti patří.
6 Potom si je před zraky shromážděných přehoď přes rameno a za soumraku je odnes. Zakryj si tvář tak, abys neviděl zemi, protože chci, aby ses stal výstrahou celému izraelskému národu."
7 Když Hospodin domluvil, vykonal jsem všechno, co mi poručil. Během dne jsem si sbalil své věci jako na cestu do vyhnanství a večer jsem se vlastníma rukama prohrabal zdí. Za soumraku jsem si na ramena naložil ranec se svými věcmi a před zraky Izraelců jsem je odnesl.
8 Ráno se mne Hospodin otázal:
9 "Ezechieli, cožpak se tě nikdo z těch izraelských vzbouřenců nezeptal, co tvé počínání znamená?
10-11 Vzkaž jim tedy mým jménem, že jsi naznačil osud, který postihne všechny Izraelce od panovníka Jeruzaléma až po posledního obyvatele, který žije v tomto městě. Na rovinu jim řekni, že to, cos udělal ty sám, je předobrazem údělu, který dolehne na všechny ostatní. Odejdou jako zajatci do vyhnanství.
12 Vládce města si za soumraku přehodí své věci přes rameno a vykrade se dírou ve zdi. Zahalí si tvář, aby se nemusel dívat na zemi, kterou musí opustit.
13 Já mu však nastražím past a chytím ho do svých sítí. Nechám ho odvést mezi obyvatele Babylónie, a přestože tam zemře, nikdy to místo vlastníma očima nespatří, neboť ho dám oslepit.
14 Veškeré jeho služebnictvo i vojsko pak nechám rozehnat nepřáteli po celé zemi.
15 Až je rozptýlím mezi národy do cizích zemí, pak konečně poznají, že jsem opravdový Bůh.
16 Část obyvatel však ochráním před všemi pohromami a ponechám je naživu, aby všem národům, mezi něž je rozeženu, vyprávěli, jak odporných zvrhlostí se dopouštěli. Tehdy pochopí, že já, Hospodin, jsem skutečný Bůh."
17 Dále mi Hospodin oznámil:
18 "Když se pustíš do jídla nebo se budeš chtít napít, roztřeseš se při tom strachem na celém těle.
19 Izraelcům pak vysvětlíš, že to děláš kvůli tomu, co jsem ti já, Panovník Hospodin, oznámil o osudu obyvatel Jeruzaléma a celého Izraele: Ať budou jíst nebo pít, budou se třást strachy a propadat zoufalství. Nepřátelé dokonale vyplení jejich zemi, neboť Izraelci ji naplnili bezprávím.
20 Z obydlených měst zůstanou jen liduprázdné rozvaliny a celá země bude nebývale zpustošena. Tehdy pochopí, že Hospodin je jediný pravý Bůh."

Varování pochybovačům

21 Potom Hospodin pokračoval:
22 "Slyšel jsem, Ezechieli, že se v Izraeli často říká: Čas plyne a předpovědi proroků se neplní.
23 Proto oznam Izraelcům, co o tom soudím já, Panovník Hospodin: Skoncuji s tímto rčením a nikdo ho v Izraeli již ani nevysloví. Blíží se doba, kdy se všechny předpovědi naplní.
24 Žádný z Izraelců již nevyřkne falešné proroctví nebo nepravdivou předpověď.
25 Promluvím totiž já sám, Hospodin, a co řeknu, to se bez odkladu naplní. Nastává čas, izraelští vzbouřenci, a vy se toho dožijete, kdy splním každé slovo, které jako Panovník Hospodin vyslovím."
26 Nakonec Hospodin dodal:
27 "Izraelci si namlouvají, že poselství, která jim předkládáš, se naplní až někdy v daleké budoucnosti.
28 Proto jim mým jménem vyřiď: Jsem Panovník Hospodin a prohlašuji, že žádné z mých slov se ani o chvíli neopozdí. Všechno se neodkladně splní přesně tak, jak sem o tom rozhodl." Odsouzení falešných proroků
© 2017 ERF Medien