Nápověda

Slovo na cestu

David znovu ušetřil Saulův život

1 Netrvalo však dlouho a krále Saula v Gibeji opět navštívili Zífejci a oznámili mu: "David se nyní skrývá na pahorku Chakíle naproti poušti Ješímónu."
2 Saul na nic nečekal, vybral tři tisíce nejlepších bojovníků z Izraele a vydal se do pouště Zífu hledat Davida.
3 Saul a jeho muži se utábořili u cesty podél pahorku Chakíly naproti poušti Ješímónu, zatímco David, kterému se mezitím doneslo, že Saul ho opět pronásleduje, se usadil v poušti.
4-5 Vyslal své zvědy, a když se přesvědčil, že Saul opravdu přitáhl, počkal, až nastane noc, a přikradl se k Saulovu ležení. Obhlédl situaci a zjistil, že Saul a jeho vojevůdce, Nérův syn Abnér, leží uprostřed tábora obklopeni ostatními vojáky.
6 Potom se David obrátil k Chetejci Achímelekovi a Serújinu synovi Abíšajovi (který měl bratra Jóaba) a zeptal se jich: "Kdo z vás se mnou sestoupí dolů do Saulova tábora?" "Já s tebou půjdu," odpověděl Abíšaj.
7 O chvíli později už David s Abíšajem vstoupili do nepřátelského tábora, kde uprostřed nalezli spícího Saula. Vedle Saulovy hlavy bylo do země zabodnuto jeho vlastní kopí. Abnér a ostatní vojáci spali okolo něho.
8 "Dnes ti Bůh vložil osud tvého nepřítele do tvých rukou," řekl Davidovi Abíšaj. "Dovol, abych ho jediným úderem kopí přibodl k zemi. Druhé rány už nebude třeba."
9 "Nikoliv," zarazil ho David. "Nezabíjej ho! Copak může někdo napadnout Bohem vyvoleného panovníka a zůstat přitom bez viny? Jako jsem si jist tím, že Hospodin žije, tak věřím, že Saula také jednou sám potrestá.
10 Buď se naplní jeho čas a Saul zemře, nebo vytáhne do války a zahyne v boji.
11 Kéž Hospodin nedopustí, abych se na něj opovážil vztáhnout ruku. Vždyť je to stále Bohem vyvolený vládce! Vezmeme pouze jeho kopí a džbánek na vodu, které leží u jeho hlavy, a odejdeme."
12 Jak David řekl, tak také udělal. Sebral Saulovo kopí a džbánek a oba nikým nezpozorováni ležení opustili. Zatímco byl totiž David s Abíšajem v táboře, seslal Hospodin na všechny Saulovy muže hluboký spánek, takže žádný z nich si ničeho nevšiml a ani se nikdo neprobudil.
13-14 David pak vystoupil na protější kopec a z bezpečné vzdálenosti zavolal směrem k Saulovu ležení na Nérova syna Abnéra: "Hej, Abnére, slyšíš mne? Odpověz!" Abnér to zaslechl a odpověděl: "Kdo jsi, že se opovažuješ svým křikem budit krále?"
15-16 Nato David Abnérovi odvětil: "Jsi udatný muž, kterému se v Izraeli jen tak někdo nevyrovná. Nemám pravdu? Proč jsi tedy lépe nestřežil svého pána a krále? Někdo ho dnes v noci přišel zabít a tys neudělal nic, abys tomu zabránil. Přísahám při Hospodinu, že ty i tvoji vojáci si zasloužíte smrt, neboť jste nehlídali svého Bohem vyvoleného pána. Jen se dobře podívej kolem sebe, zda najdeš královo kopí a džbánek na vodu, které ležely u jeho hlavy."
17 Saul, který to všechno poslouchal, poznal Davidův hlas a zeptal se: "Jsi to ty, můj synu Davide?" "Ano pane, jsem to já," odvětil David a dodal:
18 "Proč mne, můj pane, neustále pronásleduješ? Ublížil jsem ti snad nějak nebo se proti tobě něčím provinil?
19 Ale ať už je to jakkoliv, něco ti povím. Jestliže tě proti mně vyslal Hospodin, pak mu přinesu oběť k obnovení pokoje a budu prosit, aby ji ode mne přijal. Jestli tě však proti mně poštvali lidé, potom nechť je Hospodin prokleje, protože mě donutili opustit svou vlastní zemi a národ a žít mezi pohanskými božstvy.
20 Proč mám zemřít daleko od svého Boha? Proč mě, králi Izraele, neustále hledáš jako nějakou blechu a honíš po horách jako koroptev?"
21 Když to Saul slyšel, řekl Davidovi: "Provinil jsem se. Vrať se, můj synu, v pokoji domů a já ti slibuji, že ti nijak neublížím, neboť jsi mi dnes daroval život. Choval jsem se jako blázen a nadělal spoustu chyb."
22 David Saula vyslechl a odpověděl: "Stále mám u sebe tvé kopí, můj králi. Pošli někoho ze svých mužů, aby si je odnesl.
23 Hospodin každému odplácí za spravedlnost a věrnost. On sám mi tě dnes vydal do rukou, ale já jsem se tě přesto ani nedotkl, neboť jsi jeho vyvolený panovník.
24 Kéž si Hospodin váží mého života tak, jako jsem si já dnes vážil tvého, a vysvobodí mne ze všech strastí."
25 Když David domluvil, Saul dodal: "Kéž ti, můj synu Davide, Hospodin žehná. Věřím, že vykonáš významné věci a dosáhneš vítězství a slávy." Po těchto slovech David odešel vlastní cestou a Saul se vrátil domů.
© 2017 ERF Medien