Nápověda

Slovo na cestu

David ušetřil Saulův život

1-2 Jakmile Saul ukončil tažení proti Pelištejcům, oznámili mu, že David se skrývá v poušti Én-gedí.
3 Saul tedy z celého Izraele vybral tři tisíce bojovníků a vydal se hledat Davida a jeho muže do blízkosti Kozorožčích skal.
4 Když přišel až k místu, kde cesta míjela ohrady pro stáda, odskočil si Saul do blízké jeskyně, aby si ulevil. Byla to právě jeskyně, v jejíž zadní části se skrýval David a jeho muži.
5 Když zpozorovali, kdo přišel, pošeptali Davidovi: "Nastal den, o kterém ti Hospodin slíbil, že ti vydá tvého nepřítele do rukou, abys s ním naložil, jak uznáš za vhodné." David tedy neváhal, přikradl se k Saulovi a odřízl mu cíp jeho pláště.
6-7 Později však začal svého činu litovat a řekl svým mužům: "Udělal jsem chybu. Kéž Hospodin nedopustí, abych se opovážil vztáhnout ruku na Saula. Vždyť je to stále Boží vyvolený vládce!"
8 Těmito slovy David pokáral své muže a zakázal jim zkřivit Saulovi jediný vlásek. Saul tedy po chvíli opustil jeskyni a pokračoval v cestě.
9 David však vyšel z jeskyně za ním a zavolal na něj: "Králi, můj pane!" Když se Saul ohlédl, David před ním padl na kolena a poklonil se až k zemi. Potom na Saula zvolal:
10 "Proč dopřáváš sluchu lidem, kteří tvrdí, že ti usiluji o život?
11 Sám ses dnes mohl přesvědčit, že to není pravda. Před chvílí mi tě Hospodin vydal v jeskyni do rukou. Dokonce moji muži se mne snažili přimět, abych tě zabil. Já jsem tě však ušetřil, neboť jsem se zařekl, že na svého panovníka, jehož vyvolil Bůh, ruku nevztáhnu.
12 Jen pohlédni, můj pane, na cíp svého pláště, který držím v ruce. Odřízl jsem kus tvého šatu, ale tebe jsem nezabil. Věříš už, že nenesu žádnou vinu a že mé úmysly jsou čisté? Ničím jsem se proti tobě neprovinil, ty mne však pronásleduješ a chceš mne zabít.
13 Ať nás dva rozsoudí sám Hospodin. Bude-li tě chtít za nespravedlnost, které ses vůči mne dopustil, potrestat, je to jeho věc, ale já se tě ani nedotknu.
14 Jak praví staré přísloví: Zlo pochází od zlých, avšak já proti tobě svou ruku nepozvednu.
15 Vidíš už, králi Izraele, pošetilost svého pronásledování? Je to stejné, jako by ses honil za mrtvým psem nebo stíhal obyčejnou blechu!
16 Ať se našeho sporu ujme Hospodin a rozsoudí nás. Věřím, že mne obhájí a vysvobodí z tvé moci."
17 Když David domluvil, Saul se otázal: "Skutečně slyším hlas svého služebníka Davida?" a hlasitě se rozplakal.
18 "Jsi spravedlivější než já. Za zlo jsi mi odplatil dobrem.
19 To jsi jasně dokázal tím, jak jsi se dnes ke mně zachoval. Hospodin mne vydal tobě na milost a nemilost, ale tys mne přesto nezabil.
20 Nestává se, že když člověk narazí na svého nepřítele, nechá ho v klidu odejít. Kéž tě Hospodin bohatě odmění za laskavost, kterou jsi mi dnes prokázal.
21 Nyní jsem konečně pochopil, že ty jsi ten pravý král a vládce Izraele.
22 Teď mi ale před Hospodinem slib, že nevyhladíš mou rodinu ani mé potomstvo."
23 David tedy Saulovi dal své slovo a rozešli se. Saul se vrátil domů a David se svými muži odešel zpět do jeskyně.
© 2017 ERF Medien