Nápověda

Slovo na cestu

Obyvatelé Jeruzaléma

1 Všichni Izraelci byli podle své příslušnosti zařazeni do některého z rodokmenů zapsaných v kronice izraelských králů. Obyvatelé Judska však začali uctívat falešné bohy, a proto je Hospodin nechal odvléci do zajetí v Babylónu.
2 Mezi těmi, kdo se jako první vrátili do svých domovů, byli kněží, lévijci, chrámoví služebníci a někteří další Izraelci.
3 Byli to lidé z Judova, Benjamínova, Efrajimova a Manasesova rodu a usadili se v Jeruzalémě.
4-6 Šest set devadesát z těch, kdo se zabydleli v Jeruzalémě, pocházelo z Judova rodu. Všichni byli potomky tří Judových synů. Útaj byl synem Amíhuda, jehož předky byli Omrí, Imrí, Bání a Judův syn Peres. Asajáš vedl rodovou linii pocházející ze Šíla a Jeúel se svým rodem byli potomky Judova syna Zeracha.
7-9 Dalších devět set padesát šest z těch, kdo se vrátili do Jeruzaléma, patřilo do Benjamínova rodu. Jednotlivé rodové linie vedli: Mešulámův syn Salú (vnuk Hódavjáše a pravnuk Hasenuy), Jerochámův syn Jibnejáš, Uzího syn Éla (vnuk Mikrího) a Šefatjášův syn Mešulám (vnuk Reúela a pravnuk Jibnijáše).
10-11 Z kněží se vrátili: Jedajáš, Jójaríb, Jakín a také Azarjáš, jehož předky byli: Chilkijáš, Mešulám, Sádok, Merajót a Achítúb, který stál v čele Hospodinovy svatyně.
12 Dále to byli Adajáš (potomek Jerocháma, Pašchúra a Malkijáše) a Maesaj (jehož předky byli Adíel, Jachzéra, Mešulám, Mešilemít a Imer).
13 Společně s nimi se do Jeruzaléma vrátilo celkem tisíc sedm set šedesát statečných mužů zodpovědných za službu v Hospodinově chrámu.
14-16 V Jeruzalémě se usadili také tito lévijci: Chašúbův syn Šemajáš (vnuk Azríkama a pravnuk Chašabjáše z Merarího rodu), Bakbakar, Chereš a Gálal, dále Míkův syn Matanjáš (vnuk Zikrího a pravnuk Asafa), Šemajášův syn Obadjáš (vnuk Gálala a pravnuk Jedútúna) a Ásův syn Berekjáš (jehož dědečkem byl Elkána, který pobýval ve vesnicích okolo města Netóf.)
17-18 Dalšími, kdo se vrátili do Jeruzaléma, byli chrámoví strážci. Pod vedením Šalúma přišli strážci z tábora Lévijovců - Akúb, Talmón, Achíman a jejich příbuzní, kteří po návratu dlouhá léta sloužili u východní královské brány.
19 Kóreho syn Šalúm (vnuk Ebjásafa a pravnuk Kóracha) a ostatní jeho příbuzní z Kórachova rodu dostali za úkol střežit vchod do chrámu, stejně jako kdysi jejich předkové střežili Hospodinovu svatyni v táboře Izraelců. (
20 V té době byl velitelem stráží Eleazarův syn Pinchas, který se těšil Hospodinově přízni.)
21 Jedním ze strážců u vchodu do Hospodinovy svatyně byl také Mešelemjášův syn Zekarjáš.
22 Celkem vykonávalo službu stráží dvě stě dvanáct mužů, kteří byli zapsání do rodových seznamů v místě svého bydliště. Do této zodpovědné funkce kdysi povolal jejich předky sám král David a prorok Samuel.
23 Proto všichni vyjmenovaní muži i jejich potomci trvale střežili vchody do Hospodinova chrámu (který měl dříve podobu stanové svatyně).
24 Stráže stály na všech čtyřech světových stranách chrámu.
25 Vždy po určité době přicházeli ke strážným příbuzní z jejich vesnic a týden se s nimi dělili o povinnosti stráží.
26 Veliteli stráží byli čtyři lévijci, kteří nesli zodpovědnost za veškeré prostory chrámu a také za všechny chrámové poklady.
27 Noc co noc hlídkovali kolem Hospodinova chrámu a každé ráno odemykali jeho brány.
28 Někteří z nich se starali o předměty, které se používaly při chrámové bohoslužbě, a odpovídali také za jejich počet.
29 Jiní zase nesli zodpovědnost za ostatní chrámové vybavení a také měli na starost mouku, víno, olej, kadidlo a vonné koření.
30 Mícháním vonných směsí však byli pověřeni kněží.
31-32 Nejstarší syn Kórachovce Šalúma, lévijský kněz Matitjáš, byl pověřen službou u pánví a další kněží z Kehatova rodu zodpovídali za přípravu předkladných chlebů. Výměna starých chlebů za čerstvé probíhala pravidelně každou sobotu.
33 Jiní kněží z dalších lévijských rodů zodpovídali za chrámový zpěv. Bydleli v budovách přímo na nádvoří chrámu a neměli žádné jiné povinnosti, protože museli být v pohotovosti ve dne i v noci.
34 Všichni tito vyjmenovaní muži žili v Jeruzalémě a stáli v čele jednotlivých lévijských rodů, které jsou uvedeny v jejich rodokmenu.

Saulův rodokmen

35-38 V čele Gibeónu stál Jeíel. Měl ženu Maaku a zplodil s ní syny Abdóna (ten byl nejstarší), Súra, Kíše, Baala, Néra Nádaba, Gedóra, Achjóa, Zekarjáše a Miklóta, který se stal otcem Šimeama. Někteří z nich odešli z Gibeónu a usadili se nedaleko svých příbuzných v Jeruzalémě.
39 Nér pak zplodil Kíše a ten se stal otcem Saula. Saul měl tyto syny: Jónatana, Malkíšúu, Abínádaba a Eš-baala.
40 Jónatan se pak stal otcem Meríb-baala a Meríb-baal zplodil Míku.
41 Míkovi synové: Pitón, Melek, Tachréa a Achaz.
42-43 Achaz měl syna Jaeru, který přivedl na svět Alemeta, Azmáveta a Zimrího. V dalších generacích po Zimrím uvádí rodokmen tato jména: Mósa, Binea, Refajáš, Eleása a Ásel.
44 Ásel zplodil šest synů: Azríkama, Bokrúa, Jišmáela, Šearjáše, Obadjáše a Chánana.
© 2018 ERF Medien