Help

Slovo na cestu

1 (Davidova modlitebná píseň, pro sólového zpěváka s doprovodem harfy)
2 Vyslyš, ó Bože, modlitbu moji, prosby mé nepřeslechni.
3 Všimni si, prosím a odpověz mi, bezradný pláču, naříkám.
4 Bezbožný nepřítel nadává, tísní, vzteklé lži na mne vymýšlí.
5 Srdce mé tluče a přepadá mne strach, že smrt moje přichází.
6 Bojím se, chvěji, děsím se konce, hrůza mne zcela ochromí.
7 Kdybych tak létal jak holubice, uletěl bych a našel klid.
8 Daleko ulét´ bych ve svém strachu, v pustinách bych se ukrýval.
9 Uniknout větru, vichřici utéct, nalézt před nimi bezpečí.
10 Zkaz je, ó Pane, popleť jim jazyk, násilí, rozbroj rozseli.
11 Zlo už se plíží po hradbách města, spojencem jeho je náš hřích,
12 je mezi námi těžkostí mnoho, chytrosti, lsti a týrání.
13 Od nepřítele člověk zlo čeká, to se dá unést, přetrpět. Před nenávistí zvenku se umím ukrývat, té se ubráním.
14 Je to však přítel, kdo napadá mě, mým nepřítelem – kamarád.
15 Co jsme se spolu napovídali, s radostí šli jsme do chrámu.
16 Příteli klamný, nenaděješ se, smrt přijde, cesta do pekel. Pelechům zrady peklo je blízko, pácháš-li zlo, jsi skoro v něm.
17 Já volám k Bohu celou duší, Hospodin sám mne zachrání.
18 Večer i ráno, v poledne sténám, nevzdám to, až mne vyslyší.
19 Válka, ta skončí, pokoj se vrátí, ač je jich tolik proti mně.
20 Slyší mne Bůh a pokoří zlobu, je přece Králem na věky. Nevědí to a nechtějí uznat, že Bůh si úctu zaslouží.
21 Ten, který zradil, porušil smlouvu, přepadl mírné sousedy.
22 Řeč jako máslo měkounce krájí v srdci má ale tvrdý boj, jak olej hladká slova jsou jeho, potom jak meč tě probodnou.
23 Na Boha slož svou starost i bolest, on se o tebe postará, nedá ti padnout, jsi přece jeho, domov máš u něj na věky.
24 Do jámy zkázy srazí však všecky, kdo mají ruce samou krev, lest ta jim život najednou zkrátí. Pane, tys moje naděje!
© 2019 ERF Medien