Schließen
BibleServer is a donation based project by ERF Medien. 25 € will help us to secure next years funding.
Nápověda

Český ekumenický překlad

— Rozhodnutí velekněží

1  Když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům:
2  „Víte, že za dva dny budou Velikonoce, a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován.“
3  Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš,
4  a uradili se, že se Ježíše zmocní lstí a že ho zabijí.
5  Říkali: „Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nebouřil.“

— Pomazání v Betanii

6  Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného,
7  přišla za ním žena, která měla alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a vylila ji na jeho hlavu, jak seděl u stolu.
8  Když to viděli učedníci, hněvali se: „Nač taková ztráta?
9  Mohlo se to prodat za mnoho peněz a ty dát chudým!“
10  Ježíš to zpozoroval a řekl jim: „Proč trápíte tu ženu? Vykonala na mně dobrý skutek.
11  Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále.
12  Když vylila ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu.
13  Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona učinila.“

— Úmluva Jidáše a velekněží

14  Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím
15  a řekl: „Co mi dáte? Já vám ho zradím.“ Oni mu určili třicet stříbrných.
16  Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.

— Příprava velikonoční večeře

17  Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“
18  On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: „Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka.“
19  Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.

— Označení zrádce

20  Navečer usedl s Dvanácti ke stolu,
21  a když jedli, řekl jim: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí.“
22  Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad to nejsem já, Pane?“
23  On odpověděl: „Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí.
24  Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!“
25  Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: „Jsem to snad já, Mistře?“ Řekl mu: „Ty sám jsi to řekl.“

— Ustanovení večeře Páně

26  Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“
27  Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni.
28  Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.
29  Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce.“

— Rozhovor cestou do Getsemane

30  Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.
31  Tu jim Ježíš řekl: „Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: ‚Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.‘
32  Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje.“
33  Na to mu řekl Petr: „Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!“
34  Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“
35  Petr prohlásil: „I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě.“ Podobně mluvili všichni učedníci.

— Modlitba v Getsemane

36  Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: „Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil.“
37  Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost.
38  Tehdy jim řekl: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!“
39  Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“
40  Potom přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou?
41  Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé.“
42  Odešel podruhé a modlil se: „Otče můj, není-li možné, aby mne ten kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle.“
43  A když se vrátil, zastihl je opět spící; nemohli oči udržet.
44  Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy.
45  Potom přišel k učedníkům a řekl jim: „Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přiblížila se hodina, a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
46  Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.“

— Zatčení Ježíšovo

47  Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
48  Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: „Koho políbím, ten to je; toho zatkněte.“
49  A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: „Buď zdráv, Mistře,“ a políbil ho.
50  Ježíš mu odpověděl: „Příteli, konej svůj úkol!“ Tu přistoupili k Ježíšovi, vztáhli na něho ruce a zmocnili se ho.
51  Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
52  Ježíš mu řekl: „Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou.
53  Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů?
54  Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?“
55  V té hodině řekl Ježíš zástupům: „Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne.
56  Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co napsali proroci.“ A tu ho všichni učedníci opustili a utekli.

— Ježíš před radou

57  Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší.
58  Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec.
59  Velekněží a celá rada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti.
60  Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva
61  a vypovídali: „On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět.“
62  Tu velekněz vstal a řekl mu: „Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?“
63  Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: „Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!“
64  Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými.“
65  Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání.
66  Co o tom soudíte?“ Jejich výrok zněl: „Je hoden smrti.“
67  Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře
68  a říkali: „Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil!“

— Petrovo zapření

69  Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: „I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!“
70  Ale on přede všemi zapřel: „Nevím, co mluvíš.“
71  Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: „Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem.“
72  On znovu zapřel s přísahou: „Neznám toho člověka.“
73  Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: „Jistě i ty jsi z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!“
74  Tu se začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka.“ Vtom zakokrhal kohout;
75  tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: ‚Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.‘ Vyšel ven a hořce se rozplakal.
© 2018 ERF Medien