Nápověda

Český ekumenický překlad

— Tradice otců

1  Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.
2  Uviděli některé z jeho učedníků, jak jedí znesvěcujícíma, to jest neomytýma rukama. (
3  Farizeové totiž a všichni židé se drží tradice otců a nejedí, dokud si k zápěstí neomyjí ruce.
4  A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mis.)
5  Farizeové a zákoníci se ho zeptali: „Proč se tvoji učedníci neřídí podle tradice otců a jedí znesvěcujícíma rukama?“
6  Řekl jim: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: ‚Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;
7  marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘
8  Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice.“
9  A ještě řekl: „Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici!
10  Vždyť Mojžíš řekl: ‚Cti svého otce i svou matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘
11  Vy však učíte: Řekne-li někdo otci nebo matce: ‚To, čím jsem ti zavázán pomoci, je korbán (to jest dar Bohu),‘
12  již podle vás nemusí pro otce nebo matku nic udělat;
13  tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho.“

— Co člověka znesvěcuje

14  Když znovu svolal zástup, řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte:
15  Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje.
16  Kdo má uši k slyšení, slyš!“
17  Když opustil zástup a vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.
18  Řekl jim: „Tak i vy jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit,
19  poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?“ Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté.
20  A řekl: „Co vychází z člověka, to ho znesvěcuje.
21  Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy,
22  cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost.
23  Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka.“

— Víra syrofenické ženy

24  Vstal a odešel odtud do končin týrských. Vešel do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl. Nemohlo se to však utajit;
25  hned o něm uslyšela jedna žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k nohám;
26  a ta žena byla pohanka, rodem Syrofeničanka. Prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její dcery.
27  On jí řekl: „Nech napřed nasytit děti. Neboť se nesluší vzít chléb dětem a hodit jej psům.“
28  Odpověděla mu: „Ovšem, pane, jenže i psi se pod stolem živí z drobtů po dětech.“
29  Pravil jí: „Žes toto řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery.“
30  Když se vrátila domů, nalezla dítě ležící na lůžku a zlý duch byl pryč.

— Uzdravení hluchoněmého

31  Ježíš se vrátil z území Týru a šel přes Sidón k jezeru Galilejskému územím Dekapole.
32  Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku.
33  Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka,
34  vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: „Effatha,“ což znamená ‚otevři se!‘
35  I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně.
36  Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali. Čím více jim to však nařizoval, tím více to rozhlašovali.
37  Nadmíru se divili a říkali: „Dobře všecko učinil. I hluchým dává sluch a němým řeč.“
© 2017 ERF Medien