Schließen
BibleServer is a donation based project by ERF Medien. 25 € will help us to secure next years funding.
Nápověda

Český ekumenický překlad

— Uzdravení setníkova otroka

1  Když to všechno svým posluchačům pověděl, odešel do Kafarnaum.
2  Tam měl jeden setník otroka, na němž mu velmi záleželo; ten byl na smrt nemocen.
3  Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší a žádal ho, aby přišel a zachránil život jeho otroka.
4  Ti přišli k Ježíšovi a snažně ho prosili: „Je hoden, abys mu to udělal;
5  neboť miluje náš národ, i synagógu nám vystavěl.“
6  Ježíš šel s nimi. A když už byl nedaleko jeho domu, poslal k němu setník své přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se; vždyť nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu.
7  Proto jsem se ani neodvážil k tobě přijít. Ale dej rozkaz, a můj sluha bude zdráv.
8  Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému ‚jdi‘, tak jde; jinému ‚pojď sem‘, tak přijde; a svému otroku ‚udělej to‘, tak to udělá.“
9  Když to Ježíš uslyšel, podivil se, obrátil se k zástupu, který ho následoval, a řekl: „Pravím vám, že tak velikou víru jsem nenalezl ani v Izraeli.“
10  Když se poslové navrátili do setníkova domu, nalezli toho otroka zdravého.

— Vzkříšení syna naimské vdovy

11  Hned nato odešel do města, které se nazývalo Naim. S ním šli jeho učedníci a veliký zástup lidí.
12  Když se blížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého; byl to jediný syn své matky a ta byla vdova. Velký zástup z města ji doprovázel.
13  Když ji Pán uviděl, bylo mu jí líto a řekl jí: „Neplač!“
14  Přistoupil k márám a dotkl se jich; ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: „Chlapče, pravím ti, vstaň!“
15  Mrtvý se posadil a začal mluvit; Ježíš ho vrátil jeho matce.
16  Všech se zmocnila bázeň, oslavovali Boha a říkali: „Veliký prorok povstal mezi námi“ a “Bůh navštívil svůj lid.“
17  A tato zvěst se o něm rozšířila po celém Judsku a po všem okolí.

— O Janu Křtiteli

18  O tom všem se dověděl Jan od svých učedníků. Zavolal si dva z nich
19  a poslal je k Ježíšovis otázkou: „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“
20  Ti muži k němu přišli a řekli: „Poslal nás Jan Křtitel a ptá se: Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“
21  A v tu hodinu uzdravil Ježíš mnoho lidí z nemocí, utrpení a z moci zlých duchů a mnohým slepým daroval zrak.
22  Odpověděl jim: „Jděte, zvěstujte Janovi, co jste viděli a slyšeli: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
23  A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“
24  Když Janovi poslové odešli, začal Ježíš o něm mluvit k zástupům: „Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr?
25  Nebo co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ti, kdo mají skvělý šat a žijí v přepychu, jsou v královských palácích.
26  Nebo co jste vyšli zhlédnout? Proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka.
27  To je ten, o němž je psáno: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.‘
28  Pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší než Jan; avšak i ten nejmenší v království Božím jest větší nežli on.
29  A všechen lid, který ho slyšel, i celníci dali Bohu za pravdu tím, že přijali Janův křest.
30  Ale farizeové a zákoníci zavrhli úmysl, který Bůh s nimi měl, když se nedali pokřtít od Jana.
31  Čemu tedy připodobním lidi tohoto pokolení? Komu se podobají?
32  Jsou jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na sebe: ‚Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste neplakali.‘
33  Přišel Jan Křtitel, nejedl chléb a nepil víno – a říkáte: ‚Je posedlý.‘
34  Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkáte: ‚Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!‘
35  Ale moudrost je ospravedlněna u všech svých dětí.“

— Ježíš a hříšnice v domě farizeově

36  Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a posadil se ke stolu.
37  V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje,
38  s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem.
39  Když to spatřil farizeus, který ho pozval, řekl si v duchu: „Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice.“
40  Ježíš mu na to řekl: „Šimone, chci ti něco povědět.“ On řekl: „Pověz, Mistře!“ –
41  “Jeden věřitel měl dva dlužníky. První byl dlužen pět set denárů, druhý padesát.
42  Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma. Který z nich ho bude mít raději?“
43  Šimon mu odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému odpustil víc.“ Řekl mu: „Správně jsi usoudil!“
44  Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: „Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy.
45  Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy.
46  Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy.
47  Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje.“
48  Řekl jí: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“
49  Ti, kteří s ním byli u stolu, začali si říkat: „Kdo to jen je, že dokonce odpouští hříchy?“
50  A řekl ženě: „Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!“
© 2018 ERF Medien