Nápověda

Český ekumenický překlad

Přechod mořem a potrestání nekajících

1 Avšak na svévolnících spočíval hněv bez milosti až do konce, neboť Bůh předvídal i jejich budoucí činy,
2 jak totiž, až jim sami dovolí odejít a pošlou je urychleně pryč, zase změní své smýšlení a budou je pronásledovat.
3 Ještě když se zabývali smutečními obřady a naříkali u hrobů nebožtíků, pojali jiný pošetilý záměr a ty, které s naléhavými prosbami propustili, nyní pronásledovali jako uprchlíky.
4 To nezbytí je plným právem hnalo do této krajnosti a přimělo k tomu, že zapomněli, co se stalo, aby jejich utrpení ještě zvýšil trest, kterého jim bylo třeba.
5 Zatímco tvůj lid podstoupil podivuhodnou cestu, oni našli neobvyklou smrt.
6 Celé stvoření bylo ve své podstatě znovu přetvořeno, tak aby sloužilo tvým rozkazům a aby tví služebníci byli zachováni bez úhony.
7 Objevil se mrak a zastínil tábor, suchá země se vynořila, kde dříve byla voda. Ukázala se volná cesta z Rudého moře a zelenající se rovina na místě dravého proudu.
8 Všechen lid tudy prošel chráněn tvou rukou a zíral s úžasem na ten div.
9 Jako koně se popásali a jako jehňata poskakovali; přitom chválili tebe, Hospodine, svého zachránce.
10 Měli ještě v paměti, jak země za jejich pobytu v cizině místo aby plodila zvířata, vydala komáry, a řeka místo ryb vychrlila množství žab.
11 Později spatřili nový druh ptáků, když puzeni žádostí zatoužili po pochoutkách,
12 neboť k jejímu uspokojení přilétaly pro ně křepelky od moře.
13 Na hříšníky však přišly tresty, ne bez předchozích výstrah mohutného hromobití a blesků. Právem trpěli za své zlé skutky, protože chovali zlovolnou nenávist k cizincům.
14 V Sodomě nepřijali neznámé hosty, kteří k nim přišli, v Egyptě z hostů, svých dobrodinců, udělali otroky.
15 A nejen to – na soudu jim to bude připočteno –, sodomští přijali cizince nepřátelsky hned od počátku,
16 kdežto Egypťané je přijali s poctami, dali jim podíl na svých právech, a potom je sužovali těžkými robotami.
17 Byli také raněni slepotou jako sodomští u dveří spravedlivého Lota. Obklopen hlubokou temnotou hledal každý z nich cestu ke svým dveřím.
18 Neboť samy živly se proměňují jako na strunném nástroji mění tóny nápěvu své jméno, ačkoli uchovávají vždycky svůj zvuk. To je dobře patrno z pozorování toho, co se událo.
19 Pozemští živočichové se měnili ve vodní, a ti, kteří plavali, přestěhovali se z vody na souš.
20 Oheň měl ve vodě ještě větší sílu a voda zapomněla, že má schopnost hasit.
21 Naopak plameny nesžehly těla křehkých živočichů, když se ocitla v ohni, ani nerozpustily snadno tající nebeský pokrm podobný jíní.

Závěrečný chvalozpěv

22 Ve všem tom, Hospodine, jsi zvelebil a oslavil svůj lid, nepohrdl jsi jím, byls při něm vždycky a všude.
© 2018 ERF Medien