Nápověda

Český ekumenický překlad

Rány egyptské a ochrana Izraelců

1 Proto byli zaslouženě potrestáni podobnými stvůrami i potrápeni množstvím odporné havěti.
2 Svému lidu jsi namísto takového trestu prokázal dobrodiní. Podle jejich žádosti jsi jim připravil neobvyklou pochoutku – pokrm z křepelek.
3 Kdežto pokrmu žádostiví Egypťané pozbyli i potřebné chuti k jídlu pro ošklivost zvířat, která na ně Bůh poslal. Ale tvoji věrní, kteří jen krátce trpěli nouzi, měli účast na neobvyklé pochoutce.
4 Na tamty, jako utiskovatele, musela přijít neodvratná nouze, ale těmto se mělo ukázat, jak jsou jejich nepřátelé sužováni.
5 I když na ně dolehla hrozná zuřivost šelem a oni hynuli uštknutím plazících se hadů, tvůj hněv netrval až do konce.
6 Pro výstrahu byli jen trochu postrašeni; vždyť dostali znamení záchrany, jež jim připomínalo příkazy tvého zákona.
7 Kdo se obrátil k tomu znamení, nebyl zachráněn tím, co viděl, ale tebou, zachráncem všech.
8 A tím jsi přesvědčil naše nepřátele, že ty jsi ten, kdo vysvobozuje z každého zla.
9 Egypťané mřeli po bodnutí kobylek a much, a nebyl nalezen lék na záchranu jejich života, protože si zasloužili, aby se na ně snesl takový trest.
10 Tvé syny však neudolaly ani zuby draků chrlících jed, neboť tvé milosrdenství jim vyšlo vstříc a uzdravilo je.
11 Byli uštknuti, aby pamatovali na tvé výroky, a zase rychle zachráněni, aby neupadli do hlubin zapomenutí a nebyli vyloučeni z tvých dobrodiní.
12 Neuzdravily je léčivé byliny ani obklad, ale tvé slovo, Hospodine, které všechno hojí.
13 Ty máš moc nad životem i smrtí, přivádíš do bran podsvětí i vyvádíš z nich.
14 Člověk může svou špatností zabít, ale nemůže přivést zpět ducha, který odešel, ani osvobodit duši ze zajetí smrti.
15 Nelze uniknout tvé ruce.
16 Svévolníci, kteří tě odmítali znát, byli ztrestáni tvou silnou paží; sužovaly je nevídané lijáky a krupobití, pronásledovaly je neúprosné bouře a oheň je pohlcoval.
17 A to nejpodivnější: Ve vodě, která vše hasí, síla ohně tím více rostla. Řád světa totiž je obhájcem spravedlivých.
18 Neboť někdy plamen polevil, takže nespálil zvířata seslaná na svévolníky, aby na vlastní oči poznali, že je pronásleduje Boží soud.
19 Jindy zas plane oheň pod vodou silněji než ve výhni, aby zničil, co se zrodilo z nespravedlivé země.

Chléb z nebe

20 Svůj lid jsi naopak nasytil pokrmem andělů; aniž se museli namáhat, poskytovals jim hotový chléb z nebe, přinášející plné uspokojení a vyhovující každé chuti.
21 To, cos jim daroval, ukázalo tvůj láskyplný vztah k tvým dětem, splňovalo přání toho, kdo to přijímal, a měnilo se podle jeho libosti.
22 Pokrm podobný sněhu a ledu odolal ohni a neroztál, aby poznali, že plody nepřátel ničil oheň planoucí v krupobití a šlehající v lijavcích;
23 oheň však zapomněl na vlastní sílu, aby se spravedliví mohli nasytit.
24 Neboť stvoření poddané tobě, svému Tvůrci, stupňuje sílu, aby trestalo nespravedlivé, a zmírňuje ji, aby činilo dobrodiní těm, kteří ti důvěřují.
25 Proto se tehdy měnilo ve všem a sloužilo tvé štědrosti, která všechno živí podle potřeby prosících,
26 aby se tví synové, které sis, Hospodine, zamiloval, poučili, že člověka neživí jen různé druhy plodů, nýbrž že tvé slovo zachovává ty, kdo v tebe věří.
27 Vždyť to, co nebylo zničeno ohněm, hned roztálo, zahřáto prvními slunečními paprsky,
28 aby vešlo ve známost, že je ti třeba děkovat dřív, než vyjde slunce, a s ranním úsvitem přicházet k tobě s modlitbou.
29 Neboť naděje nevděčného roztaje jako zimní jinovatka a odteče jako neužitečná voda.
© 2018 ERF Medien