Nápověda

Český ekumenický překlad

— Úděl utiskovaných

1  Znovu jsem pohleděl na všechen útisk, který se pod sluncem děje. Hle, slzy utiskovaných, a oni jsou bez utěšitele, jejich utiskovatelé mají v rukou moc, a oni jsou bez utěšitele.
2  Vychvaloval jsem mrtvé, kteří dávno zemřeli, více nežli živé, kteří ještě žijí.
3  Ale nad oboje líp je na tom ten, kdo ještě není a nevidí zlo, které se pod sluncem děje.

— Práce

4  Viděl jsem též všechno pachtění i vše, co prospěšného se koná, a jak přitom jeden na druhého žárlí. Také to je pomíjivost a honba za větrem.
5  Hlupák skládá ruce v klín a užírá se.
6  Lepší na dlaň odpočinku než hrstě plné pachtění a honby za větrem.

— Samota

7  A znovu jsem pohleděl, jak všechno pod sluncem je pomíjivé.
8  Někdo je sám a nikoho nemá, ani syna ani bratra, a všechno jeho pachtění nebere konce, jeho oko se bohatství nenasytí. „Pro koho se pachtím a sám se připravuji o pohodlí?“ Také to je pomíjivost a úmorná lopota.
9  Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění.
10  Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.
11  Také leží-li dva pospolu, je jim teplo; jak se má však zahřát jeden?
12  Přepadnou-li jednoho, postaví se proti nim oba. A nit trojitá se teprv nepřetrhne!

— Vláda a moudrost

13  Lepší nuzný moudrý chlapec než starý král, ale hloupý, který nedovede přijmout poučení.
14  Vyšel z vězení a stal se králem, narodil se jako chuďas a došel království.
15  Shledal jsem, že všichni živí, ti, kdo chodí pod sluncem, byli při tom druhém, při chlapci, jenž nastoupil po něm.
16  Nesčetný byl všechen lid, jemuž byl v čele, ale radovat se z něho nebude už příští pokolení. Věru i to je pomíjivost a honba za větrem.

— Ve svatyni

17  Dej si pozor na každý krok, když jdeš do Božího domu. Pohotovější buď k slyšení než k přinášení obětí jak hlupáci; ti ani nevědí, že činí něco zlého.
© 2017 ERF Medien