Nápověda

Český ekumenický překlad

1  Na duchu jsem zlomen, mé dny dohasly, jen hrob mi zbývá.
2  Co posměšků zakouším, stále mě napadají, oka nezamhouřím.
3  Slož u sebe za mě záruku, kdo jiný by se zaručil rukoudáním?
4  Jejich srdce prozíravosti jsi zbavil, a proto je nevyvýšíš.
5  Přátelům se pochlebuje, vlastním synům vypovídá zrak.

— Lidem k posměchu

6  Učinil mě pořekadlem lidu, tím, na nějž se plivá.
7  Můj zrak pohasl hořem, všechny mé údy jsou už jen stín.
8  Poctiví nad tím žasnou, nevinný je pobouřen rouhačem.
9  Spravedlivý se však přidrží své cesty, kdo má čisté ruce, bude ještě odvážnější.
10  Vy všichni, obraťte se a pak přijďte, moudrého však mezi vámi nenacházím.
11  Mé dny pomíjejí, moje záměry se hatí, přání mého srdce ztroskotala.
12  Noc vydávají za den, mluví o světle, kde temnota je blízko.
13  I kdybych měl naději, podsvětí bude mým domem, lože si ustelu ve tmách.
14  Jámě řeknu: ‚Tys můj otec,‘ červům: ‚Matko má, má sestro.‘
15  Kde mám jakou naději a splnění mé naděje kdo spatří?
16  Závory podsvětí zapadnou, až se spolu do prachu uložíme.“
© 2019 ERF Medien