Nápověda

Český ekumenický překlad

— V ohnivé peci - Jinochy, kteří odmítli klanět se zlaté modle, dá Nebúkadnesar uvrhnout do ohnivé pece, ale Bůh je zachrání.

1  Král Nebúkadnesar dal zhotovit zlatou sochu, jejíž výška byla šedesát loket a šířka šest loket. Postavil ji na pláni Dúra v babylónské krajině.
2  Král Nebúkadnesar poslal pro satrapy, zemské správce a místodržitele, poradce, správce pokladu, soudce, vysoké úředníky a všechny zmocněnce nad krajinami, aby přišli k posvěcení sochy, kterou král Nebúkadnesar postavil.
3  Tehdy se shromáždili satrapové, zemští správcové a místodržitelé, poradci, správcové pokladu, soudcové, vysocí úředníci a všichni zmocněnci nad krajinami k posvěcení sochy, kterou král Nebúkadnesar postavil. Stáli proti soše, kterou postavil Nebúkadnesar.
4  Hlasatel mocně volal: „Poroučí se vám, lidé různých národností a jazyků:
5  Jakmile uslyšíte hlas rohu, flétny, citery, harfy, loutny, dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnete a pokloníte se před zlatou sochou, kterou postavil král Nebúkadnesar.
6  Kdo nepadne a nepokloní se, bude v tu hodinu vhozen do rozpálené ohnivé pece.“
7  Proto v určenou dobu, jakmile všichni lidé uslyšeli hlas rohu, flétny, citery, harfy, loutny a rozmanitých strunných nástrojů, všichni lidé různých národností a jazyků padli a klaněli se před zlatou sochou, kterou král Nebúkadnesar postavil.
8  V té době přišli muži hvězdopravci a udali Judejce.
9  Hlásili králi Nebúkadnesarovi: „Králi, navěky buď živ!
10  Ty jsi, králi, vydal rozkaz, aby každý člověk, až uslyší hlas rohu, flétny, citery, harfy, loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, padl a poklonil se před zlatou sochou.
11  Kdo nepadne a nepokloní se, má být vhozen do rozpálené ohnivé pece.
12  Jsou zde muži Judejci, které jsi pověřil správou babylónské krajiny, Šadrak, Méšak a Abed-nego. Tito muži nedbají, králi, na tvůj rozkaz, tvé bohy neuctívají a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se neklanějí.“
13  Tehdy Nebúkadnesar, rozlícen a rozhořčen, rozkázal přivést Šadraka, Méšaka a Abed-nega. Tito muži byli hned přivedeni před krále.
14  Nebúkadnesar se jich otázal: „Je to tak, Šadraku, Méšaku a Abed-nego, že mé bohy neuctíváte a před zlatou sochou, kterou jsem postavil, jste se nepoklonili?
15  Nuže, jste ochotni v čase, kdy uslyšíte hlas rohu, flétny, citery, harfy, loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnout a poklonit se před sochou, kterou jsem udělal? Jestliže se nepokloníte, v tu hodinu budete vhozeni do rozpálené ohnivé pece. A kdo je ten Bůh, který by vás vysvobodil z mých rukou!“
16  Šadrak, Méšak a Abed-nego odpověděli králi: „Nebúkadnesare, nám není třeba dávat ti odpověď.
17  Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpálené ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobodí nás.
18  Ale i kdyby ne, věz, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme.“
19  Tu se Nebúkadnesar velice rozlítil a výraz jeho tváře se vůči Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi změnil. Rozkázal vytopit pec sedmkrát víc, než se obvykle vytápěla.
20  Mužům, statečným bohatýrům, kteří byli v jeho vojsku, rozkázal Šadraka, Méšaka a Abed-nega svázat a vhodit je do rozpálené ohnivé pece.
21  Ti muži byli hned svázáni ve svých pláštích a suknicích i s čepicemi a celým oblečením a vhozeni do rozpálené ohnivé pece.
22  Protože královo slovo bylo přísné a pec byla nadmíru vytopena, ony muže, kteří Šadraka, Méšaka a Abed-nega vynesli, usmrtil plamen ohně.
23  A ti tři muži, Šadrak, Méšak a Abed-nego, padli svázaní do rozpálené ohnivé pece.
24  Tu král Nebúkadnesar užasl a chvatně vstal. Otázal se královské rady: „Což jsme nevhodili do ohně tři svázané muže?“ Odpověděli králi: „Jistěže, králi.“
25  Král zvolal: „Hle, vidím čtyři muže, jsou rozvázaní a procházejí se uprostřed ohně bez jakékoli úhony. Ten čtvrtý se svým vzhledem podobá božímu synu.“
26  I přistoupil Nebúkadnesar k otvoru rozpálené ohnivé pece a zvolal: „Šadraku, Méšaku a Abed-nego, služebníci Boha nejvyššího, vyjděte a pojďte sem!“ Šadrak, Méšak a Abed-nego vyšli z ohně.
27  Satrapové, zemští správci a místodržitelé a královská rada se shromáždili, aby viděli ty muže, nad jejichž těly neměl oheň moc; ani vlas jejich hlavy nebyl sežehnut, jejich pláště nedoznaly změny, ani nebyly cítit ohněm.
28  Nebúkadnesar zvolal: „Požehnán buď Bůh Šadrakův, Méšakův a Abed-negův, který poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří na něj spoléhali. Přestoupili královo slovo a vydali svá těla, aby nemuseli vzdát poctu a klanět se nějakému jinému bohu než Bohu svému.
29  Vydávám rozkaz: Kdokoli z lidí kterékoli národnosti a jazyka by řekl něco proti Bohu Šadrakovu, Méšakovu a Abed-negovu, ať je rozsekán na kusy a jeho dům ať je učiněn hnojištěm, neboť není jiného Boha, který by mohl vyprostit jako tento Bůh.“
30  A král zařídil, aby se Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi v babylónské krajině dobře dařilo.

— Zapuzený a znovu nastolený král - Pyšnému Nebúkadnesarovi oznámí Bůh snem jeho pád. Až se král před Bohem pokoří, bude znovu uveden v úřad.

31  Král Nebúkadnesar všem lidem různých národností a jazyků, kteří bydlí na celé zemi: „Rozhojněn buď váš pokoj!
32  Zalíbilo se mi sdělit vám, jaká znamení a jaké divy učinil na mně Bůh nejvyšší.
33 Jak veliká jsou jeho znamení, jak mocné jsou jeho divy! Jeho království je království věčné, jeho vladařská moc po všechna pokolení. [ZAČÁTEK DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU]TŘI MUŽI V ROZPÁLENÉ PECI - Azarjášova modlitba - Procházeli se mezi plameny, velebili Boha a dobrořečili Hospodinu. Pak se Azarjáš zastavil, otevřel svá ústa a uprostřed ohně se takto modlil: „Požehnaný a chvályhodný jsi, Hospodine, Bože našich otců,tvé jméno ať je oslaveno navěky. Jsi spravedlivý ve všem, co jsi nám učinil,všechna tvá díla jsou pravdivá, tvé cesty jsou správné,všechny tvé soudy jsou pravda. Pravdivá rozhodnutí jsi učinil ve všem, co jsi uvedl na nása na svaté město, na město našich otců, Jeruzalém,neboť podle pravdy a soudu jsi uvedl toto všechno pro naše hříchy. Hřešili jsme, svévolně se odvrátili od tebe;prohřešili jsme se ve všem, neposlouchali tvá přikázání, nedbali jsme a nedělali, co jsi nám uložil pro naše dobro. Vše, co jsi na nás uvedl a co jsi nám udělal,podle pravdivého soudu jsi učinil. Vydal jsi nás do rukou svévolných nepřátel, hanebných odpadlíků,nespravedlivému králi, nejhoršímu na celé zemi. Nesmíme nyní otevřít ústa:hanba a opovržení postihly tvé služebníky, ty, kdo tě uctívají. Nezříkej se nás úplně pro své jméno, neruš svou smlouvu. Nevzdaluj své milosrdenství od náspro Abrahama, kterého jsi miloval,pro Izáka, svého služebníka, a Izraele, svého svatého. Jim jsi slavnostně slíbil,že rozmnožíš jejich potomstvo jako hvězdy na nebia jako písek na mořském břehu. Panovníku, jsme nepatrní mezi všemi pronárody,pro své hříchy jsme dnes poníženi na celé zemi. V tomto čase nemáme ani vladaře ani proroka ani vůdce,nemáme celopaly ani zápalné oběti ani obětní dary ani kadidlo,nemáme místo, kam bychom ti přinesli oběť prvotina kde bychom nalezli milosrdenství. Kéž bys nás přijal pro sklíčenost mysli a pokoru ducha,jako bychom přišli s celopaly beranů a býků,jako s deseti tisíci tučných beránků. Taková ať je dnes naše zápalná oběť před tebou,dokonalými učiň, kteří tě následují,aby nebyli zahanbeni ti, kdo v tebe doufají. Nyní tě chceme celým srdcem a s bázní následovata hledat tvou tvář. Nenechávej nás v hanbě, ale nalož s námi podle své shovívavostia podle množství svého milosrdenství. Vysvoboď nás podle své podivuhodné mocia oslav své jméno, Hospodine! Ať se zastydí všichni, kdo působili tvým služebníkům zlo,ať jsou zahanbeni, bez veškeré moci a vlády,ať je zničena jejich síla, ať poznají, že ty jediný, Hospodine, jsi Bůh,hodný slávy po celém světě.“ Smrt Kaldejců - Služebníci královi, kteří je uvrhli dovnitř, nepřestali rozpalovat pec naftou, koudelí, smůlou a roštím, takže plameny šlehaly nad pec do výše čtyřiceti devíti loktů. A jak vyrazily, sežehly ty z Kaldejců, kteří byli blízko pece. S těmi však, kteří byli s Azarjášem, sestoupil do pece anděl Hospodinův, vypudil plameny ohně z pece a způsobil, že uvnitř pece jako by vanul ranní vánek. Oheň se jich vůbec nedotkl, neublížil jim, ani jim nebyl na obtíž. Píseň tří mužů - Tehdy ti tři v peci jako jedněmi ústy velebili Boha, oslavovali jej a dobrořečili mu slovy: „Požehnaný jsi, Hospodine, Bože našich otců,chvályhodný a vyvýšený navěky,a požehnané svaté jméno tvé slávy,nade vše chvályhodné a nade vše vyvýšené navěky. Požehnaný jsi v chrámu své svaté slávy,nade vše velebený a přeslavný navěky. Požehnaný jsi, který trůníš nad cheruby a shlížíš na propasti,chvályhodný a nade vše vyvýšený navěky. Požehnaný jsi na svém královském trůně,nade vše velebený a nade vše vyvýšený navěky. Požehnaný jsi na nebeské klenbě,velebený a oslavený navěky!“ Stvoření je vyzváno ke chvále - „Dobrořečte Hospodinu, všechna jeho díla,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, nebesa,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, všechny vody nad oblohou,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, všechny mocnosti,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, slunce a měsíci,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, nebeské hvězdy,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, všechen dešti a roso,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, všechny větry,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, ohni a žáre,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, chladno i teplo,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, krůpěje rosy i sněhové vločky,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, noci a dni,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, světlo a temnoto,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, lede a mraze,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, ledovce a sněhy,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, blesky a mračna,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořeč Hospodinu, země,veleb a vyvyšuj ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, hory a pahorky,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořeč Hospodinu, vše, co roste na zemi,veleb a vyvyšuj ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, moře a řeky,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, prameny vod,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, netvoři a vše, co se hýbe ve vodách,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořeč Hospodinu, všechno nebeské ptactvo,veleb a vyvyšuj ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, všechna zvířata divoká i krotká,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, synové lidští,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořeč Hospodinu, Izraeli,veleb a vyvyšuj ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, jeho kněží,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, jeho služebníci,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, duchové a duše spravedlivých,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, věrní a pokorní srdcem,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, Chananjáši, Azarjáši, Míšaeli,velebte a vyvyšujte ho navěky.On nás vysvobodil z podsvětí a zachránil nás z moci smrti,vychvátil nás z vnitřku pece, ze šlehajících plamenů,vychvátil nás zprostředka ohně! Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý,jeho milosrdenství je věčné. Dobrořečte Hospodinu, Bohu bohů, všichni, kteří se ho bojíte,velebte a chválu vzdejte, protože jeho milosrdenství je věčné.“[KONEC DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU]
© 2018 ERF Medien