Schließen
BibleServer is a donation based project by ERF Medien. 25 € will help us to secure next years funding.
Nápověda

Český ekumenický překlad

— Jákobova závěť - Prorockými slovy se Jákob loučí se svými syny, dává jim příkaz o svém pohřbu a umírá.

1  I povolal Jákob své syny a řekl: „Sejděte se, oznámím vám, co v budoucnu vás potká.
2  Shromážděte se a slyšte, synové Jákobovi, slyšte Izraele, svého otce.
3  Rúbene, tys můj prvorozený, síla má a prvotina mého mužství; povzneseností a mocí překypuješ.
4  Přetekls jak vody; nebudeš však první, protože jsi vstoupil na otcovo lože. Tehdy znesvětils je. Na mé lůžko vstoupil!
5  Šimeón a Lévi, bratři, jejich zbraně – nástroj násilí.
6  V jejich kruh ať nevstupuje moje duše, s jejich spolkem zajedno ať není moje sláva, neboť v hněvu povraždili muže, ve svém rozvášnění ochromili býky.
7  Buď proklet jejich hněv, že byl tak prudký, jejich prchlivost, že byla tak krutá. Rozdělím je v Jákobovi, rozptýlím je v Izraeli.
8  Tobě, Judo, tobě vzdají čest tví bratři. Na šíji nepřátel dopadne tvá ruka; synové tvého otce se ti budou klanět.
9  Mládě lví je Juda. S úlovkem, můj synu, vystoupil jsi vzhůru. Stočil se a odpočíval jako lev, jak lvice. Kdo ho donutí, aby povstal?
10  Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení.
11  Své oslátko si přiváže k vinné révě, mládě své oslice k révoví. Oděv svůj vypere ve víně, háv knížecí v krvi hroznů.
12  Oči bude mít tmavší než víno, zuby bělejší než mléko.
13  Zabulón se rozloží až k břehům moře, tam, kde lodě kotví, dosáhne až k Sidónu svým bokem.
14  Isachar, to kostnatý je osel. Mezi dvěma ohradami odpočívá.
15  Uviděl, jak dobré odpočinutí mít bude a že rozkošná je země; sehnul hřbet a břemena nosil, podrobil se otrockým pracím.
16  Dan, ten povede pře svého lidu jako jeden z kmenů Izraele.
17  Hadem na cestě buď Dan, buď na stezce růžkatou zmijí, jež do paty uštkne koně, že se jeho jezdec skácí nazpět. –
18  Ve tvou spásu naději jsem složil, Hospodine!
19  Na Gáda se vrhne horda, on však hordě té do týla vpadne.
20  Ašerův chléb bude tučnost sama, lahůdky i králům bude skýtat.
21  Neftalí, laň vypuštěná, promlouvá úchvatnými slovy.
22  Josef, toť mladý plodonosný štěp, plodonosný štěp nad pramenem, přes zeď pnou se jeho ratolesti.
23  Hořkostí ho naplnili, ohrožovali ho, střelci úklady mu nastrojili.
24  Jeho luk si zachová svou pružnost, jeho paže svoji svěžest. Z rukou Přesilného Jákobova vzejde pastýř, kámen Izraele,
25  z rukou Boha tvého otce. Kéž pomáhá tobě, kéž ti Všemohoucí žehná shora hojným požehnáním nebes, hojným požehnáním tůně propastné, jež odpočívá dole, hojným požehnáním prsů, požehnáním lůna.
26  Požehnání tvého otce překonají požehnání horstev věčných, pahorků dávnověkých dary vytoužené. Ať přijdou na hlavu Josefovu, na temeno zasvěcence mezi bratry.
27  Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist.“
28  To jsou všechny izraelské kmeny, celkem dvanáct, a toto k nim mluvil jejich otec, když jim žehnal. Každému požehnal zvláštním požehnáním.
29  Také jim přikázal: „Až budu připojen ke svému lidu, pochovejte mě k mým otcům do jeskyně, která je na poli Chetejce Efróna,
30  do jeskyně na poli v Makpele, naproti Mamre v kenaanské zemi; to pole koupil Abraham od Chetejce Efróna, aby měl vlastní hrob.
31  Tam pochovali Abrahama a jeho ženu Sáru, tam pochovali Izáka a jeho ženu Rebeku, a tam jsem pochoval Leu.
32  To pole bylo i s jeskyní získáno od Chetejců.“
33  Když Jákob dokončil příkazy svým synům, uložil se opět na lože a zesnul. Tak byl připojen k svému lidu.
© 2018 ERF Medien