Nápověda

Český ekumenický překlad

— Dům Hospodinův a dům Davidův - Prorok Nátan králi ohlašuje, že teprve jeho syn vystaví chrám. Davidovu rodu zaslibuje trvalé kralování.

1  Když David už sídlil ve svém domě, řekl proroku Nátanovi: „Hle, já sídlím v domě cedrovém a schrána Hospodinovy smlouvy je pod stanovými houněmi.“
2  Nátan Davidovi odvětil: „Udělej vše, co máš na srdci, neboť Bůh je s tebou.“
3  Ale té noci se stalo Boží slovo k Nátanovi:
4  „Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin: Ty mi nebudeš budovat dům, v němž bych sídlil.
5  Nesídlil jsem v domě od toho dne, kdy jsem vyvedl Izraele, až do dne tohoto. Putoval jsem se stanem, ale příbytek jsem neměl.
6  Ať jsem přecházel s celým Izraelem kudykoli, zdalipak jsem kdy řekl některému z izraelských soudců, jemuž jsem přikázal pást můj lid: ‚Proč mi nezbudujete cedrový dům?‘
7  Nyní tedy promluvíš takto k mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin zástupů: Vzal jsem tě z pastvin od stáda, abys byl vévodou nad mým lidem, nad Izraelem.
8  Byl jsem s tebou, ať jsi šel kamkoli. Vyhladil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Tvé jméno jsem učinil tak veliké, jako je jméno velikánů na zemi.
9  I svému lidu, Izraeli, jsem připravil místo a zasadil jej; tam bude bydlet a už nikdy nebude znepokojován, už jej nebudou vysávat bídáci jako dřív.
10  Ode dnů, kdy jsem správou svého izraelského lidu pověřil soudce, podrobil jsem ti všechny nepřátele. Oznamuji ti, že Hospodin vybuduje dům tobě.
11  Až se naplní tvé dny a ty odejdeš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku z tvých synů a upevním jeho království.
12  Ten mi vybuduje dům a já upevním jeho trůn navěky.
13  Já mu budu Otcem a on mi bude synem. Svoje milosrdenství mu neodejmu, jako jsem odňal tomu, který byl před tebou.
14  Ustanovím jej ve svém domě a ve svém království navěky. Jeho trůn bude navěky upevněn.“
15  Nátan k Davidovi promluvil ve smyslu všech těchto slov a celého tohoto vidění.
16  Král David pak vešel, usedl před Hospodinem a řekl: „Co jsem, Hospodine Bože, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem?
17  A i to bylo v tvých očích málo, Bože. Dokonce přislibuješ domu svého služebníka dlouhá léta. Shlédl jsi na mě, jako bych byl člověk vysoké hodnosti, Hospodine Bože.
18  Co může David ještě dodat k slávě, kterou jsi dal svému služebníku? Vždyť ty znáš svého služebníka.
19  Hospodine, kvůli svému služebníku a podle svého srdce jsi učinil celou tuto velikou věc a dal o všech těchto velikých věcech vědět.
20  Hospodine, není žádného jako ty, není Boha kromě tebe, podle toho všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli.
21  Kdo je jako tvůj izraelský lid, jediný pronárod na zemi, jejž si Bůh přišel vykoupit za lid; učinil sis jméno velikými a hroznými činy, když jsi vypudil pronárody před svým lidem, který sis vykoupil z Egypta.
22  Ty jsi stanovil, aby tvůj izraelský lid byl tvým lidem navěky, a sám ses jim stal, Hospodine, Bohem.
23  Nyní tedy, Hospodine Bože, ať se navěky věrné ukáže tvé slovo, které jsi promluvil o svém služebníku a o jeho domu. Učiň, jak jsi promluvil.
24  Ať se navěky osvědčí jako věrné a veliké tvé jméno, ať se říká: Hospodin zástupů, Bůh Izraele, je Izraeli Bohem. A dům tvého služebníka Davida ať je před tebou pevný.
25  Neboť ty, Bože, jsi svému služebníku ohlásil, že mu vybuduješ dům. Proto tvůj služebník našel odvahu modlit se před tebou.
26  Ano, Hospodine, ty sám jsi Bůh. Přislíbil jsi svému služebníku takové dobrodiní.
27  Nyní tedy požehnej laskavě domu svého služebníka, aby trval před tebou navěky. Dáš-li mu, Hospodine, požehnání, bude požehnán navěky!“
© 2017 ERF Medien