Schließen
BibleServer is a donation based project by ERF Medien. 25 € will help us to secure next years funding.
Nápověda

Český ekumenický překlad

— Vysvobození od zákona

1  Což nevíte, bratří – vždyť mluvím k těm, kteří znají zákon – že zákon panuje nad člověkem, jen pokud je živ?
2  Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu manželovi; když však muž zemře, je zproštěna zákona manželství.
3  Pokud je tedy její muž naživu, bude prohlášena za cizoložnici, oddá-li se jinému muži. Jestliže však manžel zemře, je svobodná od zákona, takže nebude cizoložnicí, když se oddá jinému muži.
4  Právě tak jste se i vy, bratří moji, stali mrtvými pro zákon skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, a tak nesli ovoce Bohu.
5  Když jsme byli v moci hříchu, působily v nás vášně podněcované zákonem a nesly ovoce smrti.
6  Nyní, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli spoutáni, byli jsme zproštěni zákona, takže sloužíme Bohu v novém životě Ducha, ne pod starou literou zákona.
7  Co tedy máme říci? Že zákon je hříšný? Naprosto ne! Ale hřích bych byl nepoznal, kdyby nebylo zákona. Vždyť bych neznal žádostivost, kdyby zákon neřekl: ‚Nepožádáš!‘
8  Hřích použil tohoto přikázání jako příležitosti, aby ve mně probudil všechnu žádostivost; bez zákona je totiž hřích mrtev.
9  Já jsem kdysi žil bez zákona, když však přišel zákon, hřích ožil,
10  a já jsem zemřel. Tak se ukázalo, že právě přikázání, které mi mělo dát život, přineslo mi smrt.
11  Hřích použil přikázání jako příležitosti, aby mne oklamal a tak mě usmrtil.
12  Zákon je tedy sám v sobě svatý a přikázání svaté, spravedlivé a dobré.
13  Bylo snad to dobré příčinou mé smrti? Naprosto ne! Hřích však, aby se ukázal jako hřích, způsobil mi tím dobrým smrt; tak skrze přikázání ukázal hřích celou hloubku své hříšnosti.
14  Víme, že zákon je svatý – já však jsem hříšný, hříchu zaprodán.
15  Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím.
16  Jestliže však to, co dělám, je proti mé vůli, pak souhlasím se zákonem a uznávám, že je dobrý.
17  Pak to vlastně nejsem já, kdo jedná špatně, ale hřích, který je ve mně.
18  Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne.
19  Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.
20  Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá.
21  Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo.
22  Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím;
23  když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy.
24  Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?
25  Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho! – A tak tentýž já sloužím svou myslí zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu.
© 2018 ERF Medien