Nápověda

Bible, překlad 21. století

Naše neduhy sňal

1 Když pak sestupoval z hory, šly za ním veliké zástupy.
2 Vtom přišel jeden malomocný a klaněl se mu se slovy: „Pane, kdybys jen chtěl, dokážeš mě očistit.“
3 On vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ A jeho malomocenství bylo ihned očištěno.
4 Potom mu Ježíš řekl: „Dej pozor, abys to nikomu neříkal. Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj Bohu dar, který přikázal Mojžíš1 – na svědectví pro ně.“
5 Když vcházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník a prosil ho:
6 „Pane, můj služebník leží doma raněn mrtvicí a strašně trpí.“
7 Ježíš mu řekl: „Já přijdu a uzdravím ho.“
8 Setník však odpověděl: „Pane, nezasloužím si, abys vešel pod mou střechu. Řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven.
9 Sám jsem přece člověk, který podléhá velení a velí vojákům. Když někomu řeknu ‚Jdi,‘ jde; když řeknu jinému ‚Přijď,‘ přijde; když řeknu svému otroku ‚Udělej to,‘ udělá to.“
10 Ježíš, překvapen tím, co uslyšel, řekl těm, kdo šli za ním: „Amen, říkám vám, takovou víru jsem nikde v Izraeli nenašel!
11 Říkám vám, že mnozí přijdou od východu i od západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v nebeském království,
12 ale synové království budou vyvrženi do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.“
13 Tomu setníkovi pak Ježíš řekl: „Jdi. Ať se ti stane, jak jsi uvěřil.“ A v tu chvíli byl jeho služebník uzdraven.
14 Když potom Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl tam jeho tchyni, jak leží s horečkou.
15 Dotkl se její ruky, horečka ji opustila a ona vstala a začala ho obsluhovat.
16 Večer k němu přivedli mnoho lidí posedlých démony a on ty duchy vymítal slovem a všechny nemocné uzdravil.
17 Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Naše neduhy sňal a naše nemoci nesl.“2

Kdo to vůbec je?

18 Když Ježíš viděl, kolik je kolem něj lidí, přikázal učedníkům, ať se přeplaví na druhý břeh.
19 Tehdy k němu přistoupil jeden znalec Písma se slovy: „Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“
20 Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“
21 Jiný z jeho učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce.“
22 Ježíš mu odpověděl: „Pojď za mnou a nech mrtvé pochovávat své mrtvé.“
23 Potom nastoupil na loď a jeho učedníci za ním.
24 Na jezeře se náhle strhla veliká bouře, takže se vlny valily přes loď. On ale spal.
25 Přistoupili tedy a vzbudili ho: „Pane, zachraň nás, vždyť umíráme!“
26 „Proč se bojíte, malověrní?“ řekl jim Ježíš. Potom vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal naprostý klid.
27 Učedníci byli ohromeni. „Kdo to vůbec je?“ ptali se. „Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!“

Stádo prasat

28 Když se pak přeplavil na druhou stranu do gadarenského3 kraje, střetli se s ním dva posedlí, kteří vyšli z hrobů. Byli tak nebezpeční, že tou cestou ani nemohl nikdo chodit.
29 Začali křičet: „Co je ti po nás, Boží Synu? Přišel jsi nás předčasně trýznit?“
30 Opodál se páslo veliké stádo prasat.
31 Démoni ho tedy prosili: „Když nás vymítáš, pošli nás do toho stáda prasat.“
32 „Jděte!“ řekl jim, a tak vyšli, vstoupili do toho stáda prasat a celé to stádo se rozeběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo.
33 Pasáci prasat tehdy utekli, a když přišli do města, všechno to o těch posedlých vyprávěli.
34 Celé město hned vyšlo Ježíšovi naproti, a jakmile ho uviděli, žádali ho, ať opustí jejich kraj.
1 Lev 14:1–10
2 Iza 53:4
3 někt. rukopisy gergesenského nebo gerasenského (Marek 5:1; Luk 8:26)
© 2019 ERF Medien