Nápověda

Bible, překlad 21. století

Prorok beze cti

1 Potom odtud odešel a přišel do svého domovského města; jeho učedníci šli s ním.
2 Když v sobotu začal učit v synagoze, mnozí z posluchačů žasli. „Odkud to má?“ ptali se. „Co to dostal za moudrost? A jak to, že se jeho rukama dějí takové zázraky?
3 Není to snad ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Josefa, Judy a Šimona? Nejsou snad jeho sestry tady s námi?“ A tak se nad ním pohoršovali.
4 Ježíš jim odpověděl: „Prorok není beze cti; jedině ve své vlasti, u svých příbuzných a ve vlastním domě.“
5 A nemohl tam vykonat žádný zázrak, jen na několik nemocných vložil ruce a uzdravil je.
6 Překvapen jejich nevírou pak obcházel okolní vesnice a učil.

Nic si s sebou neberte

7 Potom k sobě svolal dvanáct učedníků a začal je vysílat po dvou. Dal jim moc nad nečistými duchy
8 a uložil jim, ať si na cestu neberou nic kromě hole: ani mošnu ani chléb ani peníze do opasku;
9 ať mají obuté sandály, ale neberou si ani náhradní košile.
10 „Když vejdete do něčího domu,“ řekl jim, „zůstaňte tam, dokud neodejdete.
11 Kdyby vás ale někde nepřijali a neposlouchali, vyjděte odtud a setřeste z nohou prach na svědectví proti nim.“
12 A tak šli a vyzývali lidi k pokání.
13 Vymítali mnoho démonů a mnoho nemocných mazali olejem a uzdravovali.

Smrt Jana Křtitele

14 Jak se jeho pověst šířila, uslyšel o něm i král Herodes.1 Říkalo se:2 „Jan Křtitel vstal z mrtvých! To proto se skrze něj dějí zázraky.“
15 Jiní říkali: „Je to Eliáš,“ a další: „Je to prorok jako jeden z dávných proroků.“
16 Když to Herodes uslyšel, řekl: „Je to Jan, kterého jsem nechal stít. Vstal z mrtvých!“
17 Herodes totiž osobně poslal pro Jana, dal ho zatknout, spoutat a uvěznit kvůli Herodiadě, s níž se oženil, ačkoli byla manželkou jeho bratra Filipa.
18 Jan Herodovi říkal: „Tvůj sňatek s bratrovou manželkou je nezákonný!“
19 Herodias mu to měla za zlé a chtěla ho zabít, ale nemohla.
20 Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to spravedlivý a svatý člověk, a tak ho chránil. Když ho slyšel, býval velmi znepokojen, ale přesto mu rád naslouchal.
21 Příhodný den však přišel, když Herodes na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své velmože a velitele a pro přední muže Galileje.
22 Když přišla dcera té Herodiady a zatančila, zalíbila se Herodovi i jeho hostům natolik, že král dívce řekl: „Požádej mě, o co chceš, a dám ti to.“
23 Odpřísáhl: „Splním ti jakékoli přání až do polovice mého království.“
24 Šla tedy za svou matkou a ptala se jí: „O co mám žádat?“ „O hlavu Jana Křtitele!“ řekla jí matka.
25 A tak hned spěchala za králem a žádala: „Chci, abys mi hned teď přinesl na míse hlavu Jana Křtitele.“
26 Krále přepadla úzkost, ale kvůli svým přísahám a svým hostům jí to nechtěl odmítnout.
27 Hned poslal kata s příkazem, ať přinese Janovu hlavu. Ten odešel, sťal ho ve vězení
28 a přinesl jeho hlavu na míse. Dal ji té dívce a ta ji dala své matce.
29 Když o tom uslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho tělo a pohřbili ho.

Pět chlebů a dvě ryby

30 Potom se apoštolové sešli k Ježíšovi a oznámili mu všechno, co dělali a co učili.
31 Tehdy jim řekl: „Pojďte jen vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.“ Těch, kdo k nim přicházeli a zase odcházeli, bylo totiž tolik, že neměli ani chvilku na jídlo.
32 Odpluli tedy lodí o samotě na pusté místo.
33 Ale když odcházeli, mnozí je uviděli a poznali. Seběhli se tam ze všech měst pěšky a předstihli je.
34 Když Ježíš vystoupil, uviděl veliký zástup lidí. Byl naplněn soucitem k nim, protože byli jako ovce bez pastýře. Tehdy je začal učit o mnoha věcech.
35 Když se už připozdilo, přišli za ním jeho učedníci. „Tohle místo je pusté a už je moc hodin,“ řekli.
36 „Propusť je, ať si jdou do okolních statků a vesnic koupit jídlo. Vždyť nemají co jíst.“
37 Odpověděl jim: „Vy jim dejte najíst.“ „To máme jít nakoupit chleba za dvě stě denárů3 a dát jim najíst?“ namítli.
38 „Kolik máte chlebů?“ řekl jim. „Jděte se podívat.“ Když to zjistili, řekli: „Pět – a dvě ryby.“
39 Tehdy jim dal pokyn, aby všechny posadili v hloučcích na zelené trávě.
40 Když se rozložili ve skupinách po stu a po padesáti,
41 vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal ty chleby a dával svým učedníkům, aby jim je předkládali. I ty dvě ryby rozdělil všem,
42 a tak se všichni najedli do sytosti.
43 Potom sebrali dvanáct košů plných kousků chleba a ryb.
44 A ty chleby jedlo pět tisíc mužů.

To jsem já!

45 Hned potom přiměl své učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu k Betsaidě, než rozpustí zástup.
46 A když se s nimi rozloučil, odešel na horu, aby se modlil.
47 Pozdě večer byla loď uprostřed jezera a on sám na zemi.
48 Uviděl je, jak se dřou s veslováním, protože vítr vál proti nim. Krátce před svítáním4 se k nim vydal pěšky po hladině a chtěl je minout.
49 Když ho uviděli, jak kráčí po jezeře, mysleli, že je to přízrak, a křičeli strachy.
50 Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se. On ale na ně hned promluvil: „Vzchopte se, to jsem já! Nebojte se.“
51 Nastoupil k nim do lodi a vítr se utišil. Oni z toho byli úplně omráčení úžasem.
52 Nepochopili totiž nic ohledně těch chlebů; jejich srdce bylo tvrdé.
53 A když se přeplavili, přistáli u Genezaretu, kde zakotvili.
54 Jakmile vystoupili z lodi, lidé ho hned poznali.
55 Zběhali celý ten kraj a začali na nosítkách snášet nemocné tam, kde slyšeli, že je.
56 Ať přišel do vesnic, do měst nebo na venkov, lidé pokládali nemocné na ulice a prosili ho, aby se mohli dotknout aspoň cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven.
1 Herodes Antipas, mladší syn Heroda Velikého; vládl v Galileji a Pereji 4 př. n. l. – 39 n. l.
2 někt. rukopisy Říkal:
3 mzda dělníka asi za 8 měsíců (Mat 20:2)
4 dosl. Při čtvrté noční hlídce (tj. mezi 3–6 hod. ráno)
© 2018 ERF Medien