Nápověda

Bible, překlad 21. století

1 Ráno prvního dne v týdnu šla Marie Magdaléna ještě za tmy k hrobu. Když uviděla kámen odvalený od hrobu,
2 běžela k Šimonu Petrovi a k dalšímu učedníkovi, kterého měl Ježíš rád, a řekla jim: "Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho dali!"
3 Petr se zvedl a spolu s tím druhým učedníkem vyrazili k hrobu.
4 Běželi společně, ale ten druhý učedník Petra předběhl a dorazil k hrobu první.
5 Naklonil se dovnitř, spatřil ležící plátna, ale dovnitř nešel.
6 Po něm dorazil Šimon Petr. Vešel do hrobu a spatřil ležící plátna.
7 Rouška, která mu přikrývala hlavu, však nebyla mezi plátny; ležela svinutá zvlášť.
8 Když potom vešel i ten druhý učedník, který dorazil k hrobu jako první, uviděl a uvěřil.
9 (Ještě totiž nerozuměli Písmu, svědčícímu, že musí vstát z mrtvých.)
10 A tak se ti učedníci vrátili zpět.
11 Marie ale zůstala venku u hrobu a plakala. V pláči se naklonila do hrobu
12 a na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, uviděla sedět dva anděly v bílém rouchu, jednoho u hlavy a druhého u nohou.
13 "Proč pláčeš, ženo?" zeptali se jí. "Vzali mého Pána a nevím, kam ho dali," odpověděla.
14 Po těch slovech se obrátila a uviděla tam stát Ježíše (nevěděla ale, že je to on).
15 "Proč pláčeš, ženo?" zeptal se jí Ježíš. "Koho hledáš?" V domnění, že je to zahradník, odpověděla: "Pane, jestli jsi ho odnesl ty, řekni mi, kam jsi ho dal, ať si ho mohu odnést."
16 "Marie!" řekl jí Ježíš. Obrátila se a zvolala hebrejsky: "Rabboni!" (což znamená "Učiteli").
17 "Nedrž mě," řekl jí Ježíš. "Ještě jsem nevystoupil ke svému Otci. Jdi ale k mým bratrům a vyřiď jim: ‚Vystupuji ke svému Otci a k vašemu Otci, ke svému Bohu a k vašemu Bohu.'"
18 Marie Magdaléna pak šla a zvěstovala učedníkům, že viděla Pána a co jí řekl.
19 Večer téhož dne, onoho prvního dne v týdnu, se učedníci kvůli strachu z židovských představených sešli za zavřenými dveřmi. Vtom přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: "Pokoj vám."
20 Po těch slovech jim ukázal své ruce i bok. Učedníci byli šťastní, že vidí Pána.
21 "Pokoj vám," opakoval Ježíš. "Jako mě poslal Otec, i já posílám vás."
22 Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého.
23 Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny; komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy."
24 Když tehdy mezi ně Ježíš přišel, jeden z Dvanácti, Tomáš zvaný Dvojče, tam nebyl.
25 Ostatní učedníci mu říkali: "Viděli jsme Pána!" "Dokud neuvidím stopu hřebů v jeho rukou," odpověděl jim, "dokud prstem nesáhnu tam, kde byly hřeby, dokud nevložím ruku do jeho boku, nikdy neuvěřím."
26 O týden později byli jeho učedníci znovu uvnitř a Tomáš s nimi. Dveře byly zavřené, ale Ježíš přišel a postavil se doprostřed se slovy: "Pokoj vám."
27 Potom řekl Tomášovi: "Polož sem prst. Podívej se na mé ruce. Natáhni ruku a vlož mi ji do boku. Přestaň být nevěřící a začni věřit."
28 "Můj Pán a můj Bůh!" zvolal Tomáš.
29 "Uvěřil jsi, protože jsi mě viděl," řekl mu Ježíš. "Blaze těm, kteří neviděli, a uvěřili."
30 Ježíš ovšem před svými učedníky udělal i mnoho jiných zázraků, které v této knize nejsou zapsány.
31 Tyto jsou ale zapsány, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn, a abyste skrze víru měli život v jeho jménu.
© 2017 ERF Medien